Potenciál místa, kde tento srub z mohutných smrkových kulatin stojí, poznáte na první pohled. Výhledy, které skýtá, totiž hned tak někde neuvidíte. Všude okolo jsou vysoké hory, hned pod okny se leskne vodní hladina. Surová dřevěná stavba, která však uvnitř splňuje veškeré nároky, jaké na moderní bydlení máme, sem zapadá dokonale.

Ačkoliv rodina majitelů žije na jižní Moravě, Slovensko, tedy hlavně jeho hory, milují odjakživa. Byli tam snad tisíckrát. O pořízení vlastní nemovitosti tu ale cíleně neuvažovali, přispěla k tomu spíše náhoda. Od kamaráda dostali tip na projekt u Liptovské Mary, největší slovenské přehrady, která je ze severovýchodu obklopena Západními Tatrami, na jihu se rozprostírají Nízké Tatry. Na krásném klidném místě takřka u vody tu developer prodával pozemky pro budoucí výstavbu srubových domů. Nápad je zaujal, místo si zamilovali na první pohled. Řekněme si ale na rovinu, že dnes jsme zvyklí spíš na moderní domy, navíc funkcionalistického rázu, a to i v případě, že se jedná o dřevostavbu. S klasickým srubem z kulatin se to má jinak, v takovém domě se musí chtít a umět žít. A manželé si byli jistí, že je to i jejich případ. „Nešli jsme do něčeho úplně neznámého. Při rodinných dovolených na Slovensku jsme několikrát ve srubu bydleli a líbilo se nám to, hlavně ta jedinečná atmosféra, kterou na vás takový dům dýchne," vysvětlují.

Dům podle šablony nechtěli

Z typových srubů, nabízených v rámci projektu, ovšem žádný neodpovídal jejich představám. Dohodli se proto s developerem na individuálním řešení domu, ten jim také nabídnul služby svého architekta, s nímž návrh nakonec opravdu dali dohromady. Základní koncepce ve tvaru otevřeného U se jim líbila, bylo ale třeba ji dotáhnout do finální podoby tak, aby rodině vše vyhovovalo. Zásadní byl požadavek na velikost domu. „Jsme velká rodina, proto jsme chtěli mít alespoň pět ložnic, aby měl každý svoje soukromí, zároveň jsme si ale přáli také prostornou společenskou místnost, kam bychom se vešli všichni," popisují.

V hlavní roli terasa

Důležitou položkou na seznamu přání byla také venkovní posezení, dům se tak ve výsledku pyšní hned několika terasami. V patře domu jsou díky atypickému řešení stavby hned dvě, každá přitom nabízí jiný výhled. Tady si majitelé rádi vychutnají třeba snídani. U ložnic jsou navíc ještě balkony. Mnohem více času ale tráví na kamenné terase navazující na hlavní obývací prostor v přízemí. „Na Slovensku je i dnes zvykem chodit hodně na návštěvy. Nesedí se však vevnitř, ale venku na terasách, a to i když trochu mrzne. Lidé jsou tu prostě víc otužilí, zřejmě je to dáno těmi horami," zamýšlí se pán domu. Také oni chtěli mít u domu terasu, kam by se vešla i větší společnost. Konec konců, za tři roky, co srub mají, si již na zdejší klima zvykli natolik, že – pokud je aspoň trochu rozumné počasí – tráví hodně času venku.

Interiéry ve vlastní režii

Od firmy si nechali postavit kompletní hrubou stavbu, interiéry si následně dodělávali sami. A sáhli přitom po dalších materiálech. Nechtěli, aby bylo vše jen ve dřevě. I když je krásné, bylo by ho příliš. Nakombinovali ho proto s kamennými zdmi, které jsou z velmi tvrdého pískovce z lomu u Starého Hrozenkova. „Jsou krásné, a spolu se dřevem vytváří velmi zajímavý uklidňující celek. Proto také nemáme žádné obrazy, protože co kámen, to jiný originál, jen vytvořený přírodou," říkají majitelé. Na zem zvolili praktickou dlažbu v antracitové barvě, která s dalším vybavením hezky ladí. Vytápění je tu podlahové. Doplňuje ho sporák na dřevo, chtěli tu mít totiž i nějakou tu klasiku. Králem místnosti jsou však tzv. americká kamna, charakteristická bohatým zdobením a slídovými okénky, skrz která je možné sledovat plápolající oheň.

Jsme uvnitř nebo venku?

Ani patro domu není tuctové. Mohou za to jednak hodně vysoké stropy, otevřené až do hřebenu střechy, a pak také atypické prvky, které prostoru dodávají jedinečný styl. Této místnosti majitelé říkají klubovna a oblíbili si ji hlavně děti, rády si tu hrají (a dospělí s nimi). Na hlavní stěně je obraz, který ale obrazem není. „Je to obrovská kachle dovezená z Itálie, po obvodu je nasvětlená. Připomíná nám to blízké hory s tmavými mraky, které plují krajinou," vypráví manželé. Na osvětlení a výběr části nábytku si nakonec přizvali bytovou architektku, čehož rozhodně nelitují. Třeba v patře využila vysokého stropu a vybrala sem jako světla skleněné ptáky. Když se tedy pohodlně uvelebíte na některém ze sedacích vaků a podíváte se nahoru, máte pocit, jako byste koukali venku k obloze.

Zahrada, která ctí místo

Ostatně propojit dům s přírodou dostal za úkol také zahradní architekt. „Dřevo je sice nádherné, přináší úplně jinou atmosféru než cihlová stavba, ale to samotné nestačí. Aby byl výsledek harmonický, je k tomu potřeba i příroda, a to se nám, myslíme, podařilo," konstatují majitelé. Zahrada je koncipovaná jako vřesoviště, z rostlin, které do zdejší lokality patří. Část pozemku pak majitelé proměnili v horskou louku, osetou původními bylinami. Pomyslnou třešničkou na dortu je chodníček porostlý plazivými tymiány. Když kvetou, je to neskutečná nádhera. Není divu, že se tu snaží trávit co nejvíce času.

• Zastavěná plocha: 185 m²
• Užitná plocha: 307 m²
• Dispozice: 5+1 (5 ložnic + 3 koupelny + 1 WC)
• Konstrukční systém: kombinace stěnového a sloupového systému s trámovým stropem a vaznicovým krovem
• Střecha: plechová krytina
• Okna: dřevěná okna s izolačním trojsklem
• Zdroj energie: elektřina
• Větrání: přirozené
• Projekt a realizace: 2020, SRUBY RAJEC, s.r.o., www.srubyrajec.cz