Podlaha je grunt i v masivní dřevostavbě (2.)

Redakce | Úterý, 14. srpen 2018 |

Pro dlouhou životnost podlahy v dřevostavbě je potřeba vybrat takové skladby podlahových vrstev a finální podlahovou krytinu, které budou co nejlépe splňovat naše požadavky. Vždy je třeba vybírat podlahovou krytinu podle druhu prostoru, ve kterém má sloužit, a vzít v potaz její namáhání (dětské hry, domácí mazlíčci, instalace podlahového vytápění...). Než bude položena podlahová krytina, musí proběhnout montáž jednotlivých podlahových vrstev. V minulém článku jsme se podrobně věnovali skladbě podlahových vrstev na základové desce, respektive v bungalovu nebo v přízemí patrové dřevostavby. Tentokrát si všimneme toho, jak vypadá skladba podlahy v patře.

Při aplikaci podlah mezi sousedními podlažími vytápěnými na stejnou teplotu nejsou rozhodujícím parametrem tepelné ztráty, ale hluk. Hluk a zvuk jsou mechanickým vlněním vzduchu, který se přenáší k lidskému uchu jako vibrace. Měří se pomocí hladiny intenzity hluku nebo hladiny akustického tlaku a udávají se v decibelech (dB). Hluk snižuje naši schopnost soustředit se na práci, zhoršuje kvalitu odpočinku.

Posuzování vodorovných konstrukcí, tedy stropů a podlah, můžeme rozdělit na dvě části: vzduchovou průzvučnost a kročejovou neprůzvučnost.

Vzduchová neprůzvučnost

Tam, kde dochází k přenosu zvuku mezi místnostmi působením zdroje hluku, mluvíme o vzduchové neprůzvučnosti. Zvuková energie vzniká v prostorovém zdroji hluku a přenáší se stěnou, stropem, spárami a okolními konstrukcemi. Vlastnost konstrukce zvukově izolovat dvě sousední místnosti z hlediska zvuku přenášeného vzduchem se nazývá vzduchová neprůzvučnost. Tuto veličinu značíme jako Rw [dB]. Pro základní návrh konstrukce platí obecné pravidlo – čím větší plošná hmotnost daného prvku, tím lepší zvuková izolace.

Kročejová neprůzvučnost

Tam, kde je stavební konstrukce v přímém kontaktu se zdrojem hluku, mluvíme o kročejové neprůzvučnosti (týká se výhradně podlah). V důsledku nárazů vzniká chvění (vibrace), které je přenášeno do nosné konstrukce objektu. Chvějící se konstrukce vyzařuje zvukové vlny do vzduchu ve vnitřních prostorách objektu (chvění definujeme jako mechanické vlnění v oboru slyšitelného zvuku). Pro kročejovou neprůzvučnost je charakteristické, že zdroj hluku (na rozdíl od vzduchové neprůzvučnosti) je v přímém kontaktu s dělicí konstrukcí. Zvuková energie, která vzniká mechanickým nárazem na konstrukci, se přenáší ve formě vibrací a má charakter impulsů. Schopnost konstrukce tlumit tento typ hluku se nazývá kročejová neprůzvučnost. Ukazatelem je hladina kročejového zvuku Lnw [dB]. Čím je tato hodnota vyšší, tím nižší kročejovou neprůzvučnost mezi dvěma prostory můžeme očekávat. Kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí je ve srubech a roubenkách obzvláště u pohledových stropů – trámů tvrdým oříškem, kterému je třeba věnovat náležitou pozornost a v konstrukci stropu navrhnout adekvátní řešení, které zlepšuje zvukově izolační vlastnosti dělicí horizontální konstrukce, zejména s ohledem na zmíněnou kročejovou neprůzvučnost. Pravidlo pro zlepšení kročejového hluku – pokud možno zabránit přímému kontaktu dřevo na dřevo (například pomocí korkových dilatačních podložek).

Pokud není v stropní konstrukci provedena kvalitní izolace s požadavkem na kročejový útlum, dochází k přenosu kročejového hluku (padající předměty, dupání, chození, manipulace s nábytkem, posouvání židlí) do dalších obytných místností.

Fenomén „plovoucí podlaha"

Řešení obou problémů, kročejové a vzduchové neprůzvučnosti, spočívá v systému plovoucích vrstev. Takzvaná plovoucí podlaha je oddělena od ostatních konstrukcí pružným materiálem, to znamená, že „plave" v jakési vaně z tohoto materiálu. Obvodové stěny je nutné po celém obvodě akusticky oddělit pružným dilatačním páskem. Lehké stropní konstrukce trpí rezonančním efektem, který odstraňují akusticky izolační desky na bázi čedičových vláken nebo dřevovláknité desky, alternativně podsypy (například Fermacell apod.).

Těžká plovoucí podlaha

Těžká plovoucí podlaha má roznášecí vrstvu zpravidla z armovaného cementového potěru či anhydritu, která je oddělena od nosné stropní konstrukce pružnou akusticky izolační vrstvou.

1. Nášlapná vrstva (např. plovoucí podlaha, vícevrstvá dřevěná podlaha, parkety, atd.)
2. Roznášecí vrstva - anhydritová vrstva min. tl. 40 mm/ cementový potěr tl. min. 50 mm
3. Separační PE fólie
4. Tvrdá dřevovláknitá deska tl. 60-80 mm, tvrdá čedičová vata atd. tl. 80 mm
5. Okrajový dilatační pásek
6. Nosná konstrukce podlahy-stropní trámy, záklop z palubek tl. 28 mm, kročejová podložka, OSB tl. 22mm

Lehká plovoucí podlaha

Lehká plovoucí podlaha obecně je v porovnání s předchozím typem charakterově i materiálově jednodušší podlahou. Její nespornou výhodou je suchá výstavba bez mokrých procesů, což urychluje realizaci i zahájení doby užívání. Výhodná je tedy hlavně na dřevěných stropech. Lehká plovoucí podlaha má roznášecí vrstvu z velkoformátových lehkých desek o více vrstvách, spojených obvykle na pero a drážku a uložených volně na akustické desky, které tvoří pružnou akusticky izolační vrstvu.

1. Nášlapná vrstva (např. plovoucí podlaha) s kročejovou izolací
2. Roznášecí vrstva - 2 × velkoformátové desky např. OSB, Fermacell
3. Separační fólie...kročejová izolace (zamezí vrzání OSB desek)
4. Steico Therm 4 × vrstva,
5. Okrajový dilatační pásek
6. Pásek z tvrdé dřevovláknité desky šířky 100 mm
7. Pásek z OSB desky šířky 100 mm
8. Nosná konstrukce podlahy – stropní trámy, záklop z palubek tl. 28mm, kročejová podložka, 1× OSB tl. 22 mm

Systémy plovoucích podlah sestávají ze tří základních vrstev – nášlapné, roznášecí a izolační.

• Nášlapná vrstva – desky OSB, Fermacell, finální podlahové krytiny – vícevrstvé dřevěné podlahy, laminátové podlahy, parkety, vinyl, dlažba atd.
• Roznášecí vrstva – desky OSB, Fermacell apod., anhydrit, cementový potěr
• Akusticky izolační vrstva – čedičové desky Steprock HD, dřevovláknité desky Steico, podsypy Fermacell apod.

V závislosti na druhu a způsobu použití podlahy mohou být ve skladbě zastoupeny i další vrstvy (hydroizolační, pojistná hydroizolační a separační vrstva...).

Text: Ing. Martin Pavlíček, WOOD-LIFE CZ s.r.o.

Hodnocení uživatelů: 1 / 1
Líbil se Vám článek?10