Pasivní dřevostavba jim naplnila představu o úsporách při vytápění

Tuto otázku jste už určitě slyšeli, ale přesto: co vás vedlo k rozhodnutí pro pasivní dřevostavbu, byla to jasná volba od začátku?

Jasná volba to od začátku nebyla, věděli jsme, že by dům měl být úsporný, ale o konkrétním stavebním systému, prováděcí firmě či vnitřních technologiích jsme rozhodnuti nebyli. Věděli jsme, na jakém budeme stavět pozemku a jaké by zhruba měl mít náš dům dispozice. Proto jsme s manželem pročítali odborné časopisy (i časopis DŘEVO&stavby) a navštěvovali stavební veletrhy, kde jsme získávali informace o různých stavebních materiálech a systémech.

O dřevostavbách jsme toho zpočátku moc nevěděli, ale uvědomovali jsme si, že jejich výstavba je ve srovnání s jinými systémy výrazně rychlejší a hlavně se obejde bez mokrého procesu. Zvažovali jsme ale i jiné technologie, například plynosilikátové tvárnice nebo systém ztraceného bednění. Myšlenky na ně jsme však záhy zavrhli a rozhodli jsme se pro systém, jehož základním stavebním materiálem bude dřevo.

Důvodem nebyla pouze rychlost samotné výstavby, ale i fakt, že dům má tenčí obvodové stěny, takže se ušetří kus drahocenného pozemku. Vzhledem k tomu, že jsme dříve bydleli v řadovém domě z osmdesátých let, který byl jako většina zástavby z pálených cihel, věděli jsme, že stěny musí být dobře izolované. A v neposlední řadě máme dřevo prostě rádi.

Foto: Martin Zeman

Když se dnes ohlédnete pár let zpátky, byla volba stavební firmy, konstrukčního systému a architekta správná?

Ano, z celého řetězce lidí podílejících se na zrození našeho domova bychom toho mnoho neměnili. Bratr mého manžela, Ing. arch. Daniel Novák, tehdy ještě student fakulty architektury na ČVUT, pro nás na základě mnoha rozhovorů a našich náčrtků dispozice vytvořil studii a vizualizaci domu. Na základě nich jsme se dohodli se společností z Brna na vytvoření projektu pro stavební povolení a nakonec jsme se dostali do fáze výběru konkrétní dodavatelské firmy.

Od známého zkušeného architekta i od vybraného technického dozoru jsme měli doporučení na pro nás tehdy ještě neznámou firmu Dřevostavby Biskup. Ta nás nakonec přesvědčila nejen zajímavou nabídnutou cenou, ale i důrazem na detail a konkrétními návrhy na zlepšení některých řešení v projektu. Před stavbou však bylo nejdříve nutné provést demolici starého domu na našem pozemku, tu jsme z většiny prováděli svépomocí.

Když byl projekt hotový, předali jsme ho stavebnímu úřadu ke schválení. Bohužel v naší místní části působí hasičský technik velmi zkostnatělých názorů. S ním se vedl dlouhý a těžký boj. Například nás donutil ke změně obvodové obálky z difuzně otevřené na uzavřenou. Stavba proběhla konstrukčním systémem two-by-four, který má oproti panelové výstavbě výhodu především v nižších nákladech na dopravu, což se samozřejmě odráží ve výsledné ceně domu.

Vnitřní klima vašeho domu má na starosti rekuperačně větrací jednotka. Měli jste možnost vyzkoušet si bydlení v pasivním domě? Jaké všechny technologie se starají o váš domov?

Možnost, chuť a zvědavost vyzkoušet si bydlení v pasivní dřevostavbě vybavenou vzduchotechnickým systémem rozhodně byla. Pro nedostatek času k tomu ale nakonec nedošlo a pevně jsme věřili zkušenostem ostatních lidí již bydlících v pasivním domech a odborníkům podílejícím se na našem domě. Obavu jsme snad měli jen z hlučnosti vzduchotechniky, ale i ta byla planá – ani v úplně tiché domácnosti neruší zvuk ventilátoru ani vzduch proudící z vyústek pod okny.

Veliké plus tomuto systému dáváme za výborné udržování teploty a čistoty vzduchu uvnitř domu – celou noc se nám krásně spí a ráno nás neobtěžuje vydýchaný vzduch. Říká se, že v dřevostavbě postačí vytápět na teplotu o několik stupňů nižší než ve zděném domě. I to se nám potvrdilo – na řídicí jednotce máme nastavenou teplotu 21,5 °C. Jakou vlhkost vzduchu máme v interiéru, zatím nevíme, nebyl ani důvod se o ni nějak zajímat, neboť se nám dýchá opravdu skvěle. Teplo do integrovaného zásobníku tepla nám dodávají primárně solární kolektory pro ohřev užitkové vody umístěné na ploché střeše domu a bylo zajímavé, že i v mrazech byly schopny za jasného počasí vodu v 300litrovém zásobníku dostatečně vyhřát.

Dalším zdrojem tepla je tepelné čerpadlo typu vzduch-voda a konečně záložním zdrojem v zásobníku jsou klasické elektrické patrony, které jsme ale zatím nemuseli použít. Chtěla jsem v domě dostatek světla, tím však nastávala obava z možného přehřívání domu v létě díky slunečnímu svitu. To se zatím také nestalo, ale i tak máme před okny hliníkové žaluzie – velké množství světla není vždy příjemné. Na vzduchotechnický systém je díky použití tepelného čerpadla napojena i klimatizační jednotka, ani tu jsme však zatím skoro nepoužili.

TIP NA ČLÁNEK: Rekuperace - vše, na co jste se chtěli zeptat ohledně řízeného větrání s rekuperací tepla

Foto: Martin Zeman

Váš dům splňuje všechny požadavky programu Zelená úsporám. Podařilo se uspět?

O projekt Zelená úsporám jsme se zajímali a dům podle jeho požadavků jsme od začátku koncipovali. Dům dosáhl na dotace především díky dostatečně dimenzované izolaci v obvodových stěnách a střeše, použití kvalitních oken s trojskly a také pečlivě promyšlenému půdorysu respektujícímu zásady pro navrhování pasivních domů. Podle energetického výpočtu je hodnota koeficientu prostupu tepla obálkou stavby U = 0,19 W/m²K, pro splnění všech parametrů jsme však museli přidat i ekologické vytápění, v našem případě tepelné čerpadlo.

Nebýt podmínek dotace, k tomuto řešení bychom rozhodně nepřistoupili. Vzhledem k výborným izolačním vlastnostem samotného domu se pořízení takto složitého a poměrně drahého zařízení k dotápění nevyplatí. Zkouška vzduchotěsnosti obvodové obálky proběhla na výbornou. Průvzdušnost obálky se dostala na hodnotu 0,16/h, přičemž norma pro zelenou úsporám byla 0,6/h. V tuto chvíli jsem si potvrdila správnost našeho rozhodnutí vybrat si při realizaci firmu Dřevostavby Biskup, která má zkušenosti se stavbou pasivních domů.

TIP NA ČLÁNEK: Blower-door test se v pasivním domě bezpochyby vyplatí. Jak vlastně funguje?

Foto: Martin Zeman

Jaké máte z bydlení pocity po první zimě?

Pocit z bydlení v pasivní dřevostavbě je opravdu příjemný, teplota v různých výškách je prakticky stejná, a to bez ohledu na venkovní teploty. Při letošních extrémních mrazech v lednu jsme v interiéru na tepelné pohodě nezaznamenali vůbec nic, pouze tepelné čerpadlo plně pracovalo, a tak se o něco zvýšila spotřeba elektrické energie. Zvolené řešení je příjemné v tom, že o teplotu se stará automatický systém, do kterého není třeba zasahovat. Dům je tak dobře utěsněn, že při takto rozdílných teplotách je v domě jiný tlak než venku, což se pozná při otevírání venkovních dveří.

Foto: Martin Zeman

Splnila se vaše představa také o úsporách při vytápění?

Představa se rozhodně splnila, jen pro porovnání: v tomto prostorném domě platíme za kompletní spotřebu elektrické energie, která se podílí i na vytápění, kolem 25 000 Kč ročně. V cihelném bytě o ploše 67 m² byly náklady pouze na vytápění a ohřev vody plynem kolem 22 000 Kč a navíc jsme za elektřinu platili průměrně 15 000 Kč ročně.

Autor článku: Martin Klíma, Foto: Martin Zeman, Redakční návštěva (2012)