Dana Jakoubková | Pondělí, 13. leden 2020 |
Víte, co má společného polystyren s coca-colou? Výborné „píár"! A to do té míry, že pracovníci public relation agentur nemusejí hnout ani brvou pro to, aby se tyto dva výrobky prodávaly. Každý je totiž zná, ví, co od nich může čekat, a téměř v každém případě přijdou na mysl člověku, který si chce dát v hospodě nealko nebo zateplit dům. Naproti tomu pojem „živá izolace" zná málokdo, natož aby věděl o jejích benefitech.
Současný stavební trh nabízí různé varianty izolací pro difuzně otevřené konstrukce domů, ale jen málo z nich je člověku tak blízkých jako ty biologického původu. Svými tepelně technickými parametry jsou:
- srovnatelné nebo lepší než běžně používané izolace,
- jsou ekologické v celém svém životním cyklu,
- zdravotně nezávadné.
Přírodních izolačních materiálů jsou desítky. Ale jen málo jich dokáže pracovat s vlhkostí tak jako školní piják. Zvláštní vlastností takzvaných živých izolací totiž je, že do své buněčné struktury dokážou vázat vlhkost a následně ji rozvést dál, aniž by současně přišly o své izolační schopnosti. Vyrovnávají tedy nejen teplotní, ale i vlhkostní výkyvy přirozenou cestou, a díky tomu je v takto izolovaném domě příjemné a zdravé mikroklima.
Velká část škodlivin z ovzduší se totiž dokáže navázat na molekuly vodní páry a opustit interiér samovolně přes obálku budovy. Jeden drobný nedostatek ale najdeme: tyto izolace nelze použít v konstrukcích, které nejsou trvale odděleny od zemní vlhkosti.
Difuze vlhkosti (kapalné, plynné)
- schopnost pronikání molekul plynů, páry a kapalin do porézního prostoru materiálů
- k difuzi vodní páry dochází tehdy, pokud materiál odděluje dvě prostředí, mezi nimiž je rozdíl částečných tlaků vodní páry
- difuze probíhá z místa s vyšším tlakem do místa nižšího parciálního tlaku vodní páry
- k difuzi dochází v kapilárách, které mají průměr větší než 10–7 μm, protože v těchto kapilárách nedochází ke kapilární kondenzaci
Ovčí vlna
Výtečné vlastnosti předurčují tento materiál k využívání nejen v textilním průmyslu, ale i ve stavebnictví. Ovčí vlna je prodyšná a má výborné hygroskopické vlastnosti. Velmi rychle se přizpůsobí aktuálnímu stavu vlhkosti okolního vzduchu tím, že ji na sebe naváže (dokáže pojmout až 35 procent) a postupně ji uvolňuje do okolního prostředí, aniž by ztratila své tepelněizolační vlastnosti. Při vhodné aplikaci výrazně pomáhá stabilizovat vlhkostní režim v interiéru stavby. Výhod má hned několik:
- tepelněizolační vlastnosti,
- výtečné zvukověizolační vlastnosti,
- odolává škůdcům,
- dlouhá životnost (přes 100 let).
Ovčí vlna patří mezi ekologické, obnovitelné zdroje, neboť neustále narůstá a chov ovcí je relativně bezproblémový. Základní strukturu ovčí vlny tvoří živočišná bílkovinná vlákna. Izolace se vyrábí z 100% čisté, prané ovčí vlny a finálním produktem je mykané rouno, které se proti eventuálnímu napadení moly ještě ošetřuje mlhovinou zdravotně nezávadného postřiku.
Výhody ovčí vlny
- Pro hlodavce je ovčí vlna nestravitelná a pro člověka je klasifikována jako zdravotně nezávadná – nevytváří jedovaté zplodiny, absorbuje škodlivé látky (formaldehyd, ozon, cigaretový kouř ...).
- Nepodporuje hoření a je samozhášivá.
- Velmi dobře se s ní manipuluje, je možné ji použít do lehkých konstrukcí a střešních plášťů i jako kročejovou izolaci pod plovoucí podlahu.
- Vyrábí se v podobě rohoží či elastických desek, ale lze ji aplikovat i foukáním.
- Protože jde o trvale pružný materiál, lze jím vyplňovat i těžko přístupné prostory (dutiny, štěrbiny ...). Velmi oblíbené je použití ovčí vlny do roubených staveb.
Izolační vlastnosti
- součinitel tepelné vodivosti λ: 0,0392–0,045 W/mK
- faktor difuzního odporu μ: 1–2
- měrná tepelná kapacita c: 1760 J/kgK
- objemová hmotnost ρ: 13–30 kg/m3
Dřevovlákno
Má vynikající difuzní, tepelněizolační a tepelně akumulační vlastnosti. Díky hygroskopickým vlastnostem dřevního vlákna je vlhkost v obytném prostoru regulována přirozeným způsobem. Pokud dojde přechodně ke zvýšené relativní vlhkosti vzduchu, je vzniklý kondenzát uložen uvnitř dřevní hmoty (sorpce 15–20 %) a vlivem kapilární aktivity následně transportován vně. Mezi velkou výhodu izolačních materiálů na bázi dřeva patří mimořádně vysoká tepelná kapacita, díky které izolace lépe než třeba polystyren nebo minerální vlna zabraňuje přehřívání interiéru v letních měsících.
Dřevovláknité izolace jsou vyráběné z odpadu při zpracování měkkého dřeva. Materiál je rozřezán nadrobno, změkčen vodní parou, poté rozvlákněn a společně s přídavnými látkami je lisován a sušen. Vyrábí se většinou ve formě lisovaných desek, které se vzájemně odlišují svými vlastnostmi, především v závislosti na objemové hmotnosti.
Při mokrém procesu výroby je využito přirozených pojících vlastností dřeva, respektive ligninu, obsaženého v rostlém dřevě. Desky pak mají menší tloušťku. Větší tloušťky desek je dosaženo při suchém procesu, kdy se vlákna obalují do polyuretanové pryskyřice. Izolace má široké uplatnění:
- ve střechách,
- obvodových pláštích,
- stropech,
- podlahách.
obr.: Dřevovlákno může být aplikováno i jako foukaná izolace k zateplení vnějších i vnitřních konstrukcí: stropy, podlahy, podkroví, střechy, stěny nebo příčky. Díky vysoké hodnotě akumulace tepla (měrná tepelná kapacita cD = 2100 J/kg.K) zadrží například Climawood teplo zvenčí na šest a více hodin. Foto: CIUR
Výhodou je možnost snadného vyrovnání nerovností povrchu izolovaných stěn ±20 mm a možnost aplikace na různé stavební materiály.
obr.: Kromě toho, že umí pracovat s vlhkostí, umožňují izolační materiály na bázi dřeva větší fázový posun teplotní vlny a pomalejší prostup tepla stěnou, který oceníte zejména v létě. Ale o tom, zda bude skladba obvodového pláště opravdu difuzně otevřená a s co nejlepší schopností nehromadit kondenzované vodní páry a zároveň bude chránit dům proti větru, který by mohl snížit účinnost izolace, rozhodují vlastnosti vnějšího povrchu – tedy prodyšná nebo odvětraná fasáda. Tepelněizolační fasádní systém INTHERMO, který se skládá z dřevovláknité desky a k tomu speciálně vyvinutého omítkového systému, je přirozenou alternativou, ohleduplnou k životnímu prostředí. Foto: IZOTEM
Izolační vlastnosti
- součinitel tepelné vodivosti λ: 0,039–0,055 W/mK
- faktor difuzního odporu μ: 1–10
- měrná tepelná kapacita c: 2100 J/kgK
- objemová hmotnost ρ: 50–300 kg/m3
Celulóza
Tato izolace bývá nazývána také jako dutinová nebo výplňová. Materiálem je celulózové vlákno, které se vyrábí metodou recyklace starého novinového papíru (nikoli časopisů). Ano, papír hoří. Ale než se z něj stane izolační materiál, prochází chemickou úpravou, která zajistí jeho nehořlavost.
Celulóza si vzala ze dřeva to nejlepší, co mohla, a díky tomu nemá vlhkost vliv na její živostnost ani schopnost dobře izolovat. Tu přebytečnou dokáže nejen pohlcovat a zadržovat, ale také ji ve správný čas uvolňovat v objemu až 30 procent své hmotnosti.
V případě špatného zpracování parotěsných zábran se pak lépe, než jiné izolace dokáže s vlhkostí poprat a umožnit opětovné přirozené vyschnutí izolační vrstvy. Kromě nízkého difuzního odporu zaujme také hodnota měrné tepelné kapacity (tepelná setrvačnost), která je oproti „uměle" vyráběným izolacím dvojnásobná.
Lépe to pochopíte na hodnotě fázového posunu, který znamená dobu, po kterou dokáže izolace odolávat náporu vysoké teploty zvenčí. Časové zpoždění průniku tepla izolací na stranu interiéru je v tomto případě neuvěřitelných téměř sedm hodin.
Čím více je izolace zhutněna, tím větší má objemovou hmotnost a tím lépe tlumí také hluk. Podle vědecké studie univerzity v Coloradu plní izolace z celulózy svoji funkci o 38 procent lépe než izolant ze skelné vaty. Celulóza je hlavní stavební látkou dřeva a má mimořádně dlouhou životnost a velmi dobré mechanické a tepelné vlastnosti. Až 60 % dřevité hmoty je tvořeno celulózou. Ve výrobě je rozemletím a rozvlákněním získáno celulózové vlákno, které je smícháno s přísadami, zajišťujícími zvýšenou odolnost proti ohni, plísním a houbám a současně odpuzuje hmyz a drobné hlodavce.
Základními používanými přísadami jsou:
- boritany,
- fosforečnan amonný,
- síran hořečnatý, který je zdravotně i ekologicky nezávadný.
Aplikace se nejčastěji provádí pneumatickou hadicí, která vhání izolaci do dutin v konstrukci. Je ale možná i jako volně vložená například do nepochůzných půdních prostorů, nebo ji lze aplikovat ve formě sypané, stříkané či v deskách.
Díky technologii foukání je ale konstrukce izolována v maximální míře, za současné úspory času i peněz – je zaručena dokonalá izolace beze spár i v nepřístupných místech (papírové vločky absolutně dokonale kopírují konstrukci), nevznikají žádné odřezky a hotovo je za pár hodin. Dělicí příčkou je buď nosník, nebo pevnější netkaná textilie.
Foukaná izolace je vhodná pro zateplování všech částí domů jako jsou:
- podlaha,
- strop,
- půda,
- podkroví,
- stěna,
- nebo střecha, a to jak v horizontálních, tak ve vertikálních konstrukcích.
Izolační vlastnosti
- součinitel tepelné vodivosti λ: 0,040 až 0,050 W/mK
- faktor difuzního odporu μ: 1–3
- měrná tepelná kapacita c: 1907 J/kgK
- objemová hmotnost ρ: 30–60 kg/m3
Difuzně otevřená konstrukce
Přírodní tepelné izolanty, které si umějí pohrávat s vlhkostí, přímo souvisejí s difuzně otevřenou skladbou konstrukce. V praktické rovině to znamená, že molekuly vodní páry mohou procházet konstrukcí, respektive obvodovou obálkou domu. Zatímco u difuzně uzavřené konstrukce funguje takzvaná parozábrana, které nedovolí vlhkosti projít (zastaví ji), u otevřené skladby se využívá parobrzda, která vodní páry pouze zbrzdí, ale nezastaví. Protože molekulární vlhkost proniká z interiéru do konstrukce, musí mít volnou cestu směrem ven, aby mohla odvětrat.
Koncept difuze otevřené skladby je konstrukčně jednodušším řešením, které přirozeně zlepšuje vlhkostní stabilitu interiéru i hygienu vnitřního prostředí. Pro difuzně otevřenou skladbu konstrukce je důležité použít tepelněizolační materiál s nízkým difuzním faktorem, který vykazují nejenom izolace uvedené, ale i ty na bázi minerálních vláken nebo pěnové. Mají rozhodně své opodstatnění i výhody, ale s vlhkostí pracují jiným způsobem.
Zcela nevhodným pro difuzně otevřenou skladbu je polystyren – má vysoký faktor difuzního odporu a tím by bránil prostupu vlhkosti (choval by se jako parozábrana). Pokud si odmyslíme legislativní požadavky na současnou výstavbu, pak difuzně otevřená v pravém slova smyslu je dřevostavba bez izolace, parozábran, parobrzd a všeho dalšího, prostě čistě dřevěný dům.
obr.: Climatizer Plus má jedinečné vlastnosti ve vztahu k vodní páře. Vlhkost jím prostupuje téměř stejně snadno, jako stejnou vrstvou vzduchu. Unikátní tepelná a akustická izolace je vyrobena na bázi přírodního celulózového vlákna. Výhodou této přírodní izolace je přirozená schopnost vyrovnávat vlhkost a akumulovat teplo v mnohem větší míře než uměle vyráběné izolace. Záruka na vlastnosti izolace je 20 let. Izolace je také registrována v dotačním programu Nová zelená úsporám. Foto: CIUR
"Pro výběru druhu tepelné izolace nelze srovnávat jen tepelný odpor na jednotku tloušťky materiálu, ale je třeba posuzovat jej vztažený k celkovému prostoru, který má být zateplen."
Konopí
Dalším materiálem, který umí redistribuovat vlhkost (natáhnout a zase pustit), je technické konopí. Dokáže jí pojmout až 20 procent, aniž by změnil své tepelněizolační schopnosti, které jsou výtečné, stejně jako ty zvukově izolační. Obdobně jako celulóza má konopná izolace vysokou tepelnou kapacitu a velmi nízký difuzní odpor. Z technického konopí se vyrábí více sortimentů izolace v různých technologiích.
Jako výchozí surovina se používá vlákno, které se zkracuje na délku 6–8 cm. Pojivem bývá kukuřičný škrob, případně vlákna na bázi polypropylenu, příměsí sody dojde k omezení hoření a plísní. Obsahuje hořké látky, díky nimž odolává škůdcům.
Konopná izolace je 100% přírodním produktem s minimální ekologickou stopou a splňující environmentální, hygienické a technické parametry. Jeho největší předností je rychlá obnovitelnost – roste mnohem rychleji než dřevo a není třeba ho ošetřovat chemicky. Navíc při růstu odbourává CO2.
Konopné izolace se vyrábějí ve formě:
- desek,
- rouna,
- rolí,
- konopného filcu,
- filcových pásů,
- foukané cupaniny.
Nejčastěji se používá jako výplňová izolace do konstrukcí stěn, stropů, střech nebo podlah. Ve slabých rohožích je využívána jako výplň mezi prvky srubových staveb.
Izolační vlastnosti
- součinitel tepelné vodivosti λ: 0,045 W/mK
- faktor difuzního odporu μ: 1–2
- měrná tepelná kapacita c: 1600 J/kgK
- objemová hmotnost ρ: 30–100 kg/m3
obr.: Konopný izolant je svými vlastnostmi srovnatelný s konvenčními izolacemi, ale zároveň reflektuje současný trend návratu k přírodním a ekologickým materiálům. Je dostupný každému, nikoli pouze lidem, kteří jsou ochotni si za „zelené" materiály připlatit. Foto: IZOLACE KONOPÍ CZ
Len
Tepelná a akustická izolace z lněných vláken má obdobně jako ostatní uvedené izolanty difuzně otevřenou stavbu a zamezuje tedy vzniku kondenzace a výskytu plísní. Vzhledem k tomu, že len neobsahuje žádnou živočišnou bílkovinu, tak není požírán moly. Protože se lněná vlákna nemusejí prát, ochranný vosk na vláknech zůstává.
Sorpční hmotnostní vlhkost při zvýšené relativní vlhkosti okolního vzduchu je u lnu 32 procent a vysoká je i hodnota fázového posunu teplotní vlny, která se v zimním i v letním období příznivě projevuje v tepelném komfortu a v nižší spotřebě energie při porovnání s vláknitými izolacemi z minerálních látek při stejných tepelně technických vlastnostech.
Při zpracování lnu na stavební hmotu se jeho vlákna rozvlákňují na textilních strojích. Tenké pásy rouna se pak vrství do požadované tloušťky, přičemž jako pojivo se využívá škrob a k ochraně proti působení požáru a plísní se přidává soda, boritá sůl nebo amonné soli. Výsledkem je pružná a tvarově stálá izolační rohož či deska pro izolace v obvodových stěnových a střešních konstrukcích budovy.
Izolační vlastnosti
- součinitel tepelné vodivosti λ: 0,039 W/mK
- faktor difuzního odporu μ: 5,7
- měrná tepelná kapacita c: 1550 J/kgK
-
objemová hmotnost ρ: 160–270 kg/m3
Vysvětlení
- Součinitel tepelné vodivosti „λ" Základním parametrem pro posouzení tepelnětechnických vlastností izolace je součinitel tepelné vodivosti, který udává výkon (tzn. teplo za jednotku času), který projde každým čtverečním metrem desky tlusté 1 metr, jejíž jedna strana má teplotu o 1 kelvin vyšší než druhá. Základní jednotkou je watt na metr a kelvin (W/mK).
- Součinitel prostupu tepla „U" Charakterizuje tepelněizolační schopnost konstrukce. V tepelné technice budov je to nejdůležitější veličina, s níž pracují architekti a stavební inženýři při navrhování. Základní jednotkou je watt na metr čtvereční a kelvin (W/m2K). Udává, kolik tepla projde m2 konstrukce při rozdílu teplot 1 K. Rozdíl teplot je udáván z obou stran konstrukce.
- Tepelná kapacita „c (K)" Fyzikální veličina vyjadřující množství tepla, kterým se těleso ohřeje o 1 kelvin. Základní jednotkou je joule na kelvin (J/K).
Redakčně upraveno pro web
Vaše komentáře (0)Nejnovější články v kategorii “Izolace”
-
Kvalitní akustická izolace je klíčem ke komfortnímu bydlení
Dlouhodobě zvýšený hluk nejenže znepříjemňuje bydlení, ale může mít také dopad na vaše zdraví. Hlučné prostředí přispívá k problémům, jako jsou špatný spánek, bolesti hlavy…
-
Dřevostavby jsou ideálním řešením pro dosažení bezemisních standardů
Nové domy se budou do budoucna stavět ještě úsporněji. Jako ideální řešení se nabízí dřevostavby, které je možné jednoduše zateplit na úroveň pasivního domu a doplnit…
-
Sádrokarton se v Česku vyrábí již 25 let. Cihlu dohnal a překonal
Přesně před 25 lety – 7. května 1999 – sjela z výrobní linky v závodu společnosti Rigips v Horních Počaplech první sádrokartonová deska. Od té doby bylo jen v Rigipsu vyrobeno přes…
-
Jak jednoduše zateplit střechy bungalovů? Rychlé řešení přináší foukaná minerální izolace
Bungalovy nabízejí mnoho výhod včetně snadné údržby či bezbariérovosti a flexibility ve využití prostoru. Ještě donedávna ale jejich majitelé museli při zateplování střešních…