Redakce | Pondělí, 12. prosinec 2016 |
Až budete jednou projíždět Šumavou a uvidíte muže, jak na motorce nahání stádo krav, ničeho se nelekejte. Nejspíš to bude Jaromír, kterému se nechce do vysokého koňského sedla, a tak na svých 40 hektarech luk dává přednost motorizovanému stroji.
S ženou bydlíme v Plzni, kde sídlí také naše rodinná firma zabývající se realizací dřevostaveb. Posledních dvacet let jsem pracoval doslova v jednom kuse, a tak si svůj život snažím v poslední době zařídit více po svém a věnovat se činnostem, na které mi dříve nezbýval čas. Pomalu se mi začíná blížit penze, takže bych rád firmu předal svému synovi a věnoval se hospodaření na statku, které by mi umožnilo relativní finanční samostatnost.
Rekonstrukce zemědělské usedlosti – zvolili jsme dřevostavbu
Aby si člověk mohl zařídit hospodářství, potřebuje k tomu potřebné zázemí. Prvním úkolem tedy bylo vybrat to vhodné místo. Z několika alternativ, které připadaly v úvahu, mě nejvíce zaujala stará zemědělská usedlost Špatův Dvůr na Šumavě, ležící stranou od hlavní silnice a obklopená loukami a lesy. Zkrátka ideální místo pro soběstačného hospodáře.
Protože mám se stavbami už nějakou tu zkušenost, bylo mi při bližším ohledání budovy jasné, že v tak špatném stavu už ji rozhodně nemá cenu opravovat. Horší část stavení se zbořila úplně, lepší se ponechala pro pozdější rekonstrukci. Místo zbořené části bylo třeba postavit dům nový – že se bude jednat o dřevostavbu, bylo od začátku jasné. Její podobou jsem si už tak jistý nebyl.
Šumavské dřevěnky mi byly inspirací
Pro inspiraci jsem si koupil knihu o šumavských chalupách a studoval, jak by měla dřevostavba vypadat. Když jsem pak začal pracovat na návrhu domu, všechny načerpané znalosti jsem do něj zahrnul, aby stavení svými malými okny a dalšími prvky dobře zapadlo do architektonické tradice Šumavy. Dispozici jsem oproti té původní zcela změnil, a to tak, aby mohl dům v budoucnu fungovat i jako penzion. Nezbývalo než začít se stavebními pracemi.
Propadl se pouze strop
Jsem člověk od řemesla, a tak mi práce zdaleka není cizí. Celé stavby jsem se tak aktivně účastnil. S pracemi se začalo v říjnu roku 2008. První na řadě bylo bourání, poté se začalo se stavbou a rekonstrukcí. K žádným komplikacím nedošlo, pouze strop chléva, který jsme chtěli zachovat, se během rekonstrukce propadl, a tak jsme museli udělat nový. Ze zachované části zůstaly pouze kamenné obvodové stěny.
Pro novou část jsme použili sloupkovou konstrukci tvořenou lepenými I-nosníky – také stropní trámy jsou lepené, mají totiž větší únosnost než ty masivní. Celá konstrukce je difuzně otevřená, takže neobsahuje parozábranu, ale pouze parobrzdu, která umožní prostup části vlhkosti ven. V prosinci už byl dům pod střechou, naštěstí se hlavní práce stihla do doby, než napadl sníh. Zbylé úpravy jsme pak dodělávali na jaře. Jelikož byla projektová dokumentace provedena opravdu precizně, nemuselo se už během stavby nic měnit. I dnes jsem s výsledkem velice spokojen. Vše je tak, jak jsem plánoval.
Když se Šumava stane domovem
Pro budoucí penzion je už v nové části domu vše připraveno. Ve spodním patře se nachází prostorná místnost, která by sloužila jako jídelna, a oddělený byt správce, v horním podlaží jsou pak prostorné a jednoduše zařízené pokoje pro hosty. Zkrátka nic extra moderního, ale jednoduché šumavské pokoje. Na nábytku jsem však rozhodně nešetřil. Celý dům je tak zařízen ručně vyráběným masivním selským nábytkem, který ze smrkového dřeva vyrobil stolař Pavel Šindelář.
Budoucí penzion však zatím slouží jen pro moje známé, hlavně pro kamarády motorkáře, kterých je opravdu požehnaně. Pokoje pro hosty tak rozhodně nezejí prázdnotou! Přesto tady bývám se svým čtyřnohým přítelem často sám. Samostatnost je pro mě důležitá, a tak i dům jsem se snažil koncipovat co možná nejvíc soběstačně. Půl kilometru od domu jsem proto zbudoval studnu, která samospádem ze svahu přivádí do domu veškerou vodu. Vytápění v domě je teplovodní. 750litrový zásobník teplé vody je částečně ohříván solárními kolektory umístěnými na pozemku. Teplá voda ohřátá kolektory vystačí na mytí a sprchování a je rozváděna také do topení.
Místnost jídelny, která v současnosti slouží jako obývací pokoj, vytápím kamny s teplovodním výměníkem, kde pálím dřevo ze svého pozemku. Ačkoli roste všude za domem jako houby po dešti, je třeba jej nejprve pokácet, rozřezat a naštípat. Díky vlastnímu zdroji paliva je spotřeba energie v domě minimální. A vzhledem k množství stromů na mém pozemku a stále přirůstající dřevní hmotě se situace ani v budoucnu nebude měnit. Zvlášť, když za den spálím pouhé tři koše dřeva…
Jak už to ale bývá, život na samotě má také své zápory. Když příjezdová cesta zapadne sněhem, sám si ji musím prohrnovat. Ale co na tom. Manželka, která přijíždí zatím jen na víkendy, si tady co nevidět zvykne a já, ač půl týdne stále v Plzni, už říkám doma tady na Šumavě.
Připravil Ondřej Zaorálek, foto Martin Zeman
Vaše komentáře (0)Nejnovější články v kategorii “Rekonstrukce”
-
Poctivá rekonstrukce památkově chráněného objektu Roubenka
Rekonstrukce historicky cenných objektů nebývají jednoduchou záležitostí, obzvlášť těch památkově chráněných. Když se ale spojí vědomosti, pokora, ochota naslouchat a snaha o…
-
Oprava dřevěné a nosné konstrukce krok za krokem
Oprava dřevěných a nosných konstrukcí patří spolu s výměnou střechy k nejdůležitějším a také nejdražším částem rekonstrukce roubené stavby. Teprve když je stavba „v suchu" a…
-
Jak na opravu roubenky krok za krokem
Pro majitele je dnes nejtěžší zorientovat se v množství často protichůdných informací a naplánovat opravu tak, aby přinesla kýžený výsledek – obvykle zvýšení komfortu pro…
-
Jak funguje technologie čištění dřeva suchým ledem a v čem je unikátní
Mezi metody čištění a oživení starších dřevěných prvků přibyla nová, efektivní a ekologická metoda čištění peletami suchého ledu. Kromě údržby a renovace straších…