Dřevostavba ze seníku: Bydlet se dá i v dřevěné salaši

Michal Babor | Pátek, 07. únor 2020 |

Když koncem 18. století farmáři na slunných svazích švýcarského údolí Val de Bagnes postavili dřevěnou salaš, určitě netušili, že o dvě stě let později se tu místo skladování sena a obilí bude bydlet. Nejde o výjimečnou záležitost – poptávka po konverzích alpských užitkových budov je tak silná, že vznikají architektonická studia a stavební firmy, které se zabývají pouze touto činností.

Dřevostavby, salaše a mazoty

Městečko Sarreyer není na první pohled ničím zajímavé – neleží ani v těsném sousedství lyžařských areálů, nevedou tudy žádné turistické stezky a k horské přehradě na řece Dranse je to přes deset kilometrů. Přesto se stalo oblíbeným letoviskem zejména mladší generace, do jejíhož životního stylu i dovolená na chalupě přesně zapadá.

Nepředstavujme si ale v tomto případě žádné hospodářské stavení. Typickou stavbou jsou tu totiž tradiční dřevěné stodoly zvané mazot. Stavěly se na pilotách a plochých kamenech, aby se dovnitř nedostaly myši, protože většinou fungovaly jako sýpky, seníky nebo chlévy.

Dnes jim jejich majitelé vracejí tvář, ale jejich duši mění. Tak jako v případě JS´Barn – nevelkého seníku, který po konverzi slouží k víkendovému bydlení.

Obr.: Typickou stavbou jsou tu totiž tradiční dřevěné stodoly zvané mazot. Stavěly se na pilotách a plochých kamenech, aby se dovnitř nedostaly myši, protože většinou fungovaly jako sýpky, seníky nebo chlévy. Dnes jim jejich majitelé vracejí tvář, ale jejich duši mění. Foto: Christophe Voisin

Obr.: Rekonstrukce dřevostavby - původní stav seníku. Foto: Christophe Voisin

Dřevostavba alá seník má sendvičovou konstrukci

Stavební úpravy byly poměrně náročné – původní stavba byla trám po trámu rozebrána, všechny prvky dostaly své evidenční číslo a byly převezeny do truhlářské dílny, kde prošly obnovou. Protože od začátku bylo jasné, že nová stavba bude mít sendvičovou konstrukci, aby mohla být využívána pro bydlení, byly trámy důkladně opracovány a ztenčeny.

Mezitím byl na místě samém upraven terén a vybudována železobetonová spodní stavba. Na ní pak vyrostla skeletová konstrukce se sendvičovou skladbou. Původní renovované trámy dnes tvoří de facto fasádní obklad, nicméně ten, kdo průběh stavby neviděl, by neřekl, že jde vlastně o novostavbu. Okna respektují měřítko domu a byla umístěna tak, aby zhruba odpovídala původním otvorům ve fasádě. Jedinou výjimku tvoří velká prosklená plocha v severní fasádě, která osvětluje schodiště. Aby nepůsobila příliš rušivě, je částečně zakryta latěmi. Zvláštní péče byla věnována také nábytku a interiérovému vybavení, pro jehož výrobu bylo částečně použito dřevo z vnitřní konstrukce seníku.

Obr.: Interiér dřevostavby připomíná svým rázem ty nejmodernější stavby. Foto: Christophe Voisin

Obr.: Původní renovované trámy dnes tvoří de facto fasádní obklad, nicméně ten, kdo průběh stavby neviděl, by neřekl, že jde vlastně o novostavbu. Foto: Christophe Voisin

"Bráníme architekturu zakořeněnou v sociálním a kulturním kontextu, moderní a šetrnou ke svému okolí. Mým snem je mít více času na práci na tisíc projektů, které nosím v hlavě. Říkají mi snílek, miluji překvapení a nebojím se jít tam, kam se jiní ostýchají vkročit."

Laurent Berset, architekt
www.alparchitecture.ch

 

Obr.: Zvláštní péče byla věnována také nábytku a interiérovému vybavení, pro jehož výrobu bylo částečně použito dřevo z vnitřní konstrukce seníku. Foto: Christophe Voisin

Foto: Christophe Voisin
Redakčně upraveno pro web

Četli jste?

Autor článku Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora