Záchranu a obnovu skanzenu si vzali za své životní poslání

Dana D. Daňková | Sobota, 16. duben 2022 |

Skanzeny, jinak řečeno „expozice pod širým nebem", jsou soubory staveb lidové architektury, které současně uchovávají povědomost i o zvycích a životě předků. Spravují stávající památky v určitém regionu nebo jsou do nich přesouvány a případně v nich i rekonstruovány stavby z různých míst, pokud nemohou být zachovány v původní lokalitě. Podorlický skanzen v Krňovicích nedaleko Třebechovic pod Orebem patří do druhé uvedené skupiny.

Soustřeďuje památky jak architektonické, tak technické z Královéhradecka, podhůří Orlických hor a z Podkrkonoší. Za pozornost stojí skutečnost, že nejde o státem či krajem podporované muzeum – za jeho vznikem stojí fandové a nadšenci, kteří ho budují ve svém volném čase, skanzen nemá žádné zaměstnance. Finančně se na projektu podílí rodinná firma Dřevozpracující družstvo Hradec Králové – ta zajišťuje především správu dřevostaveb a opravy památek, a dále nezisková organizace Český svaz ochránců přírody, základní organizace Orlice. Ta se věnuje mimo jiné záchraně starých odrůd ovocných dřevin, jež jsou také vysazeny v areálu. Finančně areál podporují i ojedinělí mecenáši. Menší část finančních prostředků byla v minulosti získána též z grantových programů Královéhradeckého kraje a dalších nadačních fondů.

Činy mocnější slov

Počátky budování skanzenu se datují do roku 2002 – jako první vznikala jeho vstupní část a započala také realizace staveb. Práce byly atraktivní i pro veřejnost, zájemci si mohli prohlédnout nejen již rozestavěné stavby, ale i vznikající expozice. Dnes jsou v areálu existující objekty lidové architektury, přenesené z původní lokality, kde nebylo možné je zachovat, a také stavby, které se sice nedochovaly, ale byly obnoveny například podle fotografické dokumentace.

Jde především o roubené domy a hospodářské stavby, a také dnes atraktivní technické stavby – například funkční vodní mlýn, truhlárnu, kovárnu a podobně. Ve výhledu je dále výstavba pily – katru, takzvané jednušky (jejíž technologie je již uložena ve skanzenu) a nedochovaný dřevěný větrný mlýn, který stával v nedaleké obci Librantice.

Hostinec, škola, kostel...

Prvním objektem ve skanzenu byla zvonička, postavená v roce 2002. Historicky nejstarší je však stavení ze Všestar, které sloužilo jako škola ještě před zavedením povinné školní docházky. První písemné zmínky o něm pocházejí z roku 1750. Nyní je zde funkční chlebová pec, expozice tkalcovství a jizba s tkalcovským stavem. Stavba je tedy z historického hlediska velmi cenná, a to i přes to, že nemá památkovou ochranu.

Mezi objekty zaniklé a obnovené patří vodní mlýn z Bělče nad Orlicí, č.p. 30. Jde o památkově chráněnou stavbu, z níž zbylo pouze torzo. Ve skanzenu byla postavena její přesná kopie, realizovaná takzvanou metodou vědecké rekonstrukce, tedy původními technologickými postupy a nástroji. Mlýn představuje funkční vodní hospodářství – vodní kolo a mlecí složení – vše s tradičními dřevěnými převody. Obilí tedy semele stejně, jako se to dělávalo před sto lety. Technickým fandům se bude líbit v miniexpozici historických automobilů, kde jsou k vidění automobily značky Tatra či traktor Lanz Bulldog z roku 1939.

Paměť a moudrost našich předků není uložena pouze v pověstech, baladách či příslovích, ale i příbytcích a řemeslech.

Autor článku Ing. Dana D. Daňková

Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design

Nejnovější články autora

Mohlo by vás zajímat:

Podbrdský roubený dům - rekonstrukce dřevostavby tradičními postupy

 

 

---

Zdařilá rekonstrukce: Podstávkový dům z Frýdlandska

 

Hodnocení uživatelů: 4 / 5
Líbil se Vám článek?14