Promyšlená rekonstrukce s nevšedními prvky pasivního domu proměnila původně zchátralou faru k nepoznání

Redakce | Čtvrtek, 13. srpen 2020 |

Když michelský farář oslovil architekta Josefa Tlustého s dotazem na konzultaci ohledně technického stavu objektu fary a možností její renovace, byla jasné, že kompletní rekonstrukce bude nevyhnutelná. Výsledek ale rozhodně stojí za to.

Rekonstrukci fara opravdu potřebovala

Budova byla v dosti zuboženém stavu od poslední rekonstrukce ze 70. let minulého století. „Po prohlídce stavby bylo jasné, že smysluplná oprava může proběhnout pouze komplexně. Kritický stav krovu a nevyhovující stav krytiny způsoboval již také zatékání do zdiva v patře. Nesprávně osazená okna během poslední opravy vedla k jejich degradaci a rozsáhlým plísním v ostěních. Sokl domu byl zvlhlý. Neprovedená izolace proti zemní vlhkosti vedla k vlhnutí zdiva a odpadávání fasádní omítky," vypráví architekt.

obr.: Původní stav fary před rekonstrukcí.

obr.: Původní stav fary před rekonstrukcí.

obr.: Původní stav fary před rekonstrukcí.

obr.: Původní stav fary před rekonstrukcí.

Úspora nejen financí

I když částka, kterou místní mecenáš faře daroval, byla poměrně vysoká, dalo se předpokládat, dalo se předpokládat, že na celou rekonstrukci nebude stačit. „Jeden z farníků, vysokoškolský pedagog na fakultě strojní v oboru energeticky úsporných zařízení, doporučil dotaci z Operačního Fondu ŽP – snížení energetické náročnosti budov. Tím, že jsme návrhem faru přiblížili svými parametry téměř pasivnímu domu, dotace byla fondem přislíbena a podařilo se tak dorovnat chybějící částku pro kompletní rekonstrukci," vysvětluje postup rekonstrukce Josef Tlustý.

Návrh renovace byl tvořen tak, aby objekt z 19. století splnil současné nároky, a to nejen prostorově, ale i technicky. V objektu jsou realizovány některé nové prvky (vikýř, přístřešek ve dvoře, prosklená stěna v kapli atd.), navržené tak, aby svým vzhledem stavbě nekonkurovaly, ale byly s nimi ve zdravém sepjetí.

„Jedná se o pravděpodobně jediný farní úřad v téměř pasivním standardu v ČR. Jeden z mála kvalitně zateplených objektů z 19. století tak, že jeho vyznění není v rozporu s jeho vzhledem v době jeho vzniku," popisuje architekt.

Stavba je navržena s vysokým podílem použití přírodních materiálů a materiálů šetrných vůči životnímu prostředí. Ve velké míře je použito snadno recyklovatelných materiálů (tepelné izolace stěn, střech). Nadstavba domu je realizována jako dřevostavba two-by-four s foukanou izolací, respektive minerální vatou.

Střecha nad přístřeškem bude ozeleněna a řešena jako bezúdržbová – extenzivní se sukulentními teplomilnými společenstvy. Zdrojem energie jsou plynový kondenzační kotel a termické kolektorové panely, vytápění zajišťuje ÚT, větrání je řízené s rekuperací.

Nástavbou k novému životu

Nástavby jsou u nás poměrně běžné, málokdy se ale realizují na historických budovách. Příklad z Amsterodamu ale ukazuje, jak moderní nástavba dokáže starou budovu doslova probudit k novému životu a zároveň získat nádherné nové prostory.

Architekti ze studií Tersago a Dedeker navrhli na dům z přelomu 19. a 20. století lehkou dřevěnou nástavbu ve výšce 26 metrů. Stavba z CLT panelů byla včetně osazení oken realizována během 10 dní, aniž by byl omezen provoz na rušné komunikaci u domu.

Foto: MarbleMoon

"Speciální stropní elementy NOVATOP byly dovezeny z ČR."

Foto: MarbleMoon

Foto: MarbleMoon

Podívejte se na další zachráněné objekty rekonstrukcí