Jaké praktické výhody a vlastnosti přináší zelená střecha

1. Poskytuje prostor pro relaxaci a zvyšuje atraktivitu bydlení

Vegetační střechy vracejí zeleň do měst, mají pozitivní psychologické účinky na jejich obyvatele a poskytují prostor pro relaxaci. Kromě sociálních a ekologických aspektů zvyšují i atraktivitu bydlení. Zelená střecha může být součástí terasy domu a tvořit společný prostor pro odpočinek.

Foto: ISOVER

2. Zvyšuje biodiverzitu

Zelená střecha je sama o sobě biotopem, který přitahuje množství malých živočichů a přispívá tak k větší biodiverzitě, ať už je instalována kdekoli.

Foto: ISOVER

3. Pohlcuje hluk

Majitelé střešních zahrad si mohou dopřát klidný odpočinek bez ruchu velkoměsta, protože střešní zahrady dokážou pohlcovat zvuk z venkovního prostředí. Vegetační střechy založené na lehké střešní konstrukci je téměř nemožné zatížit silnou vrstvou substrátu.

Pro tyto případy jsou vhodné skladby vegetačních střech s hydrofilní minerální vlnou. Ta totiž působí nejenom jako tepelná izolace, ale její funkce je současně i akustická. Zlepšení vzduchové neprůzvučnosti oproti střeše bez ozelenění je 6 dB, a to je velmi vysoká hodnota. Například rozdíl 10 dB vnímá člověk jako zvuk s poloviční hlasitostí.

Foto: Dreamstime

4. Vyrovnává teplotu v budovách

Vegetační střechy zlepšují mikroklima uvnitř budovy tím, že snižují tepelné výkyvy obytných prostor pod střechou v letních i zimních měsících. Budovy, betonové a asfaltové povrchy ulic totiž absorbují přes den obrovské množství tepla ze slunce.

Teplota v centru měst je kvůli tomuto efektu o 1–3 °C vyšší oproti lesní krajině. Ve večerních hodinách může tento rozdíl činit až 10 °C. Městské tepelné ostrovy mají nejen negativní vliv na lidi, kteří v nich žijí, ale zvyšují i náklady na chlazení budov.

Foto: ISOVER

Jakou střešní zahradu vybrat?

Existují různé varianty řešení ozeleněných střech: můžete mít například úspornou střechu pro nízkou extenzivní vegetaci, louku, která umožňuje osázet střechu i zajímavější zelení, nebo střešní zahradu s neomezeným výběrem rostlin od trvalek po keře a stromy fungující i jako terasa. Podle toho pak rozlišujeme střechy extenzivní (pohledové) a intenzivní (určené pro relaxaci a pohyb osob).

Foto: ISOVER

5. Snižuje tvorbu smogu

Výrazné zvýšení teploty následně ovlivňuje i množství srážek ve městě a jeho okolí. Přehřívání vede navíc ke stoupání teplého vzduchu, který s sebou ze země zvedá prach a další nečistoty, které pak následně dýcháme. Poletující prach je příčinou až 15-ti procentního poklesu slunečního svitu.

Vyšší teplota vzduchu spolu se znečišťujícími látkami urychluje tvorbu smogu. Městská zeleň v parcích, na zelených střechách a stěnách tak tvorbu smogu výrazně snižuje.

Foto: Dreamstime

6. Zlepšuje životní prostředí v daném místě

Oproti lesnímu prostředí je ve městech desetinásobná koncentrace oxidu siřičitého, dvacetinásobná koncentrace oxidu uhličitého a třicetinásobná koncentrace prachu a oxidu uhelnatého. Zeleň na střechách pomáhá výrazně redukovat znečištění vzduchu městského prostředí.

Fotosyntézou rostliny geniálně spotřebovávají oxid uhličitý a vracejí čistý kyslík. Jeho množství je závislé na druhu a velikosti vegetace, která je na střechu vysazena. Rozhodující je její listová plocha. Čím hustší je vegetace, tím větší je produkce kyslíku.

Hustota olistění také určuje schopnost zachytávat prach a škodliviny z ovzduší. Střešní vegetace zpomaluje pohyb vzduchu. Prach a znečištění, které ulpívá nejen na listech, ale i celém povrchu rostlin, se při dešti dostává zpět do vegetační vrstvy.

Kromě okysličování vzduchu zvyšuje vegetace i jeho vlhkost, čímž pozitivně ovlivňuje jeho kvalitu.

Foto: ISOVER

Na střeše může být i jezírko

Střešní jezírko nemusí být zase tak náročné a nákladné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jeho hmotnost bude stejná, nebo dokonce nižší než u střešní zahrady. Nebudou zde žádné velké těžké stromy nebo košaté keře, ale pouze vodní rostliny, které zakoření i v malém množství vodního substrátu. Technicky je možné provést na střeše i hlubší jezírko, které by sloužilo ke koupání, na běžné střeše ale vystačíme s mělkým mokřadem.

obr.: Příklad řešení střechy s jezírkem s využitím hydrofilní minerální vlny ISOVER.

7. Pomáhá zlepšovat hospodaření s vodou

Zatímco z běžné betonové střechy s hydroizolací odteče během deště až stoprocentní množství vody, zelená střecha dokáže toto množství snížit průměrně na polovinu.

Existují ale i typy zelených střech, které umějí odtok vody snížit na pouhých pět procent! Zbytečně odtékající voda velmi zatěžuje systém městské kanalizace.

Nejenom že je nutné tuto vodu staženou do podzemních stok odvádět, ale musí se dále i čistit. Přitom je to zbytečné, protože dešťovou vodu je možné využít na splachování, údržbu a úklid, na zalévání.

Foto: SEDUM TOP

8. Uspoří energii

Zelené střechy působí jako aktivní tepelná izolace. Při letním slunném dni se může prostá plochá střecha rozpálit až na 70 °C, na stejné ploché střeše pokryté vegetačním souvrstvím však bude teplota sotva poloviční.

Takový teplotní rozdíl znamená u vegetačních střech účinnou regulaci teplotních výkyvů, stálejší tepelný komfort a s tím spojenou markantní úsporu na nákladech za klimatizaci vnitřních prostor. Opačný efekt můžeme očekávat v zimě, kdy dochází ke snížení tepelných ztrát.

Foto: ISOVER

9. Prodlouží životnost střechy

Střešní hydroizolace bývá vystavena obrovským tepelným extrémům a klimatickým vlivům (například kroupám). Zelená střecha poskytuje jejich ochranu a prodlužuje životnost střešního souvrství až na dvojnásobek.

Foto: Dreamstime

10. Na realizaci vegetační střechy lze získat dotaci

Do dotačního programu Nová zelená úsporám byla zařazena podpora výstavby zelených střech, a to částkou ve výši až 500 Kč/m² půdorysné plochy vegetačního souvrství zelené střechy.

Foto: ISOVER