Jednoduchá a úsporná dřevostavba nemusí vždy znamenat nižší komfort

Otázky pro architekta

Bylo obtížné řešit objekt v pasivním standardu v chráněné krajinné oblasti? Nebyly regulativy příliš omezující?

Regulativy ze strany CHKO byly popravdě natolik omezující, že ani nepřipouštěly jakoukoliv diskuzi nad hmotovým řešením domu. Naštěstí má pozemek pro pasivní dům celkem ideální polohu.

Doporučujete svým klientům pasivní dům? Pro koho je vhodný a pro koho nikoli? Vyplatí se jít do takového „extrému"?

Svým klientů pasivní domy rozhodně doporučuji, ale samozřejmě nejvíce záleží především na pozemku, kde chtějí objekt postavit. Ne na každém pozemku se dá pasivní dům realizovat. Výraz pasivní dům je jen jakási „škatulka", která objekt zařazuje podle určitých parametrů. Osobně se domnívám, že domy by měly být navrhovány na konkrétní místa, pro konkrétní uživatele, jedině pak lze docílit uspokojivého výsledku. To, že nám okolní podmínky dovolí navrhnout pasivní dům, beru jako bonus a pokud tomu tak je, má smysl navrhovat pasivní dům. Naopak mi přijde hloupé se na nevhodném pozemku snažit „dotlačit" stavbu do pasivního standardu na úkor její dispoziční funkčnosti.

Jaké detaily domu stojí za zmínku?

Z mého pohledu jsou to především konstrukční řešení, která jsme museli řešit kvůli CHKO – například střešní konstrukce. Z uživatelského hlediska pak stojí za zmínku například shoz na prádlo, který vede z koupelny v patře přímo nad pračku v technické místnosti, což je rozhodně příjemnější řešení, než běhat s plným košem prádla po schodech.

Řešil byste dnes něco jinak? Přinesla tato realizace nějaká poučení?

Zde se bohužel nepodařilo ideálně skloubit technickou místnost a koupelnu. Jde o to, že ne všechny technologické prvky jsou opticky zakryty. Samozřejmě jsme se poučili a v dalších domech změnili konstrukci stropu nad technickou místností tak, aby nebyl problém veškerá vedení a technické záležitosti skrýt do této konstrukce.

Co vás na této stavbě těší, co se podařilo?

Těší mě především to, že přes striktní regulace a omezení pro stavbu na tomto místě se nám podařilo zrealizovat příjemný jednoduchý dům, který nenásilně zapadá do okolní krajiny.

Ing. arch. Lukáš Pejsar
3AE, s.r.o.

Otázky pro majitele dřevostavby

Jaké byly vaše základní požadavky na dům?

V dispozičním řešení domu měly co nejvíce plochy zabírat obytné prostory a pokoje na úkor zázemí komunikačních ploch (chodeb). Požadovali jsme prosvětlený dům, otevřený do budoucí zahrady, dispozičně jednoduchý a praktický. Užitná plocha byla omezena rozpočtem.

Jak probíhal probíhal návrh domu?

Spolupráce s architektem šla velmi hladce. Výsledná varianta reflektovala všechny naše požadavky a dům jsme si mohli prohlédnout a virtuálně „projít" díky 3D modelu. Některé detaily jsme bohužel ponechali k řešení až během výstavby, jelikož byly náročnější na realizaci a chtěli jsme je doladit až v průběhu na stavbě, kde budou patrné všechny návaznosti. Nakonec se to však neukázalo jako šťastné řešení. Budoucím stavebníkům doporučujeme připravit si projekt s podrobným zakreslením všech detailů (konstrukčních, ale také uživatelských) a nic neponechávat náhodě.

Proběhla nějaká kontrola kvality konstrukce? Jaké je technické vybavení domu?

Dům byl prověřen Blower door testem, tak jak ukládají podmínky dotace. Výsledek byl těsně pod povolenou hranicí, takže stavba vyhověla. Zdrojem tepla je tepelné čerpadlo vzduch-voda, které ohřívá vodu v akumulační nádrži. Ta pak skrze výměník ohřívá vzduch, který je rozváděn po domě. Jiné doplňkové zdroje v domě nemáme. První měsíce byly ve znamení vylaďování systému k naší spokojenosti, byly například rozdílné teploty v různých místnostech, nyní je ale vše v pořádku. V ložnici je teplota o pár stupňů nižší, což nám ale pro spánek vyhovuje. Regulace teploty je centrální – pro celý dům jedním ovladačem.

Jaké detaily domu stojí za pozornost?

Oceňujeme odhalenou dřevěnou konstrukci stropu v chodbě, která díky tomu i přes její malou plochu působí vzdušněji. Pěkným prvkem je otevřené schodiště, které občas slouží i k sezení, na druhou stranu se jím nese zvuk ze spodního patra, což může být občas v budoucnu nepraktické. Takto však lahodí oku a prostor sjednocuje a zvětšuje. Vše má svá pro a proti. Panely z masivního dřeva jsou ošetřeny bílou lazurou, což je řešení, které nás nadchlo během návštěvy jednoho vzorového domu. Původně jsme dřevo v interiéru odhalovat nechtěli, protože nemáme rádi jeho nažloutlý odstín. Tato varianta je však úplně jiná káva.

Jaké jsou náklady na provoz domu?

První čísla ukazují spotřebu elektřiny v letních měsících přibližně 1150 korun za měsíc a v zimě přibližně 2450 Kč za měsíc. Částka zahrnuje náklady na vytápění, ohřev vody i spotřebiče.

Co byste s odstupem času a po zkušenostech s užíváním domu řešili jinak?

O trošku více bychom pamatovali na úložné prostory. Je pravda, že zatím nestojí přístřešek pro auto s malým skladem, kde najdou své místo sezónní věci a zahradní náčiní, takže časem se situace se prostorem navíc zlepší. I tak je ale dostatek místa pro uložení věcí k nezaplacení. Technologii domu bychom zvolili jednodušší. Asi bychom už nešli do vytápění vzduchem a hledali bychom lepší řešení stavby z akustického hlediska. Zejména jiný typ vzduchotechnické jednotky, jiný způsob uložení (ne podstropní a dál od pokojů) a akusticky i dispozičně oddělili technickou místnost od zbytku obytných prostor domu. Rozhodně bychom ale znovu použili tepelné čerpadlo.

Omezuje vás v něčem pasivní dům?

Dům nás ničím neomezuje, naopak nám vyhovuje, že nemusíme otevírat okna. Můžeme a otevíráme, když máme potřebu, ale nemusíme. Ani nemáme pocit, že je nesmíme otevřít kvůli únikům tepla. Když je potřeba vyvětrat (což se děje málokdy) nebo třeba vyjít ven třeba na terasu, tak to bez přemýšlení uděláme.

Čeho si na domě ceníte?

Hlavní pocit z domu je příjemný. Považujeme si klidu a dobré dostupnosti vybrané lokality. Dokonce i kolemjdoucí se zde zastavují a hodnotí náš dům kladně. Velmi nám vyhovuje čerstvý vzduch uvnitř za všech okolností díky nucenému větrání.