Dana Jakoubková | Pondělí, 11. červen 2018 |
Jsou prodejci, obchodníci i architekti, pro které je zákazník pouze lovnou zvěří. Jejich míra vcítění končí s úvahou, jak nejlépe připravit návnadu, kterou klient spolkne. Profesní úspěch založený na takové strategii je však krátkodobý. I ta nejhloupější oběť totiž časem přijde na to, jak se pasti vyhnout. Tančit v rytmu smysluplné a dlouhodobě produktivní práce není tedy jen o úsilí, které vynaložíme na dosažení cíle. Je to hodně o tom, z jakého úhlu a do jaké hloubky jsme schopni naladit se na pocity druhých a v jakém světle dostaneme jejich motiv zevnitř ven. Architekt Michal Kunc se takové příležitosti nebojí a své „řemeslo" tak provozuje s výrazným psychosociálním přesahem.
Jaký je váš vztah ke dřevu jako materiálu? Jaký atribut byste vyzdvihl u dřevostavby?
Jsem původně truhlář, pracoval jsem několik let v dílně. Od té doby se datuje má láska k tomuto materiálu. Voní, krásně stárne, čím jsem starší, tím víc ho preferuji. Také díky tomu víc preferuji dřevostavby před zděnými domy. Jsou vzdušnější, příjemnější na bydlení, cítím v nich „lehkost".
Kdy jste si uvědomil, že architektura je to, co chcete dělat?
Díky mnoha cestám po světě, kde jsem si uvědomil, že mě nejvíce baví se dívat, jak lidé žijí, jak vlastně bydlí a protože často bydlí o dost lépe než my tady v Čechách, zatoužil jsem takové bydlení navrhovat.
Cestování vás tedy směřuje k výsledku přemýšlet o architektuře, věcech jinak?
Ano, všude na cestách jsem nacházel a stále nacházím kamínky do mozaiky naší filozofie‚ rodinného domu, který je Domovem'. Během let tak dávám dohromady takový příběh, koláž materiálů, prostorů, emocí. Přemýšlím o architektuře jako o základním významu slova, to je pro mne právě to „bydlení", domov.
Za touhou „mít dům" se skrývá hlubší potřeba, něco chybí, je něčeho nedostatek, a to je třeba objevit.
Zkuste popsat svůj architektonický styl...
Dům má připomínat místo, kde byste ráda trávila dobrou dovolenou. To je hlavní krédo mých návrhů a realizací interiérů a rodinných domů. Bydlení je základem mojí práce; architektura zevnitř. Jsem součástí týmu, který vytváří stylové, ležérní interiéry, ve kterých se pohodlně žije... Jednoduše tak jako na dobré dovolené, ze které se nebudete chtít, nebudete muset vracet. Vytváříme našim klientům a přátelům nový domov. Protože domov je o bydlení a z bydlení, interiéru nám společně vznikne krásný dům.
Čtěte více: Architekt Martin Rajniš: Lenochod utrženej ze řetězu
Když se na „vaše" domy dívám, zdá se mi, že máte zalíbení v rozložitých, jednopodlažních objektech, světlých tónech, velkých prosklených plochách. Kým nebo čím je ovlivněna vaše práce?
Spíš než kým uvažuji, kde mě co ovlivnilo a ovlivňuje. Tím, že jsem procestoval kus světa, mám z čeho čerpat. Největší vliv na mě má bezesporu Skandinávie, nordic style. Propojení s přírodou je tam hodně znát a odráží se v elegantních nadčasových interiérech minimalistických barev. Pak samozřejmě moje velká vášeň – Nový Zéland. Životní styl se tam nese v tradici „laid back" – uvolněnost, rovnováha a klid je doslova cítit, domy – otevřené dřevostavby jsou plné slunce, s obrovskými okny, život probíhá z velké míry venku, to mě hodně baví. Na základě těchto zkušeností vytvářím vlastně bydlení v zahradě. K tomu je ideální velký přízemní bungalov, co nejvíce prosklený, propojený krytými terasami se zahradou. V tom se nejlépe žije.
Mg.A. Michal Kunc (1971)
narozen v Benešově
- Vyučen truhlářem, poté dva roky práce v truhlářské dílně
- Vyšší uměleckoprůmyslová škola (design a konstrukce nábytku, design dřevěných hraček)
- Vysoká škola uměleckoprůmyslová, obor Architektura (vedoucí Eva Jiřičná)
- 2000 I ukončení studia architektury
- 2001–2002 I SUPŠ asistent v ateliéru Ing. Ireny Schusterové
- od 2002 I vlastní architektonická praxe