Redakce | Úterý, 12. červenec 2022 |
Je celá řada rozumných důvodů, proč omezit spalování fosilních paliv a přejít na využívání obnovitelných zdrojů energie. V poslední době se pod pojmem OZE stále více skloňuje fotovoltaika. Nic proti ní, ale je dobré si uvědomit, že není všelékem na řešení současných energetických potíží související s geopolitickým děním v Evropě, kdy dosud plynulé dodávky zemního plynu a ropy jsou do značné míry ohroženy.
V rodinných domech (i bytech) se spotřebuje zhruba 70 až 75 procent energie na vytápění a ohřev teplé vody. V současné době jsou vytápěny většinou ze spalování fosilních paliv (zemní plyn, uhlí a topné oleje). Při jejich spalování dochází k emisím „skleníkových plynů" se všemi důsledky z toho plynoucími. Náhradu těchto spalovacích procesů je možno elegantním způsobem zajistit s pomocí tepelných čerpadel, která „posbírají potřebnou tepelnou energii" z okolí vytápěných objektů – ze vzduchu, země, případně i z vody.
Tepelným čerpadlem lze s úspěchem pokrýt až 75 procent i více potřebné energie, bez ohledu na to, zda svítí nebo nesvítí slunce, fouká nebo nefouká vítr, čímž se stává spolehlivým dodavatelem v zimě tepla, případně v létě chladu pro zajištění tepelné pohody jak v domácnostech, ale i ve všech prostorách, kde se zdržují lidé, ať v práci, kancelářích, nemocnicích nebo školách. Jedná se o nevyčerpatelné množství energie, kterou máme především ze slunce, nebo ze zemského jádra.
Nejefektivnější obnovitelný zdroj energie
Tepelná čerpadla pracují s vysokou energetickou účinností (až 500 %, ale to se nesmí říkat, protože účinnost je maximálně 100 %), proto se používá termín „topný faktor", který udává, kolik se z jedné dodané pohonné kWh vyrobí tepelných kWh. Takže, když je topný faktor 5, získáme z jedné dodané elektrické kWh zcela zdarma až 4 kWh čisté tepelné energie, což je úžasné!
Tu potřebnou elektrickou energii už umíme také vyrobit čistě z jádra i jiných obnovitelných zdrojů. Z toho plyne, že tepelná čerpadla jsou vynikajícím zdrojem mimořádně levné tepelné energie a současně jimi lze nahradit spalování fosilních paliv, které dělá celosvětově problémy v oteplováním planety se všemi souvisejícími důsledky.
Foto se souhlasem: TERMO KOMFORT s.r.o.
Slabá (špatná) podpora
Tepelná čerpadla jsem začal sériově instalovat už v roce 1990, snad tehdy jako první u nás. Byla to tepelná čerpadla systému země-voda, s měděným kolektorem o malém výkonu 2,7 kWh, ale fungovala spolehlivě, dokonce některá „topí" ještě dnes. Dá se říci, že tepelná čerpadla jsou u nás provozována přes 30 let a teprve v současné době se jim dostává odpovídajícího uznání.
Jejich parametry byly za tu dobu výrazně vylepšeny, stejně jako počet jejich instalací a ekologické přínosy, které bohužel nejsou u nás dostatečně ceněny. Velice mě mrzí, že podpora rozvoje instalací ze strany stání dotační politiky zaostává, a podporují se systémy s podstatně menšími energeticko- ekologickými přínosy.
Máme se co učit od našich sousedů v EU (směrem na západ), kde je samozřejmostí podpořit finančně instalaci tepelných čerpadel do novostaveb rodinných nebo bytových domů s minimálními nároky na nakupovanou energii a jako vysoce ekologické – bezemisní řešení. Bylo pro mě nepochopitelné, že v rámci výměny zastaralých neekologických kotlů se přispívalo na instalaci kotlů plynových, spalujících fosilní zemní plyn, což nám vyčítali i z fondů EU.
Naštěstí už to skončilo a chci věřit tomu, že místo nich se postupně nainstalují kvalitní tepelná čerpadla. Záměrně uvádím, že kvalitní, protože není tepelné čerpadlo jako tepelné čerpadlo. Náš poměrně malý trh s tepelnými čerpadly je dost různorodý. Jsou na něm tepelná čerpadla se skvělými parametry a dlouhou životností, která prospějí jak jejich majiteli, tak i našemu hospodaření s energiemi a životnímu prostředí.
Na straně druhé se prodávají a instalují tepelná čerpadla, o jejichž kvalitě by se dalo s úspěchem pochybovat a jejichž předností je jen nízká cena. Po letech mé činnosti ve prospěch rozvoje tepelných čerpadel nechápu, že se finančně podporují i taková tepelná čerpadla, která budou mít problém s reálnou provozní životností.
Nebýt opatrné podpory rozvoje instalací tepelných čerpadel ve srovnání s jinými OZE, především fotovoltaikou, mohli bychom z hlediska dekarbonizace a snižování emisí skleníkových plynů dosahovat podstatně lepších výsledků v mezinárodním hodnocení, než je tomu dnes. Věřím, že se pravidla pro podporu obnovitelných zdrojů stanou spravedlivější ve prospěch tepelných čerpadel.
obr.: Tepelnému čerpadlu se jako ekologickému – bezemisnímu řešení dostává po třiceti letech konečně uznání. Foto se souhlasem: TERMO KOMFORT s.r.o.
Tepelné čerpadlo do dřevostavby
V minulosti jsem se opakovaně setkával s názorem, že se tepelné čerpadlo do dřevostavby nehodí, že ji zbytečně prodražuje a levnější je vytápění elektřinou. Dalším argumentem bylo, že dřevostavby mají tak malé tepelné ztráty, že tepelné čerpadlo se do nich nevyplatí. S odstupem času musím uznat, že s levnými přímotopy a velmi nízkou cenou elektrické energie pro vytápění na tom něco bylo. Byla to doba, kdy spotřeba elektrické energie pro ohřev teplé (užitkové) vody byla podstatně vyšší než pro vytápění.
Když se však tyto spotřeby sečetly, vycházela ekonomika tepelného čerpadla lépe. Dnes je situace jiná. Vyhodnocuje se množství obnovitelné a neobnovitelné energie v daném objektu a také se zásadním způsobem změnily ceny energií. Využití tepelného čerpadla v dřevostavbě je nyní velmi výhodné, zvlášť, pokud se využije i k ochlazování vnitřních prostor. I to některá tepelná čerpadla dokážou prostřednictvím podlahového, stropního nebo stěnového nízkoteplotního vodního systému.
Zajímavým a ekonomickým řešením je speciální bojler na ohřev teplé vody s integrovaným tepelným čerpadlem, který zajistí celoroční ohřev nejlevnějším způsobem, ať se topí čímkoli. Dokonce může u některých typů ohřívat teplou vodu venkovním vzduchem až do venkovní teploty -7 °C. Takže dřevostavby mají tepelná čerpadla rády a také si je zaslouží!
Ing. Josef Slováček
zakladatel Asociace využití tepelných čerpadel vedoucí sekce OZE při CTI ČR, z.s. (foto TERMO KOMFORT)
AUTOR ČLÁNKU: Ing. Josef Slováček
Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 4/2022
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 99 Kč