Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Základy

Časopis Dřevo&Stavby 4/2015
Tento článek vyšel v: Časopis Dřevo&Stavby 4/2015
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 75 Kč
Objednat časopis
Tisk
Základy dřevostaveb pod lupou

Základy dřevostaveb pod lupou

Redakce | Pondělí, 22. srpen 2016 |

Kvalitní montované stavby na bázi dřeva mají dlouhou životnost a technickou kvalitu srovnatelnou s ostatními stavebními systémy, ovšem jedině za předpokladu důsledného dodržování zásad správné realizace ve všech detailech. Základy jsou pak tím stěžejním, co ovlivňuje výslednou životnost a fungování objektu.

 

Všeobecně se říká, že stavba musí mít dobré základy a dobrou střechu. Potom nepodlehne nepřízni počasí a živlů. Jak tedy vybrat ten nejvhodnější způsob? Návrh mohou ovlivnit geologické podmínky na pozemku, výškové poměry okolních parcel, hydrologické podmínky, určený stavební regulativ, samotný typ stavby – její budoucí tepelnětechnická charakteristika, příjezdová cesta a samozřejmě otázka kolik chceme zaplatit za základy svojí stavby.

Základní otázky pro správnou volbu základů

Při rozhodování se o způsobu usazení dřevostavby a typu založení si nezapomeňte zodpovědět následující otázky:

  • Jaké jsou výškové souvislosti pozemku ve vztahu k okolním stavbám a komunikacím?
  • Jaké jsou budoucí výškové požadavky na zpevněné plochy, případně terasy?
  • Je potřeba zabezpečit území opěrnými zdmi?
  • Umožňuje únosnost a typ zeminy v hloubce základové spáry dosažení stability všech prvků stavby?
  • Nejsou na pozemku podmáčená místa nebo hladina spodní vody?

Zkoordinování těchto vztahů je komplexní úlohou pro projektanta stavby. Je možné jej zvládnout tehdy, komunikuje-li statik dostatečně s hlavním projektantem stavby a společně vytvoří technicky a ekonomicky optimální návrh pro stavebníka.

Od základů stavby je třeba odvést vodu

Všeobecné základní konstrukční požadavky říkají, že výškový odstup spodní hrany stěn stavby musí být 150 až 300 milimetrů od okolního terénu. Většinou to znamená jeden až dva schody před vstupem do domu. Plochy po obvodu stavby musí být oddrenážovány. Odvedení dešťové vody je důležité a zajišťuje se spádováním – úpravami terénu, kdy pomocí gravitace nasměrujete povrchovou vodu směrem od stavby. V každém případě musíme zabránit tomu, aby se dešťová voda a tající sníh soustřeďovaly u základových konstrukcí, promáčely je a znehodnocovaly.

04 izolace základů polystyrenem

 

Není zemina jako zemina

Dalším důležitým faktorem při navrhování a posuzování možnosti založení stavby je poznat typ a profilové založení zeminy. Spolu s tím při zkušební sondě zjistíme hladinu spodní vody, případně výskyt pramenů na pozemku. Geologický a hydrogeologický profil je možné najít také v mnoha existujících mapách.

Štěrkopískové zeminy považujeme za standardní podmínky. Specifika pro dimenzování základových prvků přinášejí jílovitá, písčitá a sprašová podloží, které jsou podstatně méně únosná hlavně na bodové zatížení. Taktéž navážky v terénu není možné dobře hodnotit z pohledu únosnosti, jejich zhutnění může být velmi proměnlivé.

05 zakládní stavby na pěnoskle

 

Eliminovat poddajnost a změny únosnosti zeminy vlivem nestabilního podloží a změn v její vlhkosti je možné hlavně plochou základových prvků, které potom efektivně přenesou tlak konstrukcí vrchní stavby. Nejčastější důsledky špatného založení v méně únosných zeminách jsou nerovnoměrné sedání, zlomy, případně nestabilita svislých tyčových prvků.

Dřevostavba – lehká váha

Montované stavby ze dřeva jsou ve srovnání s ostatními materiálovými alternativami lehké stavby. 1 m3 dřeva váží přibližně 500 až 600 kilogramů, totéž množství cihel 1200 kg. Tato skutečnost určitě výrazně ovlivňuje dimenze základových konstrukcí. Typ betonu, dimenze a rozmístění armatur vypočítá statik.

Lehký typ vrchní stavby umožňuje využít pro realizaci základů mnohé zajímavé způsoby kromě těch tradičních. Vždy však přihlížíme také k tomu, zda je konstrukce dřevostavby jednoduchá panelová, skeletového typu, případně zda je sestavena z rámů. Účinky přenášené do základových prvků tedy mohou být plošně rovnoměrné, osové, nebo s přídavným momentem.

Jak běžně zakládáme dřevostavby?

Nejběžnější je založení na betonových pasech spolu se základovou deskou, na níž je uložena tepelná izolace a vrchní stavba. Výhodou je jednoduchá realizace, nevýhodou je pak navýšení úrovně budoucí čisté podlahy vůči okolnímu terénu, a tím nevyhnutelnost schodů nebo rampy u vstupu. Často využívanou alternativní možností je uložení tvrzené tepelné izolace z extrudovaného polystyrenu pod základovou desku. Základové pasy v tomto případě je také potřeba hydroizolačně a tepelněizolačně zabezpečit. Nevýhodou je zvýšená cenová náročnost, avšak výhodou je možnost tímto způsobem zmenšit výškový rozdíl čisté podlahy vůči terénu okolní stavby.

Pěnové sklo – krok blíž k přírodě

Nízkoenergetické a pasivní stavby často využívají plošné deskové základy, které rovnoměrně přenášejí všechna vertikální zatížení. Tepelné izolace jsou uloženy pod ní. Odstranění tepelných mostů v případě detailů styku základové desky, terénu a obvodové stěny je hlavní výhodou tohoto typu zakládání. V současnosti je využíván jako izolant extrudovaný polystyren příslušné pevnosti nebo pěnové sklo (jako zhutněný granulát nebo lisované desky). Jde o moderní způsob, jakým lze využít současné technologie a zůstat přiměřeně v souladu s přírodou. Vyšší náklad při realizaci je v každém případě kompenzován vynikajícími technickými parametry tohoto matriálu. Stavby založené na pěnovém skle a deska z drátkobetonu jsou momentálně nejmodernějšími způsoby založení spodní stavby.

Drátkobeton zajistí vyšší pevnost

Aby stavba z betonu byla dostatečně únosná, vkládá se do něj betonářská výztuž. Velmi dobré houževnatosti betonové konstrukce lze v některých případech dosáhnout přidáním ocelových vláken do čerstvého betonu. Vzniká tak drátkobeton. Rozptýlená ocelová vlákna se vyrábějí většinou přímo v betonárně pro zvolené použití v konstrukci a přimíchávají se do betonu již na betonárně v množství 20 – 40 kg/m3 v závislosti na typu drátků, pevnostní třídě použitého betonu a požadované hodnotě vyztužení. Protože si většina současných novostaveb rodinných domů vystačí bez podsklepení, uplatňuje se tento mimořádně houževnatý drátkobeton stále více při realizaci základových desek a základových pasů rodinných domů, kde může zcela nahradit výztužné ocelové sítě.

zakládání dřevostaveb - betonové pasy

Zůstáváme nad terénem

Pokud chceme realizovat základy levněji a bez výraznějšího zásahu do terénu, je tu ještě možnost založení na betonových patkách nebo ocelových vrutech. V tomto případě také není možné zanedbat kvalitní řešení hydroizolace vrchní stavby od terénu, kde je možné čekat častější kondenzaci v prostorách pod objektem.

Na závěr je možné říci, že založení moderní dřevostavby je realizovatelné staticky bezpečným způsobem a za současného zvládnutí všech tepelnětechnických a hydroizolačních požadavků, které respektují její členění a osazení v okolním terénu.

Autor textu Ing. Jozef Čellár - ForDom s.r.o., foto archiv ForDom


Líbil se Vám článek?

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Soutěže a ankety

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

Kterou verzi časopisu preferujete?

70.3 %
25.8 %

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner