Helena Petáková | Čtvrtek, 10. červen 2021 |
Chcete si postavit tradiční roubenku nebo masivní srub – vlastníma rukama a levněji, než by vás stála realizace dodavatelskou firmou? Nebo si jen chcete vyzkoušet práci se dřevem s ručním nářadím na různých tesařských spojích a konstrukcích a pomáhat pak na kurzu druhým s jejich projektem? Přihlaste se na kurzy tradičního tesařského řemesla.
Pořadatelem kurzů tradičního tesařského řemesla je už po několik let Hoblina – sdružení řemeslníků, které spojuje především nadšení pro dřevo a dřevostavby. Snaží se vytvářet kvalitní výrobky příjemné člověku i přijatelné pro krajinu. Mají úctu k tradici, ale i k novým trendům, upřednostňujícím kvalitu a krásu díla a nikoliv pracnost či rychlost jeho provedení. Hledají nové i staré způsoby opracování a ochrany dřeva.
Jakou práci se dřevem kurz nabízí?
Na kurzech budete mít možnost si vlastnoručně pod odborným vedením postavit tradiční českou roubenku (rybinové spoje v rozích), srub (sedlové rohové spoje s přesahy) skandinávského stylu (kvalitnější verze tzv. kanadských srubů), roubenou saunu, masivní dřevěnou postel, tesařskou lavičku nebo kozu s různými typy celodřevěných spojů, kterou si pak odvezete domů.
Osaháte si mnohé tradiční i netradiční nástroje a naučíte se různým praktickým dovednostem a teoretickým znalostem, díky nimž si pak můžete doma sami nějaké tesařské dílo zhotovit. Naučíte se tradičním tesařským spojům (dlaby a čepy zajištěné dubovými kolíky, rybiny, sedlové srubové spoje, pláty...), ručně hoblovat a otesávat trámy, poradit si s pořízem, dlátovkou, hoblíkem, tesařskou širočinou či různými dláty, a také nástroje si sami brousit.
Dozvíte se mnohé o stavbě a vlastnostech dřeva, o různých typech dřevěných konstrukcí, o tradičních nástrojích používaných dříve i dnes v tesařském řemesle, o způsobech opracování a ochrany dřeva.
Stavbu dřevostavby zvládne pod odborným dohledem i začátečník
Třídenní, čtyřdenní, pětidenní, šestidenní i necelé měsíční kurzy jsou určeny jak pro začátečníky, kteří mají chuť překonat ostych z „voňavého materiálu", tak pro zkušenější z vás, kteří si chtějí rozšířit své znalosti a dovednosti. Vítáni jsou muži i ženy.
Necelý měsíční kurz je fyzicky náročnější a vyžaduje základní obecnou manuální zručnost, ale zkušenost se dřevem není nutná. „Nejpestřejší paleta zájemců je tradičně na čtyřdenních kurzech," hodnotí předešlý rok vedoucí kurzů Ing. Robert Malý.
„Ve srubařské partě jsme měli IT pracovníka, keramičku, učitele před důchodem, mladého strojaře, projektantku i kněze. Na měsíčních kurzech byla většina účastníků už nějak se dřevem spjata, nebo si v budoucnu chtěli sami pro sebe něco postavit – lesní inženýr, projektant a student UMPRUMu, technik CNC strojů, sociální pracovník, který se chce postupně začít živit i opracováním dřeva, dřevorubec a „hledač práce". Vlastně všichni byli hodně šikovní a měli se dřevem a motorovkou už vcelku dobré zkušenosti. Jen onen „hledač práce" byl takový „boží" člověk, kterému trvalo skoro tři týdny, než se s prací se dřevem trochu sžil, a i tak to pro něj bylo dost náročné. Ale musím říct, že i on a všichni ostatní vytvořili parádní chlapskou tlupu, kde nikdo nezůstal ušetřen poznámek, nikdo nezůstal „suchý" a smáli jsme se neustále. Takže byla to také veliká zábava být čtyři týdny pohromadě s těmi samými lidmi, zároveň to bylo i dost fyzicky náročné, dělali jsme vlastně osm i více hodin denně (kromě víkendů), abychom srub stihli dostavit do konce a kluci si zkusili také výrobu střechy s krovem, ale končili jsme se stavbou poslední plánovaný den odpoledne."
Během kurzů je v místě konání plně k dispozici menší chatka (kamna, PB vařič, varná konvice, nádobí, pianino). Jednoho termínu kurzu se může zúčastnit nejvýše 8 zájemců.
Co vás na kurzu stavby roubenky nebo srubu čeká
Hlavní náplní 22-denního kurzu je stavba jednoho srubu či roubenky, podle volby prvního zájemce o realizování vlastního projektu. Základní technika výroby roubenky a srubu je ale v podstatě stejná.
„Kromě stavby srubu si kluci vyzkoušeli i různé druhy jiných rohových spojů (česká rybina s neprofouknutelným vylepšením, klasický srubový kanadský spoj – na kurzu jsme používali spoj skandinávský, ze kterého se vlastně různým zjednodušením a „znekvalitněním" vyvinul styl kanadský, jenž se do Evropy opět vrátil). Vybraný styl pak používáme při stavbě, přičemž ostatní druhy spojů si účastníci zkouší vedle a vzorky si mohou odvézt domů. Dále si vyzkoušeli otesat si svůj vlastní trám z kulatiny a celý srub pak byl ručně hoblován klasickým hoblíkem uběrákem a odkorněn pořízem. Na kurzu se používala motorová pila a vrtačka, ale také řada nástrojů od kováře. Každý má svou bedničku s nářadím, o které se od začátku do konce stará a sám si je brousí, takže se kluci postupně naučili nepokládat ostří třeba na asfalt, protože pak museli brousit a brousit..."