Martina: Jak jsme stavěli základy a suterén naší roubenky

Redakce | Pondělí, 16. listopad 2020 |

Pokud ve stavebním procesu plyne vše ideálně, dostáváme se k další fázi naší cesty za novou roubenkou – realizaci spodní stavby, ať už to budou základové pasy, deska či suterén. V ideálním případě by měla i tuto část realizovat firma, která bude dodávat roubenku, většinou tomu tak ale není. Pak nám nezbude než se poohlédnout po jiné firmě, která se specializuje na stavbu základů a která by měla s dodavatelem roubenky spolupracovat.

3. díl: Jak jsme stavěli roubenku aneb základy a suterén

Základy a suterén patří ke spodní části stavby, která je skrytá pod terénem. To však neznamená, že bychom je měli přehlížet. Naopak se jedná o důležité konstrukce, které musí vydržet po celou dobu životnosti stavby a jejichž případné opravy jsou složité a nákladné.

Základy přenášejí do podloží zatížení z celé stavby. Jedná se o zatížení stálé (zatížení vlastní vahou konstrukcí) a o zatížení nahodilé (zatížení předměty, osobami, sněhem, větrem atd.). Podloží musí být v místě styku se základy stabilní a nesmí podléhat vlivům počasí, proto se úroveň základové spáry volí obvykle 120–150 cm pod terénem.

Základy pro roubenku se nijak významně neliší od základů pro zděný rodinný dům. Hloubku a rozměry založení konkrétní stavby navrhuje vždy statik nebo projektant.

Geotechnický průzkum pozemku

Zpracování projektu by měl předcházet geotechnický průzkum pozemku. Poblíž budoucího domu se provedou sondy, na základě nichž se stanoví složení a únosnost podloží. Zároveň se ověří, že základy nebudou pod hladinou podzemní vody (v takovém případě by musela být spodní stavba vodotěsná).

Pokud se průzkum pozemku neprovede, statik nemá z čeho vycházet a navrhne základy předimenzované. Za beton navíc zaplatí investor násobně více než za průzkum. Při černém scénáři jsou základy naopak poddimenzované, nepočítají s podzemní vodou nebo se na složité základové poměry přijde nikoliv při průzkumu, ale až v průběhu stavby.

Stavbě základů předchází vytýčení stavby geodetem. Poloha a výška domu se vyznačí na dřevěné konstrukce, tzv. lavičky. Tím je zaručeno, že dům bude stát přesně tam, kde byl zakreslen v projektu a tedy povolen stavebním úřadem. Protokol o vytýčení se předkládá při závěrečné prohlídce (kolaudaci).

obr.: Výkop připravený pro vylití betonových pasů. Vpředu dřevěná „lavička" určující polohu a výšku domu, tak zvanou nulu. Foto: autorka textu

Mohlo by vás zajímat...

Plošné základy stavby

Pro roubenku jsou ve většině případů navrženy plošné základy – betonové pasy pod stěnami a patky pod sloupy. Ještě než se bagrista pustí do hloubení rýh, je třeba odstranit úrodnou vrstvu hlíny (většinou se jedná o 20–30 cm) a uschovat ji pro pozdější využití na zahradě.

Do výkopu se vloží kovový pásek pro uzemnění hromosvodu a rýhy se poté zalijí betonem. Někdy se základy provádějí dvoustupňové na spodní vrstvu betonu se naváže ztraceným bedněním, které se vyztuží ocelovými tyčemi a vyplní betonem. Výhodou je značná úspora betonu, nevýhodou je vyšší pracnost.

Prostor mezi hotovými pasy se zasype zeminou nebo štěrkem, zhutní a poté se provede podkladní beton. Obvyklá tloušťka betonové desky je 15 cm a je vyztužena ocelovými sítěmi.

obr.: Realizace dvoustupňových základů – na spodní vrstvu betonu se usazuje armované ztracené bednění, které se vyplňuje betonem. Foto: autorka textu

"Geotechnický průzkum pozemku může ušetřit náklady za spodní stavbu."

Při výstavbě dejte pozor na počasí

Pro stavbu základů je ideální suché počasí s teplotami kolem 10–20 °C. Vydatný déšť by rozmáčel vyhloubené rýhy, které by se mohly zbortit. Betonování při nízkých teplotách kolem 5 °C a méně je možné jen za použití speciálních přísad do betonu. Naopak příliš teplé počasí způsobuje nadměrné vysychání a praskání betonu, který je potřeba chránit kropením vodou.

obr.: Zasypaný prostor mezi hotovými pasy se po zhutnění zalije podkladním betonem – a spodní stavba je hotová. Foto: autorka textu

Suterén neboli první podzemní podlaží

Podzemní podlaží je definováno tak, že jeho podlaha je umístěna více než 80 cm pod úrovní okolního terénu. Suterén tedy zdaleka nemusí být kompletně zasypaný zeminou a může mít i okna. V praxi se setkáváme s pojmem dům podsklepený a částečně podsklepený. Ve druhém případě je podzemní podlaží jen pod částí domu, nikoliv pod celým přízemím.

Suterén je zpravidla technickým podlažím. Nejčastěji zde najdeme úložné prostory (sklad, kolárnu, lyžárnu), technickou místnost, garáž, samostatný byt či apartmán, společenskou místnost, saunu nebo wellness.

Stavba suterénu dává smysl především v případě, kdy je pozemek v prudkém svahu. Podzemní podlaží pomůže výškový rozdíl překonat a prostor účelně využít. Je však třeba počítat s navýšením nákladů o 1–2 miliony korun v porovnání s nepodsklepenou stavbou na rovinatém pozemku.

Stěny suterénu jsou namáhány zemním tlakem, proto se často staví z tvárnic ztraceného bednění vyplněných betonem. Výztuž přechází ze stěn do podkladní betonové desky a základů. Veškeré konstrukce ve styku se zeminou musí být dokonale izolovány proti vlhkosti.

K tomu nejčastěji slouží izolace z asfaltových pásů nebo PVC fólie. Neméně důležitá je ochrana proti radonu pronikajícímu z podloží. I ta musí být zajištěna u všech konstrukcí ve styku se zeminou.

obr.: I minimální sklon pozemku znamená nutnost vybudovat spodní stavbu v absolutní rovině a s „nulou" několik desítek centimetrů nad terénem, aby byla zajištěna ochrana proti vlhkosti. Foto: OK PYRUS

obr.: Dutinové tvarovky ztraceného bednění z prostého vibrolisovaného betonu slouží pro výstavbu nosného i obvodového nezatepleného zdiva, v tomto případě podzemního podlaží. Foto: BEST

Četli jste už?

obr.: Dva příklady práce s terénem a využití svažitosti pro výstavbu úplného nebo částečného podsklepení. Vizualizace: OK PYRUS

Vizualizace: OK PYRUS

Ing. Martina Hepnerová: autorka textu a spolumajitelka roubenky, profesně se zabývá projektováním rodinných a rekreačních domů včetně roubenek, inspekcemi nemovitostí a technickým poradenstvím

Hodnocení uživatelů: 5 / 9
Líbil se Vám článek?09