Roubenku z roku 1870 v Orlických horách koupil někdy ve 30. letech 20. století Karlův dědeček. Patřila mu nedaleká tkalcovna a chaloupku pořídil jako bydlení pro svého předáka. O roubenku, tehdy už více než šedesátiletou, s láskou pečovali, ale brzy ji měly čekat horší časy.

Letošní v pořádí páté vydání našeho hlavního titulu je jako vždy plné inspirativních článků, především redakční návštěvy tentokrát vážně stojí za přečtení. Mezi šesti domy by si vybral i ten nejnáročněší, zároveň se zde najde i skromnější, o to však útulnější domek.

Statistiky říkají, že si si na internetu raději prohlížíte, než čtete, a tak nabízíme:

Ochutnávku časopisu DŘEVO&stavby 5/2017 online

Prohlídku ( a první šanci ke hlasování v pátém kole soutěže Dřevostavba roku) dřevostaveb z redakčních návštěv

Chcete vidět online i naší redakci? Zajděte na veletrh FOR ARCH, máme zde opravdu pěkný stánek... Nemáte lístek? Stačí říct...

Tyto veskrze přírodní kostky vyrobili ve Švédsku, vlastně je vytvořil mladý švédský pár jen tak mimochodem u studia průmyslového designu. Všechny kostky jsou jedinečné, žádnou nenajdete na světě dvakrát. Každá z jejich ploch umožňuje její postavení na vrchol některé z dalších kostek a mohou být vyváženy tak, aby tvořili křivolaké věže.

Koupelny, chodby, schodiště, komory a další nepobytové místnosti v domě se mohou v souvislosti s osvětlením stát potenciálně problematickými místy. Pokud nechceme být odkázáni na světlo umělé, lze dostatečný přísun denního světla vyřešit instalací světlovodu.

Když byl v roce 2009 otevřen rakouský Stadthaus, šlo o zdaleka nejvyšší moderní dřevěnou budovou na světě; díky panelům z CLT. Od té doby vyrostlo mnoho vyšších budov a struktur postavených touto technologií a ilustrujících řadu výhod, které může CLT nabídnout stavebnímu průmyslu včetně výstavby rodinných domů. Způsob výroby křížem vrstveného (lepeného) masivního dřeva neboli Cross Laminated Timber jasně deklaruje, proč ho architekti nazývají „překližka na steroidech": vrstvená struktura mu totiž dává obrovskou sílu a vytváří lehkou alternativu k oceli a betonu.

Levná a rychle postavená dřevostavba je lákadlem pro mnohé. Občas člověk zaslechne, že splátka hypotéky na dům je menší, než tržní nájem městského bytu. Pravda to být může i nemusí, možnosti jsou opravdu různorodé, je třeba jít na věc od lesa. Poměrně příhodné místo pro začátek stavby ze dřeva...

Jak zvýšit spotřebu dříví v ČR, jaké mýty panují ohledně pasivních domů a proč se dřevostavby stále lépe prodávají? Ve které české obci se nebojí vytvořit vzhlednou a nadčasovou nástavbu nad hasičárnou a jaké jsou výhody a přednosti dřevěných fasád? Máte další dotazy z oboru? Odpovědi najdete v našich pravidelných novinkách, případně na veletrhu FOR ARCH nebo na Dni dřevostaveb.

Obliba dřevostaveb v České republice stále roste. V roce 2016 jich bylo zkolaudováno 233. Veletrh FOR ARCH pomůže návštěvníkovi zodpovědět otázky související s realizací takového domu.

V mém dětství byl sporák běžnou součástí venkovských domácností. Byl praktický, protože multifunkční a šikovný – osvědčil se jako zdroj levného tepla a upekl i uvařil. Umět roztopit sporák patřilo k základním dovednostem. Nevím sice, jak je to dnes s tou základní dovedností v obsluze sporáku, ale světe div se, v ostatních směrech se sporáky příliš významně na první pohled nezměnily. Jsou tu s námi stále a těší se stále stejné oblibě.

Pokud položím tuto otázku majitelům srubu či roubenky, odpoví v drtivé většině něco v tom smyslu, že se ten pocit vlastně ani vypovědět nedá, protože na to slova nestačí. Ovšem vůbec to neznamená, že v takovém domě bude tak nevyslovitelně krásně každému. Záleží vždy na tom, co každý z nás od svého domu a domova očekává a jak si své bydlení představuje. A jaké má pocity, když si představí, že „můj dům, můj hrad" je srub či roubenka.