Dopřejte i vy své staré koupelně novou tvář 1 - keramické obklady a mozaiky

Dagmar Šimonová | Čtvrtek, 30. srpen 2012 |

Čas rekonstrukcí je v plném proudu, co takhle se před zimou vrhnout i na koupelnu? A když renovace, tak pěkně z gruntu – do jakých šatů bychom ji měli zahalit? Vsadíme na klasiku, nebo půjdeme do některé z méně tradičních variant? Rozhodneme se pro keramické, skleněné, kovové, dřevěné nebo plastové obklady, omítky, barvy, tapety nebo historické štuky?

V prvním díle našeho miniseriálu zaostříme na nejběžnější povrch českých koupelen – keramické obklady a mozaiky.

Keramické obklady - klasika složená ze směsi jílů, písků, taviv a barviv

Keramické obklady se vyrábí jako glazurované nebo slinuté.

• Glazurované obklady jsou levnější a méně odolné, protože se vypalují při nižších teplotách a veškerá úprava je provedená pouze v glazuře.
• Slinuté obklady jsou probarvené v celé tloušťce, mají matný, drsnější povrch a díky vypalování při velmi vysokých teplotách jsou tvrdé, pevné, oděruvzdorné a také samozřejmě dražší.

Největším výrobcem keramických obkladů v Evropě je Itálie a Španělsko, ve světě pak Čína. Keramické obklady jsou na trhu k dostání v mnoha barevných odstínech, reliéfech, velikosti ale i kvalitě.

Jak pečovat o keramické obklady?

Běžná péče o keramické obklady je velice jednoduchá, přesto se časem ve spárách začne usazovat špína, tvořená vodním kamenem, železitými usazeninami a prachem. Ve špatně větraných prostorech se často objeví i plíseň.

Výrobci příliš nedoporučují bílou spárovací hmotu, která rychle odhaluje i sebemenší nečistoty, mnohem efektnější je hmota světle šedá, popřípadě hmota v barvě dlažby. Při péči o obklady pozor na abrazivní čisticí prostředky, které mohou kachličky nenávratně poškodit.

Obr.: Skleněné mozaiky působí vzdušným a elegantním dojmem. Foto: Archiv

Jak hmota, tak obklad jsou naopak velice odolné proti působení jakýchkoliv saponátů a slabších kyselin, které slaví největší úspěch při jejich bělení. Dříve se k čištění používal hlavně ocet. Čas od času bychom také měli celou koupelnu vytřít roztokem desinfekčního přípravku, který hubí plísně a bakterie a působí preventivně proti jejich opětovnému vzniku.

Obr.: Velice efektní jsou mozaiky vyrobené ze zrcadla nebo kovu. Zvětšují malé prostory a oživují fádní stěnu. Pozor ale na jejich umístění. Například v blízkosti umyvadla na nich každé ráno budeme muset utírat cákance od zubní pasty a vody. Foto: Archiv

(Ne)tradiční obklady

Přestože to není tolik běžné, obkládat můžeme samozřejmě i přírodním kamenem, jako je žula, travertin, vápenec, břidlice nebo i různé druhy lomového kamene. Takový obklad je velice těžký, proto je nutné dělat dlaždice co nejtenčí. Přírodní kámen nasává vzdušnou vlhkost, následkem čehož tmavne, a pak ji zase zpětně uvolňuje do interiéru – působí proto velice příjemně.

Poměrně běžné jsou dnes už i obklady z exotických dřevin, popřípadě i dřevin tuzemských, tepelně ošetřených. Tady ovšem, stejně jako u přírodního kamene, musíme počítat s tím, že sáhneme hluboko do kapsy.

Obr.: Alternativou keramických dlaždic může být obklad z plastu, který imituje dřevo nebo kámen – je vysoce odolný proti hnilobě i všem chemickým přípravkům nebo vlhkosti, stěny za ním ovšem naprosto nedýchají a při jeho odkrytí tak můžeme objevit rozsáhlé plísně nebo vlhké mapy. Kompromisem může být kompozitní materiál, vyroben ze směsi dřevních vláken a PVC. Foto: Archiv

Mozaiky dokáží vytvořit z fádního prostoru umělecký skvost

Dnes už běžně narazíme na mozaiky z keramiky, skla, zrcadla, mozaiky perleťové, nerezové nebo mozaiky s kovovým efektem či příměsí pravého zlata. Nejoblíbenější jsou zatím stále ty keramické, které se vyznačují identickými vlastnostmi jako klasický obklad.

Obr.: Fotomozaiky působí v koupelně jako umělecké dílo. Potřebují ovšem více prostoru, aby patřičně vynikly. Foto: glassdecor.com

Mozaiky aplikujeme po několika kusech, spojených sítí, papírem nebo fólií. I tak je práce s mozaikou mnohem náročnější než s velkoformátovým obkladem, a proto je i značně dražší. Mozaiky tak většinou neaplikujeme na celý prostor, ale v kombinaci s klasickým obkladem.

Mozaiky se vyrábí lisováním, řezáním nebo štípáním a seženete je v nepřeberné škále tvarů, od klasických čtverečků, přes kolečka až po oblázky. Pokud i tak nejste spokojeni s nabízenými tvary, můžete si mozaiku snadno vyrobit sami. Zabalte obklad do měkké tkaniny, pak ho rozbijte a unikátní originál je hotov.

Obr.: Díky malým rozměrům jednotlivých dílků je možné mozaikou obkládat nerovné nebo oblé tvary a vytvářet promyšlené ornamenty a dekory. Foto: walls.net, Jeffrey Bale

Další díly seriálu:

• Dopřejte i vy své staré koupelně novou tvář 1 - keramické obklady a mozaiky (tento článek)
• Dopřejte i vy své staré koupelně novou tvář 2 - nátěry, tapety a samolepky
• Dopřejte i vy své staré koupelně novou tvář 3 - štuky a omítky

Hodnocení uživatelů: 4 / 6
Líbil se Vám článek?15