Sruby & roubenky
Všechno, co chcete vědět o dřevostavbách

Inspirace z redakčních návštěv

Tisk
Když za plotem začíná les

Když za plotem začíná les

Helena Petáková | Úterý, 06. září 2016 |

Příběh této dřevostavby jsme zapsali z vyprávění tří vzájemně se neustále doplňujících a s výsledkem několikaměsíčního plánování, stavění a zařizování evidentně spokojených lidí. Nový dům a na něm odvedená práce udělaly z manželského páru – majitelů stavby a z jejího stavitele opravdové přátele. Hlavní slovo při stavění i při naší návštěvě měla přece jenom Milena, proto se na stavbu poblíž Ostravy podíváme převážně jejíma očima.

 

Já jsem nikdy dům nechtěla, mým snem byl třípokojový byt s velkou lodžií. Manžela ale zaujaly masivní dřevěné domy v Německu a v novinách objevil přílohu, která je propagovala i u nás. Vypravili jsme se tedy do firmy, kde nám v kanceláři ve starém činžáku ukázali jen fotografie a nějak jsme si nesedli. Pak jsme ale v Kopřivnici objevili srubový dům, kam nás ochotně pozvali dovnitř, vše vysvětlili, a nakonec jsme zjistili, že v něm bydlí sami majitelé firmy Dřevostavby Harabiš. Kupodivu jsme na jejich prospektech viděli ty samé stavby, které nám ukazovala první firma, ta je prostě od nich jen okopírovala.
Se Zdeňkem Harabišem a jeho manželkou jsme si hned padli do oka. Pro mě bylo důležité, že za námi nezačal jezdit stavitel v luxusním voze, v drahém obleku s kravatou a s prsteny na rukou!

První dojem nezklamal

Budete se možná divit, ale přesně tak vypadal stavitel naší základové desky. Místo tří týdnů ji jeho asi narychlo přeškolení zedníci dělali tři a půl měsíce a brzdili další stavbu. Pod obvodovou stěnu musí být deska absolutně rovná s tolerancí tři milimetry, ale jejich výsledek byl 27 mm! Zdeněk mi nakreslil, co musíme srovnat, a já jsem to tady sbíječkou a nivelační hmotou s jedním známým opravovala. A pak nastoupila Zdeňkova firma. Ten rozdíl! Za dva dny byla hrubá stavba hotová, všechno uklizeno… Dům nám postavili celý na klíč a já každému, kdo nás sem přijde navštívit, jeho práci jen doporučuju.

Dům na bázi finského srubu

Lidé tady mají utkvělou představu, že zděná stavba víc vydrží. Podívejte se ale třeba do Rožnova pod Radhoštěm, jak naše dřevěnice přežily staletí. Zdeněk Harabiš byl jednou z prvních firem, které navázaly na přerušenou tradici dřevěných staveb. Zkušenosti nasbírali ve Finsku, a pak se vrátili ke kořenům, jak stavěli naši předkové. Na rozdíl od klasického rybinového spoje si ale z ciziny přinesli křížový spoj, roh smrkových hranolů není čistý jako u roubenky, má přesahy. Staví se tak ve Finsku i v Rakousku. U nás s tím ale mají problémy v některých chráněných oblastech, že prý to k nám nepatří. Nám ale modernější typ srubového domu z hraněných trámů vyhovuje.

10 DSC7574

 

Dřevo má duši…

… a tak se s ním musí zacházet. Hlavně první zimu nás Zdeněk upozorňoval, abychom dům nepřetápěli a dřevo nepřesušili. Říkal, že je to jako s papírem, když ho hodně zmačkáte a natáhnete, už nikdy nebude rovný. Stejně tak dřevo žilo šedesát let v jiném režimu a teď se musí dotvarovat pozvolna. Firma staví z vysušeného dřeva, proto si stavba sedala krátce, za první dva měsíce asi jen o dva až tři centimetry, další rok o jeden. Přesto se domem zpočátku ozývaly rány, jako když někdo praští dveřmi, myslela jsem si, že dům spadne. Ale přežil už i zdejší silné větry a my si teď v klidu užíváme jeho příjemné klima.

Nízké náklady na vytápění překvapily

Dřevo je opravdu dobrý izolant. Manžel nemohl uvěřit odhadu, že za vytápění a ohřev vody plynovým kotlem dáme ročně 12 000 korun. Teď se sazba trochu zvýšila, ale první rok dostával účet na 900 korun za měsíc.

Žijeme na vesnici, kde občas vypadne elektřina, proto jsme si pro případ, že by v tuhých mrazech kotel nedostával potřebný elektrický impulz, pořídili jako nouzové vytápění ještě krb na bioetanol. Nepotřebuje komín, nezabírá mnoho místa a půl litru náplně vydrží vydávat tři až čtyři hodiny teplo. Manžel je totiž expert na katastrofické scénáře… Od vlastního generátoru ho odradilo jen složité shánění povolení k samostatnému rozvodu elektřiny. Ve sklípku „kdyby náhodou nešel proud“ máme plynový vařič, tak si tam v takovém případě uvaříme kávu.

16 DSC7591

 

Ani ťuk!

Nerada to říkám, ale náš srub má plastová okna. Dostala jsem je jako dárek k narozeninám od firmy, kde jsem pracovala, a ta dřevěná okna nevyrábí. Pozná to jen opravdový znalec. Dveře máme dřevěné, volili jsme meranti, dřevo, které k oknům nejlépe pasovalo. A teď nám návštěvy chválí dřevěná okna a ptají se, proč máme plastové dveře! Dojem je úplně opačný.  
O čem jsme ale se Zdeňkem Harabišem hodně diskutovali, jsou naše bílé sádrokartonové stropy, obvykle bývají stropy v masivních dřevostavbách obložené dřevem. Sám teď uznává, jak to dobře dopadlo. Místnosti jsou světlejší a trámy v nich lépe vyniknou. Bylo toho víc, kde jsme museli volit kompromis, ale jak už víte, jsme dobrými přáteli.

A co bych za pět let bydlení v novém domě měnila? Ani ťuk! Také zdejší prostředí máme rádi. Za kopcem je někde velkoměsto, tady za plotem začíná les.

PhDr. Helena Petáková

Vaše komentáře (0)

Líbil se Vám článek?

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

  • Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Dřevostavba se třemi P(é) byla postavena za měsíc

    Seznamte se s vítěznou dřevostavbou třetího semifinálového kola soutěže Dřevostavba roku! Jedná se o montovanou dřevostavbu, jejíž jednotlivé díly – panely jsou vyrobeny v továrně…

  • Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Dřevostavba za cenu běžného bytu

    Stavba nového rodinného domu, a nemusí jít nutně o dřevostavbu, je pro každého stavebníka úkolem velmi náročným. Ten, kdo má zkušenosti alespoň s bydlením ve vlastním domě, má…

  • Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Menší dřevostavba i zázemí pro milované psy

    Psi mi byli od dětství blízcí. Mládí jsem trávil na svazarmovském cvičišti a jako dospělec jsem se začal hlouběji zajímat o psy vodicí pro nevidomé. Rozhodnutí věnovat se tomu…

  • Malý, ale šikovný srubový dům

    Malý, ale šikovný srubový dům

    Sruby jsme s manželkou začali obdivovat při našich výletech do Skandinávie, kam jsme jezdili hlavně v zimě chytat pstruhy pod ledem zamrzlých jezer. V Severní Americe nás zase lákalo…

Více článků »

Partneři projektu

  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner
  • Banner

Reklama

  • Banner
Banner