Dana D. Daňková | Úterý, 24. červenec 2018 |
Kvalitní a stabilní základy jsou v přeneseném slova smyslu důležité v životě, zcela konkrétního významu však nabývají v souvislosti se stavbou domu. A aby na nich dům nejen vyrostl, ale také bezpečně stál po dlouhá léta, je třeba věnovat jim pozornost a nešetřit na nich.
Nejčastějším typem základů pro rodinné domy obvyklých rozměrů jsou základové pasy či základová deska, lehké dřevostavby mohou být však založeny třeba i na pilířích či pilotách. Typ i provedení základů závisí na velikosti domu, jeho konstrukci a použitém materiálu, zda bude podsklepený, či nikoliv. Významným parametrem pro volbu konkrétního typu základů je únosnost základové půdy.
Dům je třeba založit tak, aby bylo zatížení roznášeno rovnoměrně a nedocházelo později k poruchám stavby, jejichž oprava by byla obtížná a finančně náročná.
Význam projektu
Projekt základů je samostatnou částí projektové dokumentace stavby a poskytuje informace o zvoleném druhu založení, hloubce základů a použitém materiálu. Při realizaci je pak nezbytné držet se projektové dokumentace. Materiálem pro plošné základy je obvykle beton nebo železobeton, kámen a betonová tvarovka. Plošné základy se nejčastěji používají v nepříliš velké hloubce v terénu s dostatečně únosným podložím. Do skupiny hlubinných základů patří svislé prvky, které přenášejí zatížení z plošných základů do únosné půdy.
Typy základů
Nepodsklepené objekty jsou zakládány do nezámrzné hloubky, která je v závislosti na druhu zeminy 800 až 1000 mm, případně i 1400 mm. Šířka základů pro dřevostavby se obvykle pohybuje v rozmezí 300 až 500 mm, přesný rozměr je dán geologickým průzkumem a stanoven v projektové dokumentaci.
Rodinné domy jsou zpravidla zakládány na základových pasech nebo na základové desce. Základové pasy jsou umístěny pod svislými konstrukcemi, tedy nosnými stěnami a případně také pod příčkami, ovšem zde již nemusí dosahovat nezámrzné hloubky. V prostoru mezi pasy je nenosný podkladní beton, tíha objektu je tedy přenášena pouze pasy do plochy pod nimi. Základové pasy jsou vhodné jen v únosném podloží. Tvarově podobné základovým pasům jsou základové rošty, tvořené navzájem kolmými podélnými a příčnými železobetonovými pasy.
Vyznačují se vysokou tuhostí a jsou využívány v poddolovaných či seizmických oblastech. V případě nedostatečně únosné zeminy je vhodnější založení stavby na základové desce, která jako tuhá, kompaktní konstrukce zajistí přenos váhy objektu na celou plochu půdorysu domu a eliminuje nebezpečí vzniku trhlin ve zdivu.
Nevýhodou je vyšší cena, nezbytné je také odstranění tepelných mostů. Další možností je založení domu na patkách či pilotách. Základové patky jsou vhodné pro zakládání konstrukcí, jejichž hlavním stavebním prvkem je hranol nebo sloup (například skeletové konstrukce).
Systém patkových základů lze využít v podloží kompaktním a dostatečně únosném v celé ploše. Piloty jsou prvky s převažujícím délkovým rozměrem a v závislosti na způsobu přenášení zatížení je lze rozdělit na opřené, plovoucí a vetknuté. Při rekonstrukcích stávajících základů je možné využít takzvané mikropiloty.
Při založení domu na pilotách je možné nechat pod domem vzduchovou mezeru, která působí jako další izolační vrstva. Toto založení je také vhodné v lokalitách s vyšší koncentrací radonu.
Spodní stavba
Jakýmsi spojovacím můstkem mezi základy a nadzemní stavbou je takzvaná spodní stavba. Bývá samostatnou částí konstrukce, v případě nepodsklepených staveb se může stát součástí základů. Spodní stavba řeší optimální způsoby hydroizolace stavby proti vlhkosti, vodě i tlakové vodě včetně případného využití drenáží.