Pozemek na horských hřebenech, v krušnohorské osadě Mníšek ležící asi kilometr od hranice s Německem, nabízí jedinečné panorama. Klimatické podmínky však odpovídají nadmořské výšce přesahující 750 metrů, svědčí o nich i sousedství větrné elektrárny. Na tomto místě vznikl velmi jednoduchý, moderní, pasivní dům, který má minimální spotřebu díky místu, kde je postaven a technologiím, kterými je vybaven.

Pavel s Martinou šli při hledání svého nového bydlení na jistotu: dřevostavba, kterou si nechala postavit jejich kamarádka od horažďovického dodavatele jen pár metrů od jejich právě zakoupeného stavebního pozemku, je nadchla natolik, že se rozhodli postavit si nejen téměř stejný rodinný dům, ale využít k jeho financování i podporu z programu Nová zelená úsporám – stejně, jako jejich kamarádka.

Kdo žil někdy v malé obci, ten ví, jak málo stačí k tomu, aby se stal člověk „podezřelým". Někdy stačí špetka fantazie, nepatrné vybočení z řady a vaše venkovská socializace utrpí vážný šrám. Postavit dům, který by byl v místě samozřejmý, hmotou současný, a přitom netuctový, spojit nesnadné podmínky samotné parcely, požadavky investora a kontext okolních staveb, není jen tak. Karel a Lucie, majitelé tohoto domu, měli štěstí – na architektku, pochopení úřadů i na dobré sousedy.

Při pozorné procházce lesem objevíme kromě smrků a borovic také skutečné charaktery mezi listnatými stromy - buky a duby, ale třeba i střemchy, jilmy či habry. Existuje řada dobrých důvodů pro intenzivnější využívání dřeva listnatých stromů v našich domovech. Každý druh dřeva je unikátní svou barvou a kresbou.

Renesance masivu i nádech dávno minulých časů, ovšem bez čekání... Také jste přesvědčeni, že přírodní dřevo a moderní patinované povrchy dokáží do kuchyně vnést útulnost pravého srdce domova? Pak právě pro vás jsou tu novinková dřevěná dvířka s drásaným povrchem nebo foliovaná dvířka s patinou na povrchu. S jejich pomocí vykouzlíte pocit útulnosti ve vaší kuchyni raz dva!

Denní světlo má na zdraví a psychickou pohodu člověka velký vliv, a protože dnes mnozí z nás tráví v budovách většinu času, je třeba ho přivést co nejvíce právě do interiéru. Tuto skutečnost bychom měli mít na paměti již při projektování jakéhokoli domu, v případě masivní dřevostavby je problematika ještě o něco složitější.

Stodoly jsou typickým rysem venkova. Zřídkakdy si jich ale všimneme. Možná kvůli tomu, že jsou bez oken a nepřitahují architektonickou pozornost. V průběhu času se mnoho z nich stalo nadbytečnými. Jedna na Kokořínsku ale využití našla. Díky své majitelce a šikovnému architektovi se proměnila v rekreační objekt s téměř zenovou atmosférou.

Když stojíte před malebnou chalupou v malé jihočeské obci, pravděpodobně v duchu obdivujete, jak pečlivou rekonstrukci této stavbě majitelé dopřáli. Jenže chyba lávky, tahle chalupa klame tělem. Ve skutečnosti je to nový pasivní dům, který dokazuje, že možností ztvárnění energeticky šetrné stavby je daleko více, než si možná stavebníci v první chvíli myslí.

Podíl zastoupení dřevostaveb na trhu stále narůstá. Stejně jako sucho, vichřice nebo kůrovcová apokalypsa. Zdálo by se, že cena kalamitního dřeva, která je nižší až o jednu polovinu, ovlivní i cenu výstavby dřevěných domů. Statistické ukazatele ve stavebnictví, které udávají cenu za 1 m³ obestavěné plochy, to však nedokládají. Proč je stavební materiál ze dřeva dražší, než by mohl být? Opravdu hrozí, že nebude z čeho stavět? A mohou dřeviny jako bříza či jeřáb zachránit lesní prostředí i stavební trh?

Získat kvalitní informace a dostatečný rozhled než začnete stavět, je těžké. Mít jasno i po tom, co mluvíte s odborníky napříč stavebními styly a dostane se vám série nevyžádaných rad od známých, je ještě těžší. Jan s Lucií zpočátku tušili, jaké obrysy nabere jejich budoucí bydlení, ale další průzkum je tak trochu zahltil a způsobil rozhodovací paralýzu. Bylo potřeba si poodstoupit a vrátit se k původnímu pocitu, který mluvil jasně: pasivní dřevostavba je tím pravým řešením pro ně.