Návštěva po letech. Marie a Stanislav dnes nejvíce litují toho, že nebydlí v domě se sklepem

Návštěva po letech. Marie a Stanislav dnes nejvíce litují toho, že nebydlí v domě se sklepem

Michal Babor | Čtvrtek, 23. duben 2020 |

Přidat na Seznam.cz

Marie se Stanislavem a tehdy malými dětmi opustili středočeské průmyslové město v roce 2012. Uzrálo v nich rozhodnutí vyměnit pravidelné víkendy v Lužických horách za trvalý pobyt v novém domě postaveném podle jejich vlastních představ. Poprvé jsme je navštívili před sedmi lety, kdy byl jejich dům ještě prosycen vůní smrkového dřeva z CLT panelů a nad údolím zářil novotou. Jak se jim bydlí dnes? Měnili by? Nestýská se jim po městském prostředí a relativně pohodlném bydlení v bytovce?


Modřínové palubky na fasádě za pár let výrazně zešedly, jinak mám ale pocit, že se u vás nic nezměnilo. Nebo se mýlím?

Dům jako takový se určitě nezměnil, úpravami prošlo spíš jeho okolí – postavili jsme gabionovou stěnu za domem, která fixuje svah, instalovali jsme předokenní žaluzie, na které tenkrát už nezbylo, postavili jsme plot, přestože jsme původně žádný nechtěli. Jenže v okolí se hojně vyskytuje vysoká zvěř a nic, co jsme na zahradu vysadili, nemělo šanci přežít. Další investice do úpravy zahrady nás ještě čekají.

V domě bydlíte sedm let, dokážete už tedy s odstupem vyhodnotit, zda rozhodnutí odejít na venkov bylo správné...

Rozhodně ano, přestože oba pocházíme z velkého města. Zdejší region jsme dobře znali a život na vesnici jsme si uměli dobře představit. Dobře se tu adaptovaly i naše děti, kterým v době stěhování byly čtyři roky a osm let, syn dokonce o městě nechce dnes ani slyšet.

Jsou tu spokojené a doma se prakticky nevyskytují, většinu času tráví venku. Velkou výhodu života na venkově vidím v tom, že děti se přirozeně naučí být samostatnější a nespoléhat na to, že po většinu dne budou mít rodiče za zády. Učí se i odpovědnosti, protože každý jejich průšvih se na vesnici provalí rychleji než ve městě...

A život v novém domě? Probíhá podle vašich představ?

Myslím, že ano. Žijeme normální život, máme děti, dva psy, dvě kočky, příbuzné a spoustu kamarádů a dům zatím statečně odolává. Nechceme být jeho otroky, takže to, že tu s námi žijí domácí mazlíčci a často se tu sejde spousta lidí, je samozřejmě znát.

Návštěvy se u nás nezouvají, přes zimu nadělá hodně nepořádku topení dřevem, a pokud bychom chtěli při našem stylu života udržovat dům v luxusní čistotě, museli bychom si najmout uklízečku na plný úvazek. Myslím, že každý, kdo vychoval dvě děti, ví, o čem mluvím.

Prodesi-Domesi-zkusenost-po-letech-pohled-zeshora


"Díky sofistikovanému návrhu dům odpovídá regulativům chráněné krajinné oblasti, přestože vizuálně může působit jinak. Autor projektu považuje dům za „moderní přepis lokální historické dřevěné architektury."


Prodesi-Domesi-zkusenost-po-letech-vyhled-na-dum-z-lesa

Krbová kamna opravdu vypadají na to, že pouze na efekt se v nich netopí...

Sice máme instalovaný teplovodní systém s elektrokotlem, ale topíme prakticky jenom v kamnech. Elektřinou vytápíme pouze synův pokoj a koupelny, případně temperujeme, když nejsme delší dobu doma. I tak je spotřeba poměrně malá, za zimu stopíme asi tři kubíky dřeva. Hodně záleží na počasí – v zimě stačí dům vyhřát slunce, takže zatopíme až pozdě večer.

Každou zimu se to ale nepodaří, třeba před čtyřmi lety se slunce prakticky neukázalo a odrazilo se to i na účtu za elektřinu. Samozřejmě je to něco za něco – dřevo bolí dvakrát, musíte vynášet popel, čistit kamna, vymetat komín... a to všechno úplně čistě dělat nelze. Jenže to k životu na venkově patří a kdo to nedokáže pochopit, měl by raději zůstat ve městě.

Prodesi-Domesi-zkusenost-po-letech-interier-domu


"Celková roční spotřeba elektřiny včetně vytápění je asi 12 500 kWh."


navsteva-Prodesi-.drevostvaba-ve-svahu-obytna-mistnost

Velké prosklené plochy pro vás určitě po odstěhování z bytovky byly novinkou, jak jste si na ně zvykli?

My úplně v pohodě, horší to bylo s okolím. Doslechli jsme se třeba, že na nás chodila udání, proč máme tak velká okna, když ostatní musejí mít malá (oblast se nachází v chráněné krajinné oblasti s přísnými regulativy – pozn. red.), proč nemáme záclony, nebo že se tu schází mnoho lidí...

Je pravda, že tady můžeme působit trochu jako atrakce – kolem domu vede frekventovaná turistická trasa a naproti přes údolí je dokonce vyhlídkový altán, takže kdo chce, může pozorovat i to, co máme zrovna k večeři. Zvlášť v zimě, když se brzy svítí, protože záclony nemáme a mít nebudeme a díky měkkému osvětlení působí dům jako loď na moři.

Velká okna jsme si přáli kvůli výhledům do okolí, které jsou celoročně velmi pěkné, což potvrzují i naše návštěvy – je zajímavé, že v kladenském bytě se zdržely tak maximálně na jednu kávu, tady se jejich pobyt výrazně prodlužuje...

Trochu slabinou je údržba. Protože střecha nemá přesahy, nejsou okna nijak chráněna před deštěm, takže po každé přeháňce můžete umývat znovu. Ale my to neřešíme, už jsme si zvykli. Zdálky to vidět není a naši kamarádi, když přijdou na návštěvu, nás berou takové, jací jsme.


drevoastavby-casopis-titulka-1-2020-200x238

Tento článek vyšel v časopisu DŘEVO&stavby 1/2020

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 95 Kč

koupit časopis

 

A co v létě, nepřehřívá se dům kvůli velkým oknům?

Od začátku se počítalo s venkovními žaluziemi, které v létě stíní, my jsme je ale instalovali až dva roky po nastěhování. I tak bylo ale v domě nejvýš 26 stupňů, teď, když používáme žaluzie, se teplota drží v létě kolem 22 stupňů, což je příjemné. Musíme ale větrat přes noc - ráno se pak okna zavřou a chladnější vzduch se uvnitř udrží po celý den.

navsteva-Prodesi-.drevostvaba-ve-svahu-jidelni-stul

Když už jsme u větrání – zaujalo mě, že nepoužíváte dnes skoro nezbytnou umělou ventilaci. Proč?

Celý proces plánování i realizace domu jsme svěřili do rukou architekta Pavla Horáka z Prodesi / Domesi. Měli jsme to štěstí, že jsme si mohli dovolit stavbu na klíč a nemuseli řešit dodávky po řemeslech nebo dokonce stavbu svépomocí. Vyrůstal jsem v domě, který se neustále stavěl nebo dostavoval a nechtěl jsem stejnou chybu udělat i v dospělosti.

Navíc nás poměr ceny a výsledku vůbec nevedl k tomu, abychom se zamysleli nad případnými úsporami formou vlastních dodávek či subdodávek. Našim kamarádům radíme totéž – raději hledejte úspory jinde, ale dům si nechte postavit na klíč.

s tím souvisí i volba technologií – samozřejmě jsme uvažovali o tepelném čerpadle, umělém větrání, tepelném výměníku ke kamnům, ale architekt nám všechny podobné vymoženosti vyvrátil. Všechno, co řekl, se dnes potvrdilo. Dům funguje i bez nich a my se nemusíme zabývat složitými technickými zařízeními, kterým vlastně ani nerozumíme.

Prodesi-Domesi-zkusenost-po-letech-stit-domu


"Pozitivní byl přístup stavebního úřadu, který nepovažuje vesnici za skanzen a podporuje realizaci promyšlených staveb."


Prodesi-Domesi-zkusenost-po-letech-terasa-podel-domu

V každém domě se najde alespoň jedna věc, kterou by majitelé příště udělali jinak nebo která se neosvědčila tak, jak čekali. Jak je tomu u vás?

Musíme říct, že u nás přetrvává pořád počáteční wow efekt. Jsme s domem spokojeni po provozní i dispoziční stránce, dům je v zásadě jednoduchý, je přehlédnutelný z jedné strany na druhou, nemá žádná zbytečná zákoutí a podlahová plocha je dokonale využita.

Trochu zbytečná se nám zdá být terasa či přesněji řečeno lodžie v patře. Měla jsem představu, že si tam budu chodit číst nebo odpočívat, dnes ale nejčastěji slouží jako sušárna prádla. V projektu má ale svůj smysl, protože tvoří pohledovou clonu do ložnice a funguje i jako stínění západního slunce, které by prostor v létě přehřívalo.

Velkým problémem se ale ukázala být absence sklepa. Leckdo ho dnes považuje za přežitek, ale pokud bydlíte na venkově nebo máte zdroj ovoce či zeleniny, řekla bych, že se bez sklepa neobejdete. Dům je totiž suchý a teplý, a přestože máme spíž při severní straně domu v prostoru pod schodištěm, čerstvou zeleninu dlouho neudržíme.

Až nebo jestli budeme stavět příště, určitě to bude dům alespoň částečně podsklepený. Vyřešil by se tím zároveň problém s úložnými prostory, které máme na půdě složitě dostupné po žebříku.

Často se dřevostavbám vytýká kročejový hluk, tedy přenos zvuku podlahou patra do přízemí. Jakou zkušenost máte s tímto problémem vy?

Doporučuju každému vyzkoušet si bydlení v paneláku nebo v bytovce, tam se nejen hluk přenáší i přes několik pater. Není nic příjemného poslouchat bouchání dveří od cizích bytů, nemluvě o tom, co proudí stoupačkami... Provoz ve vlastním domě přestanete časem vnímat, alespoň taková je naše zkušenost.

Prodesi-Domesi-zkusenost-po-letech-terasa

Foto: Martin Zeman


Přečtěte si celý příběh majitelů této dřevostavby

Z města na venkov
DaS 1-2020
Mgr. Michal Babor

Z životní dráhy učitele, kterým jsem chtěl být snad už v peřince, jsem před drahnou řádkou let zběhl do sféry časopisů o bydlení. Ze zaměstnance jsem se před deseti lety stal zaměstnavatelem, ale redakční práci zůstávám věrný...

Nejnovější články autora

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

gotop