BLOWER-DOOR test - nezbytný pomocník každého stavitele pasivního domu

BLOWER-DOOR test - nezbytný pomocník každého stavitele pasivního domu

Jiří Kuthan | Pondělí, 20. duben 2020 |

Přidat na Seznam.cz

Pokud nám při výstavbě nového domu záleží na jeho energetické úspornosti, budeme se muset vypořádat s téměř „dokonalou" těsností domu. Netěsnostmi v celé jeho obálce, a pak samozřejmě také větráním, totiž uniká nejvíce tepla, které pustit do exteriéru nechceme. Protože průvzdušnost obálky budovy se nedá snadno určit jen vizuální kontrolou, existuje tzv. Blower door test, tedy test vzduchotěsnosti obálky budovy.

Vzduchotěsnost budovy

Vzduchotěsnost budovy zajišťuje tzv. vzduchotěsnicí vrstva, která musí probíhat celou konstrukcí – od spodní konstrukce „na terénu" přes všechny obvodové stěny až po střechu v celé její ploše. Napojování vzduchotěsnicí vrstvy musí být opět vzduchotěsné, stejně jako je třeba vzduchotěsně řešit každý prostup obálkou budovy – od výplní otvorů až po komín nebo průchod kabelu.

pasivni-dum-blower-door-test-tesny-vs-netesny-dum-nakres

Neznamená to ale, že se celý dům obalí do neprodyšného igelitu – k téměř nulovému průniku vzduchu konstrukcí poslouží u dřevostaveb buď parozábrana z PE fólie nebo parobrzda ve formě desek na bázi dřeva (OSB, MDF) či jiných materiálů (cementovláknité nebo sádrovláknité desky). Použít lze i vzduchotěsnicí, ale difuzně propustné PES fólie, pak musí být ale všechny spoje a prostupy ošetřeny speciální páskou nebo manžetou.

Nevýhodou PE fólie je její menší odolnost vůči propíchnutí nebo proříznutí, což se může při stavbě velmi snadno stát. Ve zděných stavbách tvoří vzduchotěsnicí vrstvu vnitřní omítka bez prasklin, která musí být provedena spojitě na všech obvodových stěnách. Strop a podlahové desky musí být také vzduchotěsně napojeny k obvodovým stěnám.

pasivni-dum-drevostavba-blower-door-test-interier-spojita-vzduchotesnici-vrstva

Obr.: Neprůvzdušnost zajišťuje spojitá vzduchotěsnicí vrstva, která musí být precizně vyhotovena. Veškeré napojení konstrukcí a stavební otvory jsou utěsněny speciálními páskami. Kromě tepelných ztrát tato vrstva chrání konstrukce před vlivem vlhkosti, která se šíří přes netěsnosti. Zdroj: Centrum pasivního domu, foto: Aleš Brotánek

Přehled materiálů pro hlavní vzduchotěsnicí vrstvu u dřevostaveb

Vhodné:
vzduchotěsné materiály
Nevhodné:
netěsné materiály
Zdroj: Centrum pasivního domu
vnitřní omítka na zděné stavbě samotná zděná stavba (spáry v maltě)
folie (parozábrana) perforované folie
armovaná lepenka měkké dřevovláknité desky např. hobra
konstrukční desky na bázi dřeva (OSB, MDF/HDF, lepené vícevrstvé desky příliš suchý beton (horší zhutnění a spojitosti)
desky z recyklovaného tetrapaku příliš mokrý beton (vznik prasklin)
cementovláknité a sádrovláknité desky desky z tvrzeného polystyrenu
beton bez prasklin zhutněný vibrováním pero-drážkové bednění
sádrokarton

pasivni-dum-tesnici-manzety-a-pruchodky-potrubi

Obr.: Těsnicí manžety a průchodky potrubí slouží k trvalému vzduchotěsnému a parotěsnému uzavření otvorů s prostupem prvků kruhového průřezu. Vyrábí se ve více rozměrech pro kabely nebo tenčí i silnější potrubí. Zdroj: Centrum pasivního domu

Netěsným domem uniká mnoho tepla

Stejně jako škvírami ve spacáku, tak i malými otvory v konstrukcích nám může unikat teplo. Všechno v pasivním domě musí být správně utěsněno. Kolem celého prostoru, který chceme vytápět, musíme vytvořit spojitou vzduchotěsnou obálku. Tím zabráníme nejen únikům tepla, ale také zajistíme správné fungování větracího zařízení. Stejný dopad jako špatně utěsněné konstrukční detaily má mikroventilace oken, kterou výrobci prezentují jako technologickou inovaci. Funguje ale stejně jako pootevřené okno. Je to však bohužel jediný způsob, jak zabránit vzniku plísní v utěsněné budově bez dostatečného větrání.

tepelne-ztraty-infiltraci-graf

Vysoká průvzdušnost obálky budovy pochopitelně vede také k vyšším tepelným ztrátám, které během projektování budovy zpravidla nejsou zohledněny. Skutečné vlastnosti budovy mohou být někdy výrazně horší než navrhované a v krajním případě může dojít k poddimenzování otopné soustavy. Ve výpočtech se rovněž uvažuje s více faktory ovlivňujícími konečné hodnoty ztrát, jako expozice budovy, množství fasád vystavené působení větru, výška budovy a jiné.

ing-libor-hruby-odborny-poradce-centra-pasivniho-domu
Ing. Libor Hrubý
Centrum pasivního domu

Jak se Blower-door test provádí

Metodický postup zkoušky je zanesen v normě ČSN EN ISO 9972. Zpravidla do dveří, ale lépe do francouzského okna nebo do jiného velkého okna, se osadí v rámu s plachtou velkoprůměrový ventilátor. Podle rychlosti otáček ventilátoru se mění tlakový rozdíl mezi interiérem a exteriérem a pro každý rozdíl se změří průchod vzduchu ventilátorem. Stejný objem vzduchu musí v tu chvíli protékat netěsnostmi v obálce stavby. Měření se provádí jak pro případ přetlaku v interiéru, tak pro podtlak.

drevostavba-blower-door-test-provadeni-pomoci-velkoprumeroveho-ventilatoru

Obr.: Při provádění blower-door testu se zpravidla do dveří osadí v rámu s plachtou velkoprůměrový ventilátor, u kterého je možné měnit rychlost otáček a vytvářet tak tlakový rozdíl mezi interiérem a exteriérem. Zdroj: Mgr. Stanislav Paleček

Aby mohl být dům označen jako pasivní, definovaná výměna vzduchu za tlakového rozdílu 50 Pa by neměla překročit hodnotu 0,6 h-1.

Známá hodnota 0,6 h-1 je definovaná výměna vzduchu za tlakového rozdílu 50 Pa. Znamená to, že aby mohl být dům označený jako pasivní, nesmí se při tlakovém rozdílu 50 Pa mezi interiérem a exteriérem vyměnit více než 60 % objemu vzduchu v domě.

Metody Blower-door testu

Ve zmiňované normě najdeme tři metody provádění testu:

  • Metoda „2" se provádí v době, kdy je ještě umožněný přístup k vzduchotěsnicí vrstvě, uzavřou se veškeré technologické průchody (kanalizace, komín, vzduchotechnika) a při odhalení netěsností je tak velmi jednoduché místa opravit a dotěsnit. Je to de facto jedna z mála možných zkoušek „kvality provedení" obálky budovy, která nepomáhá jen a pouze odhalit úniky tepla, ale také poukáže na místa, kde by se mohl objevit problém s kondenzací vlhkosti, což může později vést ke vzniku plísní a k degradaci konstrukce.
  • Metoda „1" se provádí u hotového domu a je to tedy takzvané měření certifikační. Všechny prostupy tzb už jsou uzavřeny tak, jak budou v průběhu životnosti stavby – sifony jsou zalité vodou, vzduchotechnika je utěsněna, okna a venkovní dveře jsou zavřené. Příprava na test je tak minimální, vlastní měření je rychlejší, ale pokud naměříme nevalné hodnoty, už jen těžko uděláme výrazné úpravy (bez větších stavebních zásahů).
  • Metoda „3" je zkouškou budovy pro zvláštní účel, v ČR využívaná pro potřeby dotačního programu „Nová Zelená Úsporám". V principu je tato metoda shodná s metodou „1", liší se jen odlišným výpočtem vztažných veličin.

pasivni-dum-utesneni-oken-pomoci-specialnich-pasek-detail-a-rez-konstrukci

Obr.: Problematická místa při utěsnění oken a dveří lze řešit pomocí speciálních pásek a lišt vyvíjených pro tento účel. Nedostatečné utěsnění, například pouze PUR pěnou při instalaci oken, bývá důvodem častých škod. Zdroj: Centrum pasivního domu

Metoda „2" Blower-door testu je de facto jedna z mála možných zkoušek „kvality provedení" obálky budovy.

Co může způsobit unikající teplý vzduch

Netěsnostmi může proudit teplý vzduch z interiéru do exteriéru a působit tak jako nositel vlhkosti. Tato skutečnost je v každém případě nezanedbatelná.

Vzduch proudící spárou širokou 1 mm a dlouhou 1 m (při teplotě v interiéru 20 °C a relativní vlhkosti 50 %) může denně z interiéru přenést kolem 360 g vody (ročně 10–15 kg vody) ve formě vodních par. To je mnohonásobně více než při vlhkostním toku v důsledku difuze vodních par a je prakticky nemožné, aby se takové množství účinně odpařilo.

Zpravidla se tyto páry hromadí ve vrstvách konstrukcí do nasákavých materiálů. Při teplotních rozdílech pak kondenzují na chladnějších místech nebo rozhraních materiálů s různým difuzním odporem. Takové podmínky jsou ideální pro vznik plísní a hub, které mohou způsobit rozsáhlé škody na konstrukcích.

Vznik plísní na straně interiéru je způsoben zpravidla nasáknutím vnějšího izolantu, čímž se radikálně snižuje jeho izolační schopnost. Vytváří se tak tepelný most a zvyšuje se možnost kondenzace vlhkosti na vnitřním povrchu.

Pečlivě provedená vzduchotěsnicí vrstva tedy zlepšuje ochranu konstrukcí před vlhkem a zvyšuje tím životnost celé stavby.

pronikani-vlhkosti-netesnosti-nakres

Zdroj: Centrum pasivního domu

Jak se odhalí netěsnosti

Jak už bylo popsáno výše, ideální je provést Blower-door test metodou „2" ve chvíli, kdy je dokončená hrubá stavba.

Pokud test nepodceníte a pozvete si zkušeného diagnostika, měl by být schopen veškeré netěsnosti identifikovat. Na základě zkušeností, selským rozumem nebo speciálním zařízením, tzv. mikroanemometrem, které dokáže proudění vzduchu zaznamenat. Používá se i vyvíječ inertního dýmu nebo kouřové tyčinky. Dobrou detekční metodou je také použití termovizní techniky, která odhalí i místa, kam je obtížné se dostat. Podmínkou je ale rozdíl teploty mezi interiérem a exteriérem – není možné takový test provádět v parném létě. Když jsou tímto způsobem odhalena všechna problémová místa, nezbývá, než je pečlivě dotěsnit.

konstrukce-domu-nejcastejsi-mista-vzniku-netesnosti-nakres

Obr.: Nejčastější místa vzniku netěsností

Jak na kvalitní a těsný dům bez kompromisů?

Základem vysoké neprůvzdušnosti u pasivního domu je pečlivě propracovaný návrh s vyřešenými detaily a použitými materiály. Je vhodné dodržet několik zásad:

  • volba vhodné konstrukce budovy s minimem problematických detailů
  • návrh spojité vzduchotěsné obálky bez přerušení a její správné umístění v konstrukci
  • identifikace problematických míst, vyřešení způsobu utěsnění a napojení vzduchotěsnicí vrstvy na ostatní konstrukce spolu s detailní dokumentací a návrhem použitých materiálů
  • minimalizace prvků prostupujících vzduchotěsnou vrstvou – např. pomocí vedení rozvodů v instalačním prostoru
  • volba vhodného vzduchotěsnicího materiálu, kvalitních spojovacích a těsnicích materiálů (lepicí pásky, tmely atd.) kompatibilních se vzduchotěsnicím materiálem a s garantovanou funkčností (přilnavost, pružnost)
  • dokonalé utěsnění spojů navazujících a prostupujících prvků (okna, potrubí)

ing-libor-hruby-odborny-poradce-centra-pasivniho-domu
Ing. Libor Hrubý
Centrum pasivního domu

Vzduchotěsný dům není nezdravý

Mnoho lidí trápí myšlenka, že dokonale zatěsněný dům, kde probíhá jen velmi malá samovolná výměna vzduchu, nemůže vytvářet přirozené a příjemné prostředí pro život. Člověk se nad tím ale musí pořádně zamyslet – doby, kdy se stavěly domy tak, že uvnitř vlály záclony i při zavřených oknech, jsou dávno pryč. Změnil se požadovaný komfort rodinného bydlení, zdražily se energie a stále více se snažíme dbát na varovný stav životního prostředí a zbytečně ho nezatěžovat. Dům, ve kterém se měnil vzduch samovolně okny, fungoval. Byla v něm zima, muselo se o to víc topit, ale nevznikaly žádné problémy s plísněmi, protože vlhkost z interiéru byla odváděna netěsnými okny, dveřmi apod.

Ve chvíli, kdy se začalo usilovat o lepší obálku domu, například se vyměnila okna, dveře a dům se zateplil, začala se objevovat na posledních zbytcích studených ploch obálky kondenzace vodní páry a následně plísně (rámy špatně osazených oken, kouty při podlaze s nezatepleným soklem). Bohužel takové problémy nejsou výsadou rekonstrukcí, ale i nevhodně navržených nebo špatně realizovaných novostaveb. „Víceméně" těsná obálka domu nefunguje. U náchylnějších technologií, jako jsou například dřevostavby, může takový přístup vést dokonce k postupnému narušování celé konstrukce.

Pokud tedy chceme realizovat moderní dům, ve kterém se musí jen minimálně topit a který poskytne svému uživateli veškeré výsady komfortního bydlení, je třeba k němu přistupovat moderním způsobem a dbát na to, aby byly všechny použité technologie a postupy v symbióze.

Mimo jiné to znamená také to, vynasnažit se realizovat stavbu bez zbytečných chyb a nedostatků, na které může upozornit právě zmiňovaný Blower-door test. Protože v domě, který z hlediska vzduchotěsnosti odpovídá domu pasivnímu, není možné spoléhat při dostatečné výměně vzduchu na uvědomělost uživatelů, musí se o to postarat systém řízeného větrání. O jeho výhodách a nevýhodách, o zkušenostech uživatelů i o klasických pověrách, které kolem něho panují, se dočtete v článku Rekuperace - vše, na co jste se chtěli zeptat ohledně řízeného větrání s rekuperací tepla.

Otázky pro odborníka

Může být pasivní dům realizován jako dřevostavba s difuzně otevřenou skladbou obvodových konstrukcí, nebo se to vylučuje s požadovanou neprůvzdušností, kterou právě ověřuje Blower-door test?

Přestože je vzduchotěsnost a parotěsnost stavby realizovaná zpravidla toutéž vrstvou konstrukce, jsou to zcela odlišné kategorie stavební fyziky. Hmotnostní tok vzdušin s vodní párou je v tzv. difuzně otevřených konstrukcích o tři až čtyři řády menší než případnými poruchami vzduchotěsnosti. Z toho tedy vyplývá, že každá stavba může být téměř absolutně vzduchotěsná a při tom může, a je to žádoucí, být difuzně otevřená. Jsou v ČR stavby provedené striktně difuzně otevřeným systémem s průvzdušností okolo 0,1 hod-1 a není jich málo. Mohu zodpovědně prohlásit, že v oboru pasivních dřevostaveb je oboustranně difuzně otevřená konstrukce naprosto dominující technologií, přinášející lepší zpracovatelnost vzduchotěsnicí vrstvy, a hlavně významně bezpečnější v ochraně konstrukce před kondenzující vodní parou. V kombinaci s vhodně zvoleným izolačním materiálem, který nepřispívá k vývoji kondenzačních jader a při tom napomáhá těsnosti stavby, se jeví jako velmi perspektivní konstrukce obytných budov.

Pokud mám nesprávně utěsněnou konstrukci a Blower-door test mi tedy nevychází příznivě, znamená to „pouze" vysoké tepelné ztráty, nebo je konstrukce domu ohrožena i jinak?

Požadavek na vzduchotěsnost staveb je veden minimálně třemi důvody. Ten první je samozřejmě ztráta tepla ve vzduchu, který ztrácíme netěsnostmi a přívodem chladnějšího vzduchu z exteriéru, což se dá vyjádřit v penězích vcelku přesně.

Druhý důvod je zajištění optimálních podmínek pro provoz větracího zařízení nejlépe s rekuperací tepla, které by mělo pracovat se vzduchem v interiéru a ne se vzduchem z netěsností. V netěsném domě je návratnost investice do komfortního větrání vzdálena, mnohdy v nekonečnu.

Tím ale nejdůležitějším důvodem platným pro všechny stavby je ochrana konstrukce stavby, a to ať je z čehokoli, před kondenzací vody ze vzduchu pronikajícího konstrukcí významněji než předpokládanou difuzí. Jsou známy příklady, kdy došlo ke zhroucení střešních, konstrukcí, degradaci obvodových plášťů kondenzátem a následnou činností hub a plísní.

A ještě jednu informaci poskytuje výsledek Blower-Door testu. Jako jedna z mála, ne-li jediná vlastnost domu, kterou lze ověřit ještě ve fázi výstavby, napovídá, dle mé dlouholeté praxe, o kvalitě ostatních částí a procesů v realizované stavbě. Pečlivost zjištěná a kvantifikovaná Blower-Door testem není nikdy ojedinělá a často se jí „dopouštěli" realizátoři v jiných činnostech na stavbě. Mnohdy je výsledek testu velmi podobný čistotě a pořádku na staveništi a ve stavbě.

Je pro získání dotace a certifikace domu na pasivní standardu nutné provést normou ČSN EN ISO 9972 definované metody „3" i „2" Blowerdoor testu?

Není to nutné, ale je to žádoucí. Netěsnostem lze předcházet, lze se jim správným návrhem, správnou konstrukcí a technologickou kázní vyhýbat, ale bez kontroly ve fázi stavby, kdy je možné jednoduše defekty odstranit, si opravdu profesionální realizátoři staveb netroufnou postupovat dál.

Požadavek vzduchotěsnosti je pro pasivní domy totiž velmi přísný a pouhým dodržováním technologie, nebo, jak mnohdy slyším, pouhou instalací předepsané vrstvy, se požadovaného výsledku nedá dosáhnout. Ti, co z důvodu imaginární úspory rezignovali na OVĚŘOVACÍ test a poptají v dokončeném domě test certifikační (metodou „3") jsou velmi často (cca v 50 % případů) postaveni před nepříjemnou pravdu. Buď oželí několika set tisícovou dotaci, nebo volí demontáž a nápravu v ceně s dotací srovnatelnou.

Jakým způsobem se nejčastěji odhalují netěsnosti při provádění Blower-door testu metodou „2", kdy je ještě možné se bez problému dostat k hlavní vzduchotěsnicí vrstvě?

Nejčastěji používanou metodou, alespoň v mém případě, je intuice. Zkušený diagnostik musí vědět podle typu stavby a použité stavební technologie, kde jsou potencionálně důležité a časté defekty. Jinak je vyhledávání defektů mnohahodinový proces i v poměrně malém domě. K přímé detekci netěsnosti lze užít různých nástrojů. Nejjednodušší je citlivá dlaň zkušeného diagnostika za podtlaku vyvolaného měřícím zařízením.

Pro alespoň přibližnou kvantifikaci a v místech, kam ruka nedosáhne, lze užít mikroanemometru pro měření rychlosti proudění vzduchu. Je ale nutné správně interpretovat zjištěné hodnoty vzhledem k místu a rozměru předpokládaného defektu. Dobrou metodou k lokalizaci i velmi drobných netěsností slouží jakýkoli prostředek vyvíjející tenký proužek dýmu, který za přetlaku v budově prozradí přesné místo netěsnosti. Použití termovizní techniky je ve fázi výstavby jako podpora defektoskopie v rámci testu mnohdy problematické.

blower-door-test-mereni-netesnosti-pomoci-mikroanemometru

Obr.: Měření netěsností pomocí mikroanemometru. Zdroj: Centrum pasivního domu

Pro správnou lokalizaci průniků vzduchu je zapotřebí významného rozdílu teplot in/out a dostatečně homogenního vytemperování snímaných povrchů. Ve fázi výstavby je ale časté, že není provedeno zateplení podlah a mnohdy i pláště stavby a tím se požadovaných podmínek nedaří dosáhnout. Tohoto prostředku se úspěšně používá k defektoskopii v dokončeném a vytemperovaném domě za venkovních teplot o min 15 °C nižších.

blower-door-test-zjistovani-netenosti-pomoci-dymu

Obr.: Zjišťování netěsnosti pomocí dýmu. Zdroj: Mgr. Stanislav Paleček

Může Blower-door test pomoci i při diagnostice radonové zátěže budov?

Před lety jsem se snažil vyvinout metodu rychlého měření toku radonu do objektu za pomoci manipulace s tlakem v budově. Paralelně na podobném úkolu pracovala skupina na SÚRO v Praze. Původní předpoklad, že lze ovlivňovat tok radonu do budovy kontaktními konstrukcemi zařízením Blower-Door ale narazil na skutečnost, že netěsnosti v kontaktních konstrukcích jsou několikanásobně menší než netěsnosti v plášti českých budov. Tím se do výsledků vnášela neakceptovatelná chyba.

Kde ale zařízení pro Blower-Door test může jednoznačně pomoci, je určení významnosti netěsností v souvislosti s průnikem půdního vzduchu nesoucí radon do interiéru budovy. Odběry a měření objemové aktivity radonu v netěsnostech za ustáleného podtlaku pomůže odlišit prosté netěsnosti spojené s atmosférou od netěsností, které jsou významným zdrojem radonu.

mgr-stanislav-palecek
Mgr. Stanislav Paleček
předseda Asociace Blower Door CZ


rocenka-pasivni-domy-2020

Uvažujete o stavbě pasivního domu? Chcete se o nich dozvědět více? Kupte si naši ročenku PASIVNÍ domy...

Jaká témata v ročence PASIVNÍ domy naleznete?

  • Návrh a stavba pasivního domu
  • Technologie
  • Projekty a realizace
  • Zkušenosti

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi. Přes 220 stran informací pouze za 85 Kč

> koupit časopis

 

Připravila: Dagmar Česká

PD-2019
Jiří Kuthan

Baví mě vše kolem počítačů a internetu. Od tvorby webů jsem se přesunul k tvorbě obsahu a momentálně pronikám do tajů dřevostaveb, abych věděl, jakou si pro sebe postavit. Pokud právě neladím obsah tohoto webu, utíkám do přírody, kde dobíjím energii při pozorování ptáků.

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (0)

Nejnovější články v kategorii “Pasivní domy”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop