Redakce | Úterý, 16. říjen 2018 |
Ve světě moderních dřevostaveb představují sruby tak trochu kontroverzní kapitolu: mají své příznivce, kteří na ně nedají dopusti, a své odpůrce, kteří zastávají názor, že v naší krajině působí cize a exoticky. Ať je tomu jakkoliv, zdá se, že se budeme se sruby setkávat stále častěji.
Všechny pozitivní vlastnosti, o kterých se v souvislosti s domy na bázi dřeva mluví (a které se v montovaných dřevostavbách objevují tak trochu skrytě), objevíme ve srubových konstrukcích na první pohled.
Sruby se hrdě hlásí k materiálu svého původu – dřevu. Dřevo ve srubu vnímáme všemi smysly – vidíme jeho přírodní, medovou barvu, cítíme jeho vůni, můžeme se dotýkat jeho povrchu a v prvních letech po dokončení slyšíme, jak dřevo pracuje.
Co je vlastně srub?
Sruby, spolu s roubenkami a moderními panely z vrstveného dřeva, patří do skupiny masivních dřevostaveb, v jejichž konstrukci tvoří dřevo dominantní materiál.
Základem srubu je jednovrstvá konstrukce z masivních dřevěných bloků, nejčastěji kulatého, méně obvykle hraněného profilu. Opracování může probíhat buď strojně (pak má každý trám stejný průřez), nebo ručně; v tomto případě je pak každý z trámů na průřezu jinak velký a stává se tak tvarovým originálem.
Jednotlivé díly se po opracování formují podle předem zvoleného návrhu. Takto se sruby většinou připraví ještě ve výrobně. Hrubá stavba se pak rozebere, odveze na staveniště a znovu sestaví.
Charakteristickým prvkem srubů, který je zároveň odlišuje od roubenek, je zatesání sedlovým spojem, přes nějž klády probíhají a vyčnívají ven ze stěny. Po kompletní montáži je hrubá stavba opatřena ochranným nátěrem. Celková doba výroby a montáže hrubé stavby běžného rodinného srubu se pohybuje kolem dvou až tří měsíců.
Dřevo hřeje i svou barvou
Masivní srubová stěna je klimaticky optimální konstrukcí, která nabízí v zimě i v létě příjemnou tepelnou pohodu. Povrchová teplota dřeva je totiž ve srovnání s jinými materiály o několik stupňů vyšší, takže v zimě stačí vytápět na pokojovou teplotu kolem 20 °C, abychom se cítili dobře. Kromě ekonomického aspektu přijde vhod určitě také skutečnost, že tepelné pohody lze v nevytopeném domě dosáhnout už asi za hodinu po zatopení (ve zděných domech je tato doba asi šestinásobná). Není totiž třeba nejprve vyhřát stěny, aby se ohřál vzduch!
Snížená tepelná akumulace dřeva může být i předností – v moderním srubovém domě zajišťují teplo nízkoteplotní zdroje, které topí stále, ale při menším výkonu, například podlahové topení. Pokud by došlo k výpadku zdroje tepla, začne teplota ve srubu klesat až po asi 24 hodinách.
Dřevo má schopnost působit na lidskou psychiku tak, že podvědomě vnímáme teplotu v interiéru vyšší než ve skutečnosti je. Příčinou jsou přirozeně teplý barevný tón, opticky atraktivní povrchová struktura, vůně a zvukově absorpční schopnosti. A nezáleží ani příliš na tom, z jakého druhu dřeva je srub postaven – zatímco borovicové dřevo po letech získává sytě medovou barvu s výraznými suky, smrk zůstává světlejší a jeho žilnatina je spíše nevýrazná. Určitým specifikem je červený cedr, jehož dřevo je poměrně tmavé a vůně velmi intenzivní.
Domov bez zápachu i výbojů
Jestliže se o dřevu říká, že dýchá, pak je touto vlastností myšlena difuzní otevřenost v příčném i podélném směru. Zajišťují ji miliardy mikroskopických buněk, jejichž působením probíhá neustálá recyklace vzduchu bez vzniku průvanu. Schopnost regulace vzdušné vlhkosti ve srubu je zase dána schopností dřeva absorbovat velké množství vlhkosti, ovšem bez ztráty izolačních vlastností. Příklad? Zvýší-li se objemová vlhkost dřeva o dvě procenta, sníží se jeho tepelně izolační schopnost také o dvě procenta, zatímco například v případě minerální vaty klesá až o čtvrtinu!
Buněčná činnost uvnitř dřeva ovlivňuje vnitřní klima v interiéru také svou schopností absorbovat plyn a páru včetně zápachu, takže srub by se mohl obejít například bez digestoře, pokud by ovšem při vaření nevznikala mastnota. Tato čisticí schopnost přijde vhod alergikům nebo osobám s respiračním onemocněním.
Dřevo má další vlastnost výhodnou pro bydlení - je elektrostaticky a magneticky neutrální, ve srubu proto nevzniká elektrostatický náboj. Dokonce dochází ke tlumení elektrických a magnetických polí vytvořených uměle například v okolí elektronických přístrojů.
Dřevo (ne)hoří!
A jak je na tom tolik diskutovaná požární odolnost srubů? Odpověď je jednoduchá – představte si, že přiložíte do hořícího ohně řekněme metrový kus dřeva o průřezu 12 cm (při konstrukci srubů se používají průřezy několikanásobně větší). Než se dřevo rozpadne a ztratí tedy svou stabilitu, uplyne zhruba čtvrthodina. Při případném požáru srubu však na začátku hoření nevzniká tak vysoká teplota jako v hořícím ohni, takže také požární odolnost srubu je mnohem vyšší. Na povrchu dřeva totiž při hoření vzniká zuhelnatělá vrstva, která dokonce šíření požáru brání. Například srubová stěna o tloušťce 140 mm má požární odolnost 113 minut při teplotě ohně kolem 1000 °C! Normou požadovaných požárních vlastností však lze dosáhnout už při tloušťce konstrukce kolem 80 mm.
Eko plus
Jestliže montované dřevostavby jsou vyzdvihovány pro své ekologicky pozitivní vlastnosti dané použitím dřeva, pak v případě srubů top platí bezvýhradně – nejsou totiž z ničeho jiného než přirozeně obnovitelného materiálu. Také pro dodatečné utěsnění spár se používají přírodní tmely nebo ovčí vlna, s jejichž likvidací po případném (spíše morálním než fyzickém) dožití domu nebude problém.
Technické památky však dokazují, že stavebně technické a fyzikální vlastnosti srubových staveb jsou velmi dobré i po několika stovkách let. V jejich konstrukci nenajdeme žádné materiály, jejichž vlastnosti by se mohly vlivem stárnutí měnit, ani dutiny, v nichž by mohly probíhat nekontrolovatelné procesy. Jediným problémem tak zůstávají tepelně izolační vlastnosti pohybující se na hranici normou požadovaných hodnot. O tom ale někdy příště.
Připravil: Martin Klíma
Redakčně zkráceno a upraveno pro web
Další díly seriálu Stavíme srub
Stavíme srub 1. - Proč vlastně srub? (tento článek)
Stavíme srub 2. - Jaké dřevo na srub?
Stavíme srub 3. - Druhy srubů
Stavíme srub 4. - Technologie výroby srubů
Stavíme srub 5. - Specifika bydlení ve srubu
Vaše komentáře (0)
Nejnovější články v kategorii “Konstrukce dřevostaveb”
-
Dům z krčkového zdiva má skvělé izolační vlastnosti, je nehořlavý a cenově dostupný
Už jste někdy viděli takový dům? Vypadá zvláštně – na jeho vnější omítce se rýsují trámy konstrukce jako na hrázděné stavbě, ale výplň není z cihel. Ze zdí vystupují…
-
MS polymery a jejich využití ve stavebnictví
Jednoduše řečeno MS polymer je modifikovaný silikon, který kombinuje vlastnosti silikonu a polyuretanu. Díky kombinaci jejich silných stránek a eliminaci těch slabých, získává unikátní…
-
Modulový dům lze snadno přestěhovat z místa na místo. Jaké další výhody přináší?
Modulární výstavba je často spojována s konstrukcí převážně kovových přepravních kontejnerů nebo takzvaných unimobuněk. Stále vyšší kvalita materiálů a možnosti designu však…
-
S dřevěnou přístavbou či nástavbou k prostornějšímu bydlení
Nejspíš se vám líbí místo, kde žijete. Ale co když rodina už dům přerostla? Možná vám přestala vyhovovat jeho dispozice. Nebo jen potřebujete změnu. Přístavbou nebo nástavbou lze…