Drahá, poruchová, nevyplatí se - největší mýty o tepelných čerpadlech

Michal Doležel | Pondělí, 30. listopad 2015 |

Tepelná čerpadla patří k moderním způsobům vytápění - neplýtvají energií a šetří životní prostředí. Zájemci, kteří by chtěli pomocí tepelného čerpadla topit ekologicky a úsporně, se však setkávají s řadou nepřesných informací. Některé z nich vyvracíme.

Mýtus číslo 1: Reálné úspory jsou ve skutečnosti mnohem nižší než ty, které prezentují výrobci tepelných čerpadel.

Pokud bylo vybráno vhodné tepelné čerpadlo a je správně nainstalováno a používáno, výpočet výše úspor pro daný objekt se nebude od skutečnosti příliš lišit. Rozdíly, tedy menší úspory, mohou vzniknout v případech, kdy zákazník nekoupil tepelné čerpadlo od ověřeného výrobce, zvolil nevhodný typ nebo třeba došlo k nějaké chybě při instalaci. „Při nákupu tepelného čerpadla se rozhodně vyplatí spolupracovat s renomovanými firmami a odborníky. Ti jsou schopni zpracovat opravdu kvalitní projekt, vybrat optimální typ výrobku pro daný dům, správně ho nainstalovat a poradit i s jeho používáním,“ radí Jiří Sedláček firmy NIBE Energy Systems CZ.

Mýtus číslo 2: Tepelná čerpadla jsou drahá a jejich pořízení se z hlediska návratnosti investice nevyplatí.

Vzhledem k podpoře, kterou ekologickému vytápění poskytuje stát, může být pořízení tepelného čerpadla naopak velmi výhodné. Ve spojení s dotacemi, které je možné získat v programu Nová zelená úsporám, nebo v rámci tzv. kotlíkových dotací, se může cena nového tepelného čerpadla dostat až na 20 % původní ceny. Navíc výměna starého kotle na tuhá paliva či elektrického vytápění za tepelné čerpadlo přinese do domácnosti úsporu až 80 % nákladů na vytápění, což potvrdily i testy nezávislé švédské agentury. Návratnost je pak opravdu rychlá a úspory přicházejí velmi brzy.

S využitím například kotlíkových dotací, s jejichž pomocí mohou žadatelé z řad rodinných domů na koupi tepelného čerpadla získat až 127 500 korun, se návratnost investice ještě více zkrátí.

                      Návratnost investice v porovnání s kondenzačním plynovým kotlem lze snadno spočítat:

• Investice do tepelného čerpadla typu země-voda (příklad: zařízení NIBE F1245-8) o výkonu 8 kW je cca 250 000 Kč.
• Investice do kondenzačního plynového kotle o výkonu 16 kW včetně plynofikace a instalace je 120 000 Kč.
• V domě, jehož roční spotřeba elektrické energie na běžný provoz činí 24 000 kWh, budou náklady na provoz tepelného čerpadla 26 000 Kč ročně.
• Náklady na provoz kondenzačního plynového kotle se však budou pohybovat ve výši až 48 000 Kč ročně.
• Prostá návratnost investice koupě tepelného čerpadla (vypočtená podělením rozdílu v investici rozdílem v nákladech) činí v tomto případě 6 let. Při využití dotace budou náklady nižší a doba návratnosti ještě kratší.

Mýtus číslo 3: Opravy tepelných čerpadel jsou velmi drahé a jejich životnost krátká.

Jako u jiných zařízení i u tepelných čerpadel platí, že jejich životnost je závislá na kvalitě výrobku a na jeho pravidelné údržbě. Tu základní majitelé zvládnou sami, nebo se mohou obrátit na odborný servis. Ceny oprav jsou přitom porovnatelné s cenami jakýchkoli jiných tepelných zařízení a vždy závislé na konkrétní závadě.

Mýtus číslo 4: Tepelné čerpadlo nevyhřeje celý dům a nestačí ani na ohřev vody.

To se může stát pouze vlivem špatně vypracovaného projektu nebo neodborné instalace tepelného čerpadla. „Nejprůkaznějším měřítkem účinnosti tepelného čerpadla za celý rok je sezónní topný faktor (SCOP), který bývá uveden v základním popisu výrobku. Jeho hodnoty udávají poměr mezi vyprodukovaným teplem a spotřebovanou energií v průběhu celého roku – zjednodušeně se jedná o ukazatel energetického efektu tepelného čerpadla. "Například údaj SCOP 5,0 znamená, že majitel domu získá až 5 kWh vyrobené energie za každou kWh dodané elektrické energie, kterou tepelné čerpadlo spotřebuje z elektrické sítě,“ vysvětluje Jiří Sedláček.

V technických parametrech tepelných čerpadel se také objevuje údaj topný faktor (COP). Tato hodnota udává poměr mezi energií vyrobenou a spotřebovanou za předem daných neměnných podmínek. Např. A2/W35 znamená, že je teplota venkovního vzduchu 2 °C a teplota topné vody 35 °C. Topný faktor COP nezohledňuje průběh celé topné sezóny, proto průkaznější data poskytuje spíš sezónní topný faktor.

Mýtus číslo 5: Instalace tepelného čerpadla je složitá, náročná a ani následná obsluha není jednoduchá. Navíc je nutné vyměnit celý teplovodní systém.

Ve většině případů není kompletní výměna teplovodního systému vůbec nutná. Tepelné čerpadlo může fungovat jak ve stávajícím systému s radiátory, tak s novým podlahovým vytápěním. Kromě toho, že odbornou instalaci je nejlepší svěřit renomované firmě, která důkladně vysvětlí i jeho ovládání, není obsluha vůbec složitá. Většinu moderních tepelných čerpadel je navíc možné pohodlně ovládat na dálku pomocí tabletu či mobilního telefonu, bezproblémové bývá také řízení přes internet pomocí webového rozhraní.

Mýtus číslo 6: Tepelné čerpadlo špatně funguje při mrazech. A při těch opravdu velkých nefunguje vůbec a zamrzá.

Nízká venkovní teplota sice výkon tepelného čerpadla typu vzduch-voda sníží, ale jeho funkce zůstávají zachovány, dokud venkovní teplota neklesne cca pod -25 °C. U správně navržené instalace ovšem nechybí tzv. doplňkový (bivalentní) zdroj - nejčastěji elektrokotel. Ten pomáhá tepelnému čerpadlu s vytápěním v období největších mrazů. V českých klimatických podmínkách jde většinou o pár dní v zimě.

Mýtus číslo 7: Tepelné čerpadlo je hlučné. Zejména typy vzduch-voda bývají velmi hlasité.

Stejně jako každý jiný přístroj, vydává i tepelné čerpadlo při své činnosti zvuk. Výrobci se jej však snaží co nejvíce eliminovat. Hladina akustického výkonu v decibelech bývá uvedena v základních parametrech popisu výrobku. „Hluk tepelného čerpadla je možné omezit hned několika způsoby. Zásadní je zejména vhodné umístění vnější jednotky. Ta by neměla být přímo pod okny ložnic a obytných místností. Ideálně tedy v částech, které jsou odděleny od běžného denního pohybu obyvatel. Hluk sníží také umístění na hladké zdi, ne v rohu nebo dutině,“ radí Jiří Sedláček.

                   Mohlo by vás také zajímat:

 

Podlahové vytápění - možnosti a technologie

 

Autor článku Michal Doležel

Již několik let popularizuji stavební technologie a design s drobným akcentem k trvalé udržitelnosti a přírodním materiálům. Chápu to jako poslání. Jsem také opatrný sadař a včelař teoretik.

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 14
Líbil se Vám článek?113