Komíny v nízkoenergetických dřevostavbách - přežitek, nebo realita?

Redakce | Úterý, 04. prosinec 2018 |

S nastupujícím trendem výstavby energeticky úsporných dřevostaveb, který má dopad nejen na konstrukční řešení, ale i na jejich provoz a užívání, vyvstává otázka, zda bychom se v oblasti vytápění měli i nadále zajímat o řešení komínového systému a zda má komín budoucnost i v dřevostavbách v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu.

Budoucnost komínů v moderních dřevostavbách

V moderních dřevostavbách budou v oblasti vytápění i nadále aktuální spotřebiče paliv jako hlavní nebo doplňkový zdroj vytápění, a to jak z hlediska technického (energetická bilance, využití obnovitelných zdrojů), tak z hlediska komfortu provozu a prostředí. Nedílnou součástí proto bude i problematika odvodu spalin – komíny.

Dnešní moderní komínové systémy mají takové vlastnosti, že je lze bez problémů využít prakticky v jakémkoliv typu objektu. Dřevostavby nejsou výjimkou. Současný sortiment umožňuje vybrat si komín přesně podle vašich představ – pro připojení spotřebičů na pevná, kapalná i plynná paliva.

Z jakých typů komínových systémů lze vybírat?

Vybírat lze ze dvou základních typů:

• stavebnicový systém s keramickou komínovou vložkou,
• lehký třívrstvý komínový systém.

Oba typy poskytují podobné parametry z hlediska vlastního odvodu spalin, jako jsou rozměry vnitřní vložky, teplotní a tlakové třídy, odolnost při vyhoření, odolnost vůči vlhkosti atd.

5 základních požadavků pro návrh komínového systému

1. Technologie výstavby objektu

Návrh spalinové cesty a volbu komínu může logicky ovlivnit i technologie výstavby.

• Zděný objekt – technologie stavebnicových komínových systémů z komínových tvárnic a keramických vložek.
• Dřevostavba – komínový systém montovaný suchou cestou. Například třívrstvý nerezový komín nebo lehký třívrstvý komín s keramickou vložkou a nerezovým pláštěm.

Prefabrikované keramické komíny

Dnes jsou pro výrobce montovaných dřevostaveb k dispozici prefabrikované keramické komíny. Takový komín vyrobený předem ve výrobním závodě ze dvou nebo více dílů, se na stavbě jednoduše osadí a smontuje pomocí jeřábu. Toto řešení představuje nejrychlejší a nejpřesnější způsob výstavby komínového tělesa a eliminuje případné montážní chyby na stavbě.

Komínovou sestavu lze pořídit například v podobě systému Kingfire Parat společnosti Schiedel, obsahující komín Schiedel Absolut, u kterého je v patě přímo integrovaná krbová vložka. Díky kvalitnímu komínu je zajištěn bezpečný odvod spalin od spotřebiče, krbová vložka pak umožňuje vychutnat si krásu plápolajícího ohně. Sofistikovaná technologie zabírá minimální prostor v objektu a zajišťuje optimální spalování i maximální využití paliva.

2. Průvzdušnost (těsnost) komínového tělesa

Druhým požadavkem na komín v energeticky úsporných dřevostavbách je jeho těsnost. Pod pojmem těsnost v tomto případě rozumíme chování komínového tělesa v případě standardního Blower Door testu a jeho příspěvek k celkovým ztrátám prověřovaného objektu.

Kritickým místem celkové těsnosti bývá oblast připojení kouřovodů. „Klasické" třísložkové komíny využívají ve své konstrukci princip tzv. zadního odvětrání – okolo vložené tepelné izolace proudí malé množství vzduchu, který je přiváděn z interiéru.

Pro nízkoenergetické dřevostavby je nevhodné používat systém zadního odvětrání v komínové konstrukci. Ve skupině stavebnicových systémů používáme vždy ty s těsným pláštěm.

Četli jste?

Při stavbě domu nezapomeňte na komín. I když v něm nechcete hned topit

3. Tepelné mosty v tělese

Pro odstranění tepelných mostů v místě průchodu komínového tělesa tepelněizolačními vrstvami existuje u některých stavebnicových systémů termoizolační tvárnice nebo vložka. Jejím osazením do místa průchodu tepelněizolační vrstvou je účinným způsobem přerušen tepelný most a minimalizovány tepelné ztráty.

Nezbytným doplňkem prostupu tělesa tepelněizolační vrstvou nebo obálkou budovy je jeho utěsnění k navazujícím konstrukcím. To mnohdy souvisí i s problematikou zajištění požární odolnosti, a to zejména u lehkých třívrstvých systémů. Provedení prostupu a jeho dotěsnění usnadní použití systémových prvků, které svou konstrukcí umožní vytvořit těsný průchod vlastního komínového tělesa a napojit parozábranu bez přímého styku s komínovým pláštěm.

4. Požární bezpečnost

Požadavky na požární bezpečnost se deklarují parametrem, který udává bezpečnou vzdálenost povrchu komínového tělesa od hořlavých materiálů, a to tak, aby povrchová teplota hořlavého materiálu nepřesáhla 85 °C při běžném provozu. U komínů pro odvod spalin od spotřebičů na pevná paliva to bývá v kombinaci s teplotní třídou T400 (teplota spalin do 400 °C) obvykle 50 mm.

Mnohdy se tento parametr interpretuje zcela mylným způsobem – jde o to, že deklarace bezpečné vzdálenosti, která vychází z ČSN EN 1444, se týká vždy a pouze případů, kdy se jedná o provětrávanou mezeru.

Novelizace ČSN EN 1444 bude stanovovat bezpečné vzdálenosti hořlavých materiálů v závislosti na způsobu zabudování komínu ve stavbě vzhledem k navazujícím hořlavým i nehořlavým konstrukcím.

Prakticky lze říci, že čím větší plocha komínového pláště těsně přiléhá k části stavby (stěna, příčka, plocha, prostup stropem...), tím se zvětšuje místní teplotní zatížení, ze kterého je nutno odvodit správnou (zvýšenou) bezpečnou vzdálenost.

5. Vzduch pro spalování

V nových nebo rekonstruovaných stavbách, které jsou dnes důlkadně utěsněné, zdaleka nestačí přivést dostatečné množství vzduchu pro správnou funkci spalování paliv infiltrací okny nebo dveřmi. Řešením je použití spotřebičů nezávislých na vzduchu z místnosti a přívod vzduchu pro spalování jiným způsobem.

Takové řešení se již dlouhodobě uplatňuje při provozu plynových spotřebičů v provedení C. Podobného principu je možné využít i u dnešní nabídky spotřebičů na pevná paliva. Předpokladem je spotřebič s nezávislým přívodem vzduchu pomocí samostatného vzduchového hrdla. Ten lze připojit na šachtu nebo kanál otevřený do venkovního prostředí a zajistit jeho nezávislý provoz.

Mohlo by vás zajímat:

Jaká kamna do nízkoenergetické a pasivní dřevostavby?

Z popisu těchto několika základních požadavků na návrh komínových systémů v energeticky úsporných dřevostavbách jste mohli poznat, že komínům v těchto objektech nic nebrání a tato problematika je efektivně řešitelná.

Autor: Ing. Jiří Vrba
Schiedel s.r.o.

Redakčně zkráceno a upraveno pro web

Hodnocení uživatelů: 3 / 4
Líbil se Vám článek?22