Rok 2020 byl v mnoha ohledech velmi zvláštní a netradiční. Spousta z nás musela změnit některé své návyky a začít dělat věci jinak. V ADMD, která sdružuje prověřené dodavatele dřevostaveb v ČR tomu bylo také tak, i když to nebylo vždy v návaznosti na komplikace způsobené nemožností se setkat.

Na obálku současných budov jsou kladeny přísné parametry z pohledu stavební tepelné techniky, které jsou přímo závislé na fyzikálních a materiálových parametrech stavebních materiálů. Tepelně-vlhkostní stav obálky budovy je ovlivňován sdruženým transportem tepla a vlhkosti, a proto také souvisí s celkovými difuzními vlastnostmi obvodového pláště. Pro zajištění správné funkce obálky budovy je nutné se detailně zabývat jak tepelnou vodivostí, tak právě difuzními vlastnostmi použitých stavebních materiálů.

Závislost lidstva na betonu a oceli při stavbě všeho, od domů až po sportovní stadiony, je spojena se značnými náklady na životní prostředí. Beton je zodpovědný za čtyři až osm procent světových emisí oxidu uhličitého (CO₂). Za druhé je to nejrozšířenější stavební materiál na Zemi, který představuje asi 85 procent veškeré těžby, se kterou je spojeno i alarmující vyčerpáním světových zásob písku. Celosvětově je každý rok „vylito" tolik betonu, že by pokryl rozlohu Česka a Slovenska.

Říká se, že nejhorší je pracovat pro kamarády nebo pro rodinu, případně si kamaráda nebo někoho z rodiny na práci najmout. Jenže to naštěstí neplatilo v případě mladé rodiny, kterou jsme navštívili v příjemné novostavbě poblíž Prahy. Pro realizaci vysněného bydlení si totiž vybrali firmu rodinného přítele a rozhodně nelitují. Obě strany si totiž dokázaly zachovat profesionální přístup.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně budou zkoumat jednotlivé konstrukční části dřevostaveb a analyzovat jejich funkčnost. V univerzitním kampusu mají nový experimentální modul, který si sami postavili. Vědci budou v následujících letech měřit a zkoumat například šíření tepla a vlhkosti a další parametry. První data o vlhkostním režimu některých skladeb stěn a střech jim poskytne už letošní zima.

Citlivě zrekonstruovaný podkrovní byt nabízí originální bydlení v historickém centru Košic. Nakoukněte do prostoru plného propracovaných detailů, masivních dřevěných trámů a hry světel z hvězd...

Než se pustíte do stavby domu svépomocí a začnete přicházet o sladké iluze, zatímco budete tančit s lopatou na staveništi a řešit první záludné detaily, popovídejte si s Janem Chvátalem, majitelem tohoto nepřehlédnutelného slaměného domu. Zkušenosti z tohoto nezapomenutelného dobrodružství s entuziasmem šíří dál, aby dobře připravených stavebníků přibývalo na úkor těch naivních a neznalých. Co tedy říká o tom, jak postavit dům ze slámy?

Hliněné podlahy byly ještě v prvních desetiletích minulého století typické pro lidové stavby v obytných i hospodářských místnostech. V některých regionech bývala hlína hlavním stavebním materiálem, v oblastech s výskytem roubených, hrázděných nebo kamenných staveb se jednalo spíše o doplňkový materiál, i když jeho procentuální zastoupení na stavbě bylo značné.

Jeden má dům velký, ten druhý o dost menší. Mladší vsadil na vlastní režii, starší na realizační firmu. Oba pracují se dřevem, ale dřevostavbu má jen jeden z nich. A co že mají bratři Pavel a Libor společného? Kromě genů a firmy na výrobu oken i pohodlné a energeticky efektivní bydlení v pasivním domě.

Některé věci přicházejí bez plánů a záměrů, ale zato s tak silným impulzem, že nejdou přehlédnout nebo zpochybnit. Dřevostavba Denisy a Petra nevznikla z touhy postavit si dům, ale z touhy žít na místě, kde se cítí krásně. Tento jasný tah dal vzniknout praktické, do detailu promyšlené stavbě, kterou ohřívá slunce a je obklopena permakulturní zahradou.