Stavíme dřevostavbu 6. - O čem hovoří odborné termíny a veličiny?

Stavíme dřevostavbu 6. - O čem hovoří odborné termíny a veličiny?

Redakce | Pondělí, 25. leden 2021 |

Přidat na Seznam.cz

V produktových listech jednotlivých stavebních výrobků jsou uváděny kromě základních fyzikálních veličin, jako jsou výška, šířka, délka, tloušťka, hmotnost, hustota, pevnost, atd. také veličiny, které se používají především pokud mluvíme o dřevostavbách. Které to jsou?

Náš seriál, který probíhal po celý rok 2020, se dotknul řady témat od nepřeberného množství materiálů pro dřevostavby a konstrukční systémy přes způsoby výstavby až po stavební firmy. Pojďme se na závěr podívat na některé termíny, které se ve spojitosti s dřevostavbami, ale i se stavbami obecně, používají.

Účko, Míčko, Lambda, pojďme se v tom zorientovat


U – součinitel prostupu tepla

Jedná se o nejdůležitější veličinu v tepelné technice budov, která vyjadřuje, kolik tepla unikne konstrukcí o ploše 1 m2 při rozdílu teplot jejich povrchů 1 K (Kelvin). Čím nižší je U, tím lepší je z tepelného hlediska konstrukce.

μ – součinitel difuzního odporu

Součinitel vyjadřuje schopnost materiálu propouštět vodní páru difuzí a je poměrem schopnosti difuze daného materiálu se schopností difuze vzduchu. Vždy se porovnávají vrstvy o stejné tloušťce. Pro vzduch je faktor (součinitel) difuzního odporu nejmenší, tedy 1. Čím vyšší je číslo u daného materiálu, tím vyšší je odpor propustnosti par. Jinak řečeno – čím nižší je hodnota difuzního odporu, tím lépe materiál umožňuje vodní páře pohyb konstrukcí.

λ – součinitel tepelné vodivosti

Tepelná vodivost obecně je schopnost materiálu vést teplo. Je to de facto rychlost, kterou se teplo šíří z teplejší části látky do jiných chladnějších částí. Ve stavebnictví je to veličina zvlášť důležitá pro tepelné izolace. Platí, že čím nižší lambda, tím lepší je tepelná izolace – teplo uniká pomaleji, izolace tedy lépe izoluje.

drevostavba-Haas Fertigbau

Foto typového domu: Haas Fertigbau

PROČ jsou tyto veličiny DŮLEŽITÉ?

Protože mají přímou souvislost s energetickou bilancí domu a také s případnou nebezpečnou kondenzací v konstrukcích domu, a to přestlak na úsporu energií, ať už je to z našeho vlastního rozhodnutí, protože ceny energií stoupají, nebo z rozhodnutí evropských či domácích úřadů, které nařizují, jak se s energiemi hospodařit.

Na druhé straně je nutnost navrhnout konstrukce domu tak, aby kromě statických, požárních, bezpečnostních, estetických i jiných požadavků, splňovala i vlhkostní parametry – tedy, aby voda (či spíše vodní pára) v konstrukcích domu nekondenzovala.

drevostavba-Atrium-s-bazenem

Foto realizace: ATRIUM

JAK toho DOSÁHNOUT?

Dřevostavby jsou v převážné většině případů stavěné jako sendvičové konstrukce, to znamená, že stěny jsou tvořené z několika vrstev. Skladbu stěny, tedy jednotlivé vrstvy a jejich pořadí, je třeba navrhnout tak, aby se vodní pára ve stěně nezadržela a nezkondenzovala, protože potom hrozí závažné poruchy jako plísně a houby. K výpočtu, zda je skladba stěny optimální, slouží programy, které umí stanovit tepelně-technické posouzení stavební konstrukce. A právě k tomu je potřeba znát veličiny, jako je U, μ a λ.


Četli jste?

Montovaná dřevostavba
 

Dýchá stěna? Nedýchá!

S průchodem vodních par stěnou souvisí i jeden z novodobých mýtů a to je „dýchající stěna". Pojem „dýchající" vzbuzuje dojem, že páry mohou procházet stěnou zevnitř – ven a zase zpátky. Ale tak to není. Vodní páry prochází stěnou vždy pouze zevnitř – ven.

Difuzně OTEVŘENÁ/UZAVŘENÁ konstrukce

  • Difuzně uzavřená konstrukce znamená, že nosná část konstrukce je obalena materiály, které do ní nepropustí vodní páry. Je tedy pro páry uzavřená.
  • Difuzně otevřená konstrukce je taková, ve které jsou vodní páry z interiéru před vstupem do konstrukce zbrzděny a poté jsou vyvedeny do exteriéru.

Mohlo by vás zajímat...

Difuze pod drobnohledem
 

Ani zima ani horko, prostě teplota tak akorát

Kromě jiných požadavků se budovy s celoročním provozem musejí vyrovnat s teplotními výkyvy počasí v průběhu celého roku a přitom mít co nejnižší provozní náklady.

  • V zimním období je tak důležitá co nejnižší hodnota součinitele prostupu tepla U, čehož se dosahuje co nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi stavebních konstrukcí.
  • V letním období se pak do energetické bilance domu započítává potřeba energií na chlazení, která má zabránit přehřívání interiéru v létě.

Stejný efekt, tedy zabránění přehřívání interiéru v létě při vysokých teplotách, však dosáhneme, pokud použijeme na fasádě nebo v podkroví vhodné izolační materiály a zajistíme stínění objektu. Teplo, které do interiéru neprostoupí, logicky nemusíme draze eliminovat chlazením.

Jak to funguje?

To, co je pro tepelnou bilanci v zimě součinitel prostupu tepla „U", to je v létě teplotní útlum a fázový posun. Zatímco teplotní útlum ukazuje, o kolik je snížen průchod tepla přes danou stavební konstrukci, fázový posun udává o kolik hodin je zpožděn průchod maximální teploty konstrukcí.

drevostavba-Prodesi

Foto: Prodesi

PASIVNÍ dům, AKTIVNÍ dům, nebo jaký dům?


1. Nízkoenergetický dům

Nízkoenergetický dům je stavba, která má spotřebu energie na vytápění v rozmezí 15-50 kWh/m² za rok. Důraz je kladený především na kvalitní okna a dostatečné zateplení. Pojem nízkoenergetický dům je ustáleným pojmem, ale tuzemská legislativa s ním nepracuje.

2. Pasivní dům

Pasivní dům je stavba, která splňuje dobrovolná, ale přísná kritéria energetických úspor při provozu domu. Roční potřeba tepla na vytápění je menší než 15 kWh/ m² obytné plochy stavby za rok a podmínkou je využití sytému nuceného větrání.

3. Nulový dům

Ani pojem nulový dům není zakotvený v české legislativě. Pod pojmem nulový dům se myslí stavba, která své energetické potřeby plně pokrývá z místních zdrojů. Spotřeba energie u nulového domu je ještě nižší než u pasivního domu, a to maximálně do 5 kWh/ m² za rok.

Ke klíčovým kritériím nulového domu nepatří pouze minimální nároky na energie, ale také ekologie. Jinak řečeno, nulový dům by měl být postaven ideálně z ekologických materiálů a vyznačovat se nulovou uhlíkovou stopou, tedy minimalizovat vznik oxidu uhličitého.

Budova s téměř nulovou spotřebou energie

Podle zákona č.406/2000 Sb. je budova s téměř nulovou spotřebou energie budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Požadavek na výstavbu NZEB (Nearly zero-energy buildings) vychází ze směrnice Evropského parlamentu.

Zákon vyžaduje, aby projekty novostaveb od 1. ledna 2020 byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Praxe ale ukazuje, že NZEB budova je svými parametry podobná přibližně nízkoenergetické stavbě, například pasivní dům je několikanásobně úspornější.


Mohlo by vás zajímat...

Nízkoenergeticky, pasivní nebo nulový dům?
 

usporna-drevostavba-Atrium

Foto realizace: ATRIUM


Stavíme dřevostavbu 6. díl - O čem?

V tomto celoročním a zároveň závěrečném dílu "Stavíme dřevostavby" jsme si společně vysvětlili termíny, které se užívají ve spojitosti s dřevostavbami, ale i se stavbami obecně.

1. PROČ?

Výhody dřevostaveb

2. CO?

Přehled konstrukčních systémů

3. Z ČEHO?

Přehled stavebních konstrukčních i nekonstrukčních materiálů, deskové materiály

4. JAK?

Letmá montáž, nebo panelová výstavba? S firmou, nebo svépomocí?

5. S KÝM?

Kdo staví dřevostavby a kolik se jich postaví? Jak vybrat vhodnou firmu?

6. O ČEM?

Kompendium minimálních znalostí o dřevostavbách

Připravila: Zoja Skopalová
Foto: Martin Zeman


Přečtěte si všechny navazující díly

Stavíme dřevostavbu 1. – Proč?
 
Stavíme dřevostavbu 2. – Co? aneb Přehled konstrukčních systémů
 
Stavíme dřevostavbu 3. - Z čeho? aneb Přehled stavebních materiálů
 
Stavíme dřevostavbu 4. Jak? aneb s firmou či svépomocí?
 
 
Stavíme dřevostavbu 5. - S kým stavět dřevostavbu?
DaS 6-2020

Líbil se Vám článek?

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

gotop