Skupina Českomoravský beton patří k největším výrobcům transportbetonu na českém trhu. Svými dodávkami betonu se podílí na velkých stavbách dopravní infrastruktury, průmyslových, komerčních a bytových komplexů, ale i na drobných rekonstrukcích a stavbách rodinných domů. Českomoravský beton, a.s. je spolu se společnostmi Českomoravský štěrk, a.s. a Českomoravský cement, a.s. součástí silné mezinárodní skupiny HeidelbergCement.

Obliba jednopodlažních rodinných domů neustále roste, mění se však preference jejich vzhledu. Typická „elka" se stanovými střechami pomalu vytlačují vzhledově jednodušší stavby na obdélníkovém půdorysu se sedlovou střechou. Často jde o požadavek stavebního úřadu. Pro takový případ připravila firma LUCERN moderní dřevostavby úpravu vzhledu typových domů LUCERN 117 a LUCERN 121. Tyto dřevostavby s původně plochou střechou opatřila střechou sedlovou, dispozice domů zůstala beze změny.

Velká část lidí, která by chtěla bydlet ve srubu či roubence, by při hledání stavebního místa volila poklidné místo u lesa s protékajícím potůčkem a všeobjímající zelení. Bohužel se již tato místa, kde je i z hlediska územního plánování možné stavět, téměř nedají najít. Častěji je tak k vidění opačný případ. Samostatný srubový dům umístěný mezi moderními domy, obklopený asfaltem a betonem. V samém srdci Vysočiny vzniká unikátní lokalita se záměrem koncepční výstavby srubových domů a tradičních rodinných domů v harmonickém souznění s přírodou.

Radim s Danou si své v pořadí už třetí vlastní bydlení pořídili podle svých slov takzvaně na důchod. Jakkoli se jim zasloužený odpočinek podle občanky blíží, rozhodně nevypadají na to, že by se za pár let usadili do křesla a nechali se zajmout podbízivou modří televizní obrazovky. Svůj nový dům si totiž až na hrubou stavbu postavili vlastními silami a pozemek pod ním doslova vyrvali ze spárů divočiny. Jak k tomu došlo?

Jasně, že svoji kuchyni milujete; prožili jste toho spolu přece už hodně; experimentovali s jídly – mistrovská díla i katastrofy, udělali s dětmi spoustu domácích úkolů, tvářili se samozřejmě při desítkách večírků. Ale pokud jste se svojí kuchyní dlouho, možná už trochu ztratila jiskru. Třeba jste právě teď otevřeni řadě nápadů na její upgrade. A věřím, že vás překvapí, kolik transformace dokážete i s jednoduchým kuchyňským řešením, aniž by to stálo majlant.

Když Petra s Jozefem hledali odborníka, který jim do jejich malé roubenky postaví kachlová kamna, dali na doporučení místních a zvolili si Dmytra Miška. V teple kachlových kamen strávil své dětství – jeho ukrajinská babička měla v každé místnosti kamna sloupová a v kuchyni sporák. Na Ukrajině absolvoval strojnickou VOŠ, pak se ale přihlásil na rekvalifikační kurz v oboru kamnář v Horní Bříze. Z plánů na zajímavého koníčka a vlastní kamna, která si jednou sám postaví, toho moc nezbylo. Už pět let staví kamna na špičkové úrovni, průměrně deset ročně, a mezitím si občas střihne „rychlovku", nějaký ten krb.

Dřevo je využíváno jako základní stavební materiál od nepaměti. Prvními stavbami z masivního dřeva byly sruby, roubenky a hrázděné stavby. S vývojem nových konstrukčních materiálů se ale začaly používat pro dřevostavby i jiné konstrukční systémy. Některé mohou být přiznané na první pohled, jiné svůj původ na bázi dřeva maskují. Výběr má tak stavebník opravdu široký.

Nový životní styl inspirovaný životem v divočině získává v moderní době podobu příbytků nezávislých na předražených parcelách, inženýrských sítícha veškeré infrastruktuře. Ruku v ruce s tímto trendem jde myšlenka udržitelného bydlení, šetrného k životnímu prostředí. Jak může takové bydlení vypadat, představuje Angličan Rupert McKelvie svým projektem Out of the Valley.

Přirozené světlo má na člověka jednoznačně pozitivní vliv, a protože v interiéru trávíme většinu času, je důležité snažit se jej využít v maximální míře. Množství přirozeného světla totiž ovlivňuje nejen mysl, ale současně i vnímání tvarů a barev v interiéru. To je také jeden z důvodů, proč jsou v současné době tolik populární velkoformátové prosklené plochy. A nemusí se vždy jednat o funkcionalistickou architekturu.

Myšlenka opalovaného dřeva má prý svůj prazáklad v Japonsku. Nicméně i na našem území se dochovala spousta zbytků dřeva z dob dávno minulých, právě proto, že bylo opálené. Důvodem používání této techniky byl tedy kdysi velice prostý. Lidé chtěli dřevo konzervovat, prodloužit jeho životnost.