Snahu o rekonstrukci a záchranu památkově chráněného statku si vzali za své životní poslání

Otázky pro majitele

Jaké byly počátky rekonstrukce vašeho statku?

Při architektonickém návrhu jsme vycházeli z plánované náplně objektu (ubytovací zařízení) a z podmínek daných NPÚ (nutnost zachovat veškeré dispozice). Základem úspěchu při realizaci podobného projektu je spolupráce s památkáři, v našem případě s Kamilou Hrbáčovou z MÚ Mělník a Janou Berkovou z NPÚ.

Obě se na realizaci podílely svou radou a zápalem pro věc a za to jim patří náš dík. V památkově chráněném objektu nelze mnoho přestavovat a ještě méně lze bourat. Dnešní filozofie památkářů je provádět pouze takové úpravy, které jsou vždy vratné.

Tudíž lze například koupelnu vestavět do roubených částí, ale vždy jen tak, aby bylo možno ji v budoucnu odstranit a interiér vrátit do původního stavu – to ilustruje náš příklad přestavby původních sušáren podél pavlače na pokoje.

Na investorovi je, zda tuto filozofii přijme, a na architektech, aby si s tím poradili. V našem případě se spíše jednalo o přístup staré starému, nové novému – ty části domu, které původně sloužily k bydlení, byly zařízeny tradičně.

Tam, kde jsme z původních hospodářských částí vytvářeli funkčně nové prostory, vznikl prostor moderní, současný, s důrazem na původní stavební prvky.

obr.: Komín černé kuchyně a nyní již obývací pokoj apartmánu, z něhož lze vejít do malé a velké ložnice. Z původních podlah se příliš nedochovalo, nová dřevěná podlaha byla vyrobena na zakázku tak, aby jednotlivá prkna byla co nejširší, současně neměla být všechna identických rozměrů. Podlaha tak časem získá přirozenou patinu a přiblíží se co nejvíce původnímu používanému materiálu, který měl k dokonalosti dnešních podlah daleko... Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

obr.: Asi nejnáročnější bylo splnění požadavku památkářů na hliněné omítky. Bylo nutné použít tradiční pracovní postupy a starou technologii, a současně vyhovět dnešním tepelněizolačním a zvukověizolačním požadavkům. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

obr.: Soudobé moderní hliněné omítky včetně příslušných technologických postupů nebyly vhodné – omítka by byla příliš hladká a rovná. Majitelé vše konzultovali střídavě s odborníkem ze stavební fakulty ČVUT, se starými zednickými mistry, památkáři, aby nakonec vhodný postup opravdu našli. Hliněné omítky se nanášely postupně, aby měly jednotlivé vrstvy čas vyschnout. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

obr.: Dnes jsou již nabílené a přirozeně kopírují nerovnosti omítnutého roubení. Sem tam z nich koukají kousky plev, které se do hlíny přimíchávají. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

Jaké jste používali materiály?

Převážně šlo o tradiční materiály pro roubené stavby (dřevo, hliněné omítky, kámen) spojené s původními stavebními postupy. Doplňovali jsme je moderními, současnými materiály, jako je například sklo, ocel a cementové stěrky.

obr.: Při opravě pohledového roubení bylo nejprve nutné vyčistit ho od původních vymazávek. Ty se však nevyhazovaly, ale smíchaly s vodou, přidala se hlína, plevy a především vápno pro desinfekci. Vznikl tak kvalitní materiál na obnovu výplně spár. Spáry se vyspravovaly dříve obvyklým způsobem s využitím ručně vyrobených dřevěných kolíčků, bránících vypadávání vrstev vymazávky. Poté bylo vše ošetřeno nátěrem proti houbám a hmyzu a natřeno bezbarvým olejovým nátěrem. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

obr.: Finální vzhled získala stěna nabílením spár. Původní povalový strop, zachráněný ve dvou místnostech, dokresluje celkovou atmosféru. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

Ceníte si svých rozhodnutí či na druhé straně doporučení a návrhů stavební firmy, a hodnotíte je s odstupem času jako správná?

Taková rozhodnutí jsme řešili po dobu dvou let takřka denně a prozatím se zdají být všechna správná. Nejdůležitější je flexibilita všech zúčastněných firem, které koordinoval můj manžel Petr Lorenc po celou dobu projektu jako architektonický i stavební dozor.

Při rekonstrukci takto staré a zchátralé budovy a s ohledem na výši a návratnost investice, musíte řešit řadu věcí za pochodu a rychle, a to se právě s panem Střihavkou a jeho týmem dařilo, neboť mají rozsáhlé zkušenosti s tímto typem staveb.

Kromě získaných referencí a možnosti prohlédnout si již realizované projekty, rozhodla i vzdálenost sídla společnosti a jejího technického zázemí, a samozřejmě cena. Na dodávku bylo vypsáno standardní výběrové řízení.

Zvláště bych také vyzdvihla zednické mistrovství pana Václava Janouška staršího, který je ve svém oboru skutečným mistrem a dokázal vyřešit řadu zapeklitých problémů.

obr.: Nová podoba statku po důkladné a kompletní rekonstrukci. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

Spolupracovali jste také při zařizování interiérů s odborníky?

Postupovali jsme dle vlastních představ a vkusu s vírou, že lze sladit tradiční a moderní prvky v harmonický celek. Vše je podtrženo naší snahou o barevnou jednoduchost. V celém objektu se objevuje jen pět základních barev – hnědá, černá, bílá, šedá a tyrkys-mint.

Tomu jsme podřídili výběr nábytku, textilu, dekorací i drobných detailů, například háčků a doplňků do koupelen.

obr.: Jeden z pokojů, vytvořený z původní sušárny. Hlavními použitými materiály jsou dřevo, hlína, kov, z barev pak hnědá, šedá, černá, bílá, béžová a tyrkys mint. Toto barevné a materiálové ladění se prolíná celým domem včetně veřejných prostor. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

obr.: Koupelna je důkazem citlivého přístupu ke kompletní adaptaci historického objektu. Sklo celek povznese, současně ale koupelna nepůsobí jako nepatřičný prvek, zcela přirozeně existuje v interiéru pokoje. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

obr.: Útulná a příjemná ložnice se po rekonstrukci stala útulným pokojíčkem pro chvíle klidu a odpočinku. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

obr.: Druhá opravená koupelna v apartmánu statku má nádech historie a moderny. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

Která zákoutí či místnosti v objektu máte nejraději?

Osobně mám nejraději recepci a jídelnu, ale je to asi tím, že v této části trávím nejvíce času. Jsou zde nádherné a impozantní klenby z pískovcových štuků. Když si potřebuji odpočinout, chodím do malého lesoparku, který upravil spolu s celou zahradou náš zahradník František Ryvola podle návrhu zahradního architekta pana Drahoslava Šonského.

obr.: Klenba z pískovcových štuků po očištění a impregnaci nádherně prokoukla. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

obr.: Nová podoba obývacího pokoje v apartmánu. Foto: Petr Lorenc a Radek Pokorný

Své peníze se Pavel rozhodl použít na záchranu opuštěné a zchátralé roubenky, kterou celou zrekonstruoval

Po nelehké rekonstrukci dostala 460 let stará úpická Dřevěnka svou novou podobu

Tomáš a Michal: Kompletní rekonstrukce historické poloroubené chalupy i přes všechny těžkosti stála za to