Původní starý dům jsme rozebrali a z velké části recyklovali, tím vznikla zděná stavba s dřevostavbou

Původní starý dům jsme rozebrali a z velké části recyklovali, tím vznikla zděná stavba s dřevostavbou

Dana Jakoubková | Středa, 03. červen 2020 |

Přidat na Seznam.cz

To místo je dost specifické. V mírném dolíku mezi pastvinou a sadem stával dům odpradávna. Ačkoliv byl plný kouzel, svým uspořádáním, konstrukcí a materiály byl natolik pevně definován, že ho architekti pro svůj záměr neuměli smysluplně „přeložit" standardní rekonstrukcí. Navrhli proto dům nový, přičemž sledovali pozičně a měřítkem přesvědčivé historické uspořádání lípa – dům – stodola. Čtyřčlenná rodina pana Aloise má tak dům současný, přitom správně padnoucí geniu loci.


Co vás vedlo k tomu zkombinovat zděnou stavbu s dřevostavbou?

Maxičky jsou stará dřevařská obec uprostřed lesů na Děčínsku. Chtěli jsme se co nejvíce přiblížit původnímu charakteru starých domůpřízemí mají vystavěné z pískovcových kvádrů a patro hrázděné. Na pozemku, který jsme vlastnili už dlouhou dobu, takový starý dům stál, ale nebyl ve stavu vhodném k obývání. Takže jsme ho rozebrali a z velké části recyklovali.

Pískovcové kvádry se hodily na opěrnou zeď, kterou se dům důsledně oddělil od svahu nad ním. Předtím svah plynule přecházel do původního domu, což nebylo vzhledem k vodním poměrům ideální. Cihly jsme využili k vyrovnání terénu před domem a na dlažbu terasy, chodníků a podlahu kůlny. Podlahová prkna se zase hodila na nový nábytek. Původní dům jsme vlastně přetavili v nové prvky.

Staré pozemky mají své kouzlo, ale i limity, které mohou být novostavbě přítěží. Jak to bylo u vás?

Pozemek, který má spíš charakter louky, jsme nechtěli znásilňovat a měnit. Z jedné strany stála pěkná vzrostlá lípa, z druhé stará velká stodola. Oboje jsme chtěli zachovat. Hranice byly tedy jasně dané a stavbu nového domu jsme se jim snažili přizpůsobit.

Trochu jsme bojovali s výškovou úrovní domu – ale to bylo asi způsobeno chaotickou komunikací mezi geodetem, stavbyvedoucím a architektem. Nechtěli jsme totiž, aby byl dům od terénu moc vysoko, na druhou stranu jsme ale chtěli zachovat jeden nebo dva malé schůdky z pískovce před vchodem.

Měli jste tedy o domě jasnou představu...

Měli jsme spíš jasno, jak by měl dům působit na okolí. V tom jsme se se ženou shodli. Vnitřní dispozice vytvářel do značné míry architekt se svým týmem. Nám se to většinou líbilo a bez problému jsme se s tím ztotožnili. Podle nás se upravovalo jen pár detailů, nic zásadního. Spíš to byly takové ty praktické věci.

navsteva-Maxicky-rekonstrukce-pohled-stit-drevostavby

Jednota: Dílem smrková, dílem plechová, avšak pohltivě monochromatická kůže domu, příbuzná plášti stodoly, je klidným pozadím proměnlivě barevných dějů kolem. Foto: Pavel Plánička

navsteva-Maxicky-rekonstrukce-detail-plot-u-drevostavby

Na základě čeho jste si architekta vybrali?

Na architekta jsme dostali doporučení, je místní a on i jeho tým v našem věku. Navíc se pan architekt narodil ve Varnsdorfu stejně jako já (smích), takže indicií bylo dost. Majitel stavební firmy bydlí přes louku. Původně z nás přišel vymámit nějaké ty pískovcové kvádry, ale pak slovo dalo slovo a domluvili jsme se na realizaci.

To zní rozumně i poeticky. Takže sami jste si nezařizovali žádné subdodávky?

Věděli jsme, že by nám vlastní subdodavatelé asi dost ušetřili, ale zase by to znamenalo z naší strany vyšší angažovanost v procesu stavby, obsáhlejší komunikaci, více starostí a tak dále. Takže jsme udělali se stavitelem dohodu, že vlastní subdodavatele budeme uplatňovat jen v omezené míře. Nakonec to bylo zhruba dvacet procent z celé stavby.

Měli jste z toho obavy?

Ano, obavy jsme měli. Přece jen jsme trochu zariskovali, ale jak jsem uvedl, více jsme se spoléhali na stavební firmu. Většina starostí se tak rozdělila mezi architekta a realizátora stavby.

Řešili jste nějaký oříšek? Co vám dělalo největší starosti?

Asi největším technologickým oříškem byla realizace konstrukce střechy, která vlastně plynule, ale menší tloušťkou, navazuje na nosnou stěnu dřevostavby, a v místě „zlomu" stěna-střecha je navíc zapuštěný svod na dešťovou vodu, který není zvenčí vidět.

navsteva-Maxicky-rekonstrukce-drevostavba

obr.: Dům, ačkoliv nový, je zároveň docela jistě rekonstrukcí. Vědomá návaznost je základem návrhu. Foto: Pavel Plánička

Jak se na to díval úředník? Přece jen stavěli jste v chráněné krajinné oblasti.

Úřady měl na starost architekt. Nás se to prakticky vůbec nedotklo. Protože nová stavba byla půdorysně i vizuálně téměř totožná s původním domem, vše prošlo bez problémů.

Podařilo se dodržet rozpočet – stavba, interiér...?

Nepodařilo a myslím, že to se dá trefit asi jen u katalogového domu.

navsteva-Maxicky-rekonstrukce-interier-pohled-na-louku

Protiváha: Prostorové koncepci rozlehlého přízemí, které je z větší části spojeným prostorem, rozděleným na zóny, kontruje úzká a vysoká chodba v patře s přiznanou konstrukcí střechy z lepených elementů. Jejich odstín pak ladí s dubovými prvky podlahy a schodiště. Foto: Pavel Plánička

navsteva-Maxicky-rekonstrukce-interier-patro

Jak dlouho výstavba trvala a kolik let už bydlíte?

Zhruba dva roky jsme stavěli a bydlíme tu rok.

Dokážete už tedy zhodnotit, jak je to z hlediska provozu domu, kde část je zděná a část dřevěná?

Bydlení si moc užíváme – úložné prostory, příjemné teplo nebo i chládek, ticho... Celý dům je napojen na tepelné čerpadlo a všude je podlahové topení. Během horkého léta se „otočí" chod čerpadla a do podlah se pouští ochlazovaná voda. V kombinaci s řízeným větráním s rekuperací a žaluziemi před okny s trojsklem to funguje naprosto úžasně a v domě je velice příjemně. V létě je chládek kompletně rozložen po celém domě.

Větrání s rekuperací by se mohlo zdát v našem prostředí zbytečné, protože kvalita venkovního vzduchu je stoprocentní – dříve se sem jezdilo do vzdušných lázní. Z uživatelského pohledu je to ale fajn. Jednou jsme větrání na pár dní vypnuli, a když jsme se vrátili, bylo znát, že vzduch uvnitř je jiný – horší.

navsteva-Maxicky-rekonstrukce-interier-schodiste-do-patra

Nekomplikovanost: Jednoduchý, vzdušný a přehledný, nic extra zdobného a komplikovaného. Takový interiér si majitelé přáli. Výsledek je z části dílem architekta a z druhé jejich invence. Foto: Pavel Plánička

Co vám působí největší radost ve vztahu k předchozímu typu bydlení?

Nejvíc jsme se těšili na úložné prostory, šatny, spižírnu a technickou místnost – pračka ani sušička nehučí v kuchyni. A musím říct, že tyhle věci hodně využíváme.

navsteva-Maxicky-rekonstrukce-interier-kuchyn

Bohatost výrazu: Vnitřní uspořádání se odvinulo z jednoduchého dělení na denní otevřenou společenskou část v přízemí a intimní ložnicové patro. Majitel domu je sběratel, artefakty se kupí. Nové vrstvy se podivuhodně rychle prolínají a překrývají se starými. Foto: Pavel Plánička

Kdybyste měli stavět znovu, nic byste tedy neměnili?

Nic zásadního, snad jen tvar schodiště, napříště by mělo podestu.

Máte v úmyslu ještě něco dodělat – fotovoltaika, jezírko, sklep na hrušky ...?

V jedné části zahrady se docela drží voda, tak bychom tam chtěli udělat takovou louži pro žáby, užovky a tak... A časem možná fotovoltaika. Využili bychom střechu kůlny a nějaké panely by se tam mohly umístit. Jinak se na žádné velké dodělávky už nechystáme.


drevostavba-roku-ico

Tento dům soutěží v anketě Dřevostavba roku 2020

Pomozte nám zvolit nejhezčí dřevostavby! Tato kombinace zděné stavby s dřevostavbou se uchází o váš hlas v anketě Dřevostavba roku pod názvem "Ve stopě dřevařské klasiky". Hlasujte a získejte atraktivní ceny...

Hlasovat v anketě

 

Komentář redaktorky

Je smutným faktem, že naše vesnice se vylidňují, mladí lidé odcházejí do měst a program obnovy venkova často suplují ti, co město opustili. Přinášejí s sebou současné stavební materiály a technologie, které umožňují lehce a rychle znehodnotit tisícileté dědictví nesmírné hodnoty. Ale také naopak.

I přes moderní vstup může vesnice zůstat harmonicky spjata s krajinou rozptýlenou zástavbou, svým reliéfem i humny. Výraz tohoto domu, využití parcely i vztah ke staršímu osídlení a historii vůbec zcela přirozeně prezentuje malebný model jednoty místa jako součásti veřejného prostoru, utvářeného panoramatu sídla, obytného prostředí i krajiny a je bezesporu i součásti hodnoty venkova.

Dana-Jakoubkova
Dana Jakoubková
redaktorka

navsteva-Maxicky-rekonstrukce-pohled-zdena-stavba-drevostavba

obr.: Střídmost: Tvar domu záměrně navazuje na svého předchůdce. Je tu mnoho odkoukaných původních motivů a též pár posunů a aktualizací. Velká plocha plechové falcované střešní krytiny přechází neznatelně do dřevěné fasády a zásobuje dešťovou vodou osmikubíkovou nádrž, do které přitéká i předčištěná voda z koupelny. Zastřešením prostoru mezi stodolou a domem byl nastolen jejich nový, bližší vztah. Vzniklé závětří nabídlo přesun hlavního vstupu z boční fasády do štítu. Jihovýchodní fasáda s původním vstupem se uvolnila pro užší spojení vnitřku s vnějškem. Foto: Pavel Plánička

Komentář architekta

Navrhnout nový dům, padnoucí k historickým souvislostem lokality, mi přijde jako velmi záslužné. Jak je to složité?

Dům se nachází v Národním parku České Švýcarsko (dříve CHKO Labské pískovce), jehož Správa vydává ke stavbě rozhodnutí podle zákona č.114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny. Jelikož jsme ale stavěli relativně striktně ve stopě, tvaru a velikosti původního domu, nenastal v tomto směru žádný spor.

Oproti krásným, ale stále vlhkým masivním pískovcovým stěnám a malým místnostem mezi nimi nám kombinovaná konstrukce ze současných materiálů umožnila vytvořit relativně velkorysé a podle potřeby otevřené prostory v objemu a proporcích podobných původnímu domu.

Trápil jste se s něčím?

Osobně jsem se chvíli musel sžívat s myšlenkou stržení původního domu.

Co považujete za nejzajímavější prvek stavby a co vás na projektu nejvíce bavilo?

Líbilo se nám zadání i místo. Jsme rádi, že stavbu bez úhony přežila jak stodola, tak velká lípa v bezprostřední blízkosti. Zůstaly tak zachovány na pozemku dlouhodobě utvářené vztahy. Bavila nás spolupráce se stavebníkem, který je otevřený, velkorysý, zapálený a má přehled. Pro stavební kulturu je nadějné, že už to poslední dobou není v našich končinách úplná výjimka. Celkově to byla radost.

ing-arch-pavel-planicka
Ing. arch. Pavel Plánička
3+1 architekti


Technické parametry

  • Typ domu: energetická třída B
  • Zastavěná plocha: 128 m2
  • Užitná plocha: 190 m2
  • Konstrukční systém: zděné přízemí + dřevěné patro – rámová difuzně uzavřená konstrukce (two-by-four)
  • Zdroj energie / teplo: tepelné čerpadlo vzduch-voda; podlahové teplovodní topení
  • Větrání: řízené s rekuperací
  • Autor arch. návrhu a projektu: 3+1 architekti, www.31architekti.cz

navsteva-Maxicky-rekonstrukce-pudorys

Foto: Pavel Plánička

DaS 3-2020
Dana Jakoubková

Publicistka s náklonností ke smysluplným činům a věcem. Obdivuje brilantně provázané duchovní gangsterky, ale neodvrhne ani lyrické, tajemné, lakonické a současně vtipné příběhy s tématem originální syntézy křehkosti úmrtnosti.

Nejnovější články autora

Vaše komentáře (1)

Nejnovější články v kategorii “Návštěvy dřevostaveb”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop