Krásu podlahy obvykle posuzujeme jen podle položené krytiny, kterou ve výsledku vidíme. Aby však byla dokonalá i tato vrchní, nášlapná vrstva, je třeba vybrat i kvalitní základ pro její pokládku. Perfektně rovná podlaha za jediný den vznikne z anhydritového litého potěru ANHYMENT®, který vyrábí skupina Českomoravský beton, dodavatel betonů a speciálních směsí. Litá podlaha ze směsi ANHYMENT výborně vede teplo, čímž se usnadňuje regulace podlahového topení.

Architekt Vojtěch Valda se dlouhodobě zabývá myšlenkou úsporných miniaturních a mobilních domů. Jeho nejnovějším projektem je prototyp mobilní mini dřevostavby Magenta Tiny House postavené na plochém, běžně dostupném přívěsu.

Projekt dřevostavby s pragmatickým názvem DŘEVĚNÝ DŮM je odpovědí na komplikované zadání. Je vůbec možné navrhnout natolik univerzální projekt dřevostavby, aby její výstavba byla možná ve většině klasických lokalit? Jeho autory jsou architekti Bohumil Brůža a Jaroslav Mareš ze studia HCHKRDTN.

Když se spojí praktické zkušenosti, šikovné české ruce a dobrý vkus, je rozhodně co obdivovat. Na první pohled nenápadný dům Milana a Jitky by mohl vyprávět. Na místě starého vesnického stavení vyrostla pod jejich rukama krásná dřevostavba, inspirovaná sluncem zalitou oblastí jižní Francie.

Připravovat pokrmy v létě v otevřeném prostoru, a současně je tam i konzumovat, je vždy malým svátkem bez ohledu na to, jak často tak činíme. Jestliže tedy blízké okolí domu či zahrada poskytují možnost vybudovat letní kuchyni, stojí za to tuto nabídku přijmout a využít.

Zásadní průlom přinesly březnové testy ve zkušebně TREZOR TEST s.r.o. Montované stěny fermacell 1 S 31 a 1 H 31 v nich úspěšně zvládly požadavky testů a nyní mohou majitelům dřevostaveb a jejich projektantům či realizačním firmám nabídnout třídu RC 3, což je stejná třída bezpečnosti, kterou má „referenční" cihlová zeď. Novinkou je, že montované stěny s třídou RC 3 umí nyní Fermacell dodat jen s deskami fermacell, bez dodatečné výztuže plechem.

Šárka s Markusem zvolili při hledání inspirace pro své první společné bydlení jednu z nejlepších možností: vydali se na cesty po vzorových domech a vybírali ten, který by jejich představám odpovídal nejlépe. A protože Markus v té době ještě pracoval v Německu, nemuseli se omezovat pouze na tuzemskou nabídku. Nakonec vybrali, ale nikoliv u nás, ba dokonce ani v obvyklých centrech vzorových domů.

„Cítím brnění v prstech a tlak v zátylku", šeptá mi kolega, dlouholetý praktik v práci s energií. Zatímco já mám „jenom" pocit, že na mě sedí tíha celé zeměkoule, on ví přesně, o co kráčí. O dvě hodiny později na jiném místě přicházíme k velkému kamenu. Hltám očima ručičku kompasu, která se s rozptylem třiceti stupňů evidentně zbláznila. Když pak jdu světlým lesem fotit středověké popraviště, něco mě nutí se pořád otáčet. Je mi to tak nepříjemné, že se v půlce vzdávám a upaluji z lesa ven. Co je to za sílu, která tyto pocity vyvolala? Proč se někde cítíme bezpečně a příjemně, a odjinud utíkáme? Je dobré si podle ní vybrat i pozemek pro dům?

Čím je specifický systém konstrukce dřevostavby two by four, jehož kořeny sahají až do Ameriky 19. století, a který si zformován evropským prostředím postupně našel své pevné místo i u nás? Kde je pro něj ideální využití? Jak si vede ve srovnání s ostatními technologiemi dřevostaveb současnosti?