Dřevostavby z vrstvených masivních panelů - představujeme technologii CLT

Dana D. Daňková | Pondělí, 06. květen 2019 | | Aktualizováno Úterý, 03. květen 2022

Obliba dřevostaveb u nás stále pozvolna roste, ovšem obecně panuje ve vztahu k nim spíše rezervovanost. Ano, je to zcela jiné stavění, nicméně dřevostavby kvalitou i komfortem odpovídají nejlepším zděným stavbám, a často je i předčí. Mezi nejmodernější systémy, které posunují dřevostavby opět o stupínek výše, patří i technologie masivních dřevěných panelů, kam patří i takzvané CLT panely. Na dřevostavby z masivních dřevěných panelů jsme se zeptali architekta Marka Pavlase, kterého zaujala technologie CLT natolik, že na toto téma napsal i knihu.

Předpokládám, že s dřevostavbami včetně masivních dřevěných panelů jste se seznámil poprvé během studia...

Spíše až krátce po absolvování vysoké školy. Tato technologie mne zaujala a brzy po tom jsem se rozhodl pro postgraduální doktorské studium na Fakultě architektury ČVUT a jako téma jsem zvolil záměrně technologii CLT. Má disertační práce, uzavírající doktorské studium, byla věnována využití této technologie a jejímu přesahu v návaznosti na další technologie a vícepodlažní budovy.

Čím jsou CLT panely charakteristické?

Typů konstrukcí domů na bázi dřeva je celá řada, od lehkých rámových přes masivní, přičemž mezi masivními je celá řada dalších variant od tradičních srubů a roubenek až k těmto vrstveným masivním panelům.

CLT panely jsou specifické tím, že jsou lepené, díky čemuž získávají mnoho zajímavých vlastností.

Například z panelu o tloušťce kolem osmi až deseti centimetrů lze stavět dřevostavby o dvou či třech podlažích, což je velmi pozoruhodné – dochází k velké úspoře materiálu v tloušťce stěny a případně také k zisku podlahové plochy.

Obr.: Vrstvené dřevěné masivní panely. Foto: Stora Enso

Kromě toho získáváme vzájemným lepením vrstev kolmo na sebe další zajímavé statické vlastnosti. Lepení zajišťuje mimo jiné také vysokou tvarovou stálost panelu – dřevo má vždy tendenci pracovat a lepení tuto možnost sníží.

Další výhodou je jednoznačně akumulace tepla – tím, že jde o konstrukci s určitou hmotností, je akumulace tepla v porovnání s lehkými dřevostavbami vyšší.

Samozřejmě jsou tu i nevýhody. Jednak je to cena – jde o velice sofistikovaný systém, který je čistě sám o sobě v porovnání s lehkou konstrukcí na bázi dřeva finančně náročnější, ovšem pokud tyto dvě technologie hodnotíme z hlediska stavby v pasivním standardu, cenové ukazatele se již vyrovnávají. Určitou nevýhodu můžeme spatřovat také ve vyšší spotřebě dřeva.

Ing. arch. Marek Pavlas, Ph.D.

Ing. arch. Marek Pavlas, Ph.D.

Samostatně pracující architekt a pedagog na Fakultě architektury ČVUT. Absolvoval Fakultu architektury ČVUT, obor architektura a urbanismus. Zkušenosti získával na roční stáži v Paříži a v několika architektonických ateliérech. Posléze založil vlastní architektonický ateliér. Navrhování budov na bázi dřeva tvoří významnou část jeho aktuální práce. Mimo projekční činnost působí také jako pedagog na Fakultě architektury ČVUT v rámci Ústavu stavitelství I.

Pro jaké dřevostavby je tato technologie optimální?

Efektivita technologie CLT se projevuje spíše v případě dřevostaveb většího měřítka, než je rodinný dům. U nás se ale zatím jako CLT dřevostavby staví rodinné domy, kde se trochu střetávají negativa – hmotnost panelů a manipulace s nimi – i v případě malé dřevostavby je totiž vždy k osazení jednotlivých částí potřeba jeřáb. To vše stavbu ve výsledku prodražuje.

Mohlo by vás zajímat: Návštěva dřevostavby z CLT panelů

Typová dřevostavba, která splynula se zahradou i okolím (foto videospot)

 

Jinak je tomu právě v případě větších dřevostaveb – školy, školky, menšího bytového domu, zde se tato negativa stírají. Ovšem jednoznačnou předností je vždy rychlost výstavby – dřevostavbu měřítka rodinného domu je možné sestavit v řádu několika týdnů. I toto je významný aspekt, který se může spíše v případě větších budov pozitivně projevit v celkových nákladech na výstavbu.

Upravuje se dřevo CLT panelů povrchově?

Dřevo je možné nechat bez povrchové úpravy, ale má to svá úskalí. Jednak na něm v případě ušpinění nečistoty zůstanou, odstranit je lze obvykle pouze zbroušením, a to není vždy jednoduché. Dále je třeba mít na paměti, že dřevo mění vzhled působením slunce a v čase, nové je krásné světlé, postupem doby v interiéru zpočátku žloutne, pak tmavne, až jakoby hnědne. Následkem toho tedy prostor ztratí tu lehkost a vzdušnost moderního interiéru.

Povrchová úprava zajistí jednak ochranu dřeva, jednak může minimalizovat změnu pohledové kvality materiálu. Nejčastěji se používají bělené lazury, které ponechávají strukturu dřeva do určité míry patrnou. S vyšší mírou pigmentu v nátěrové hmotě se zvyšuje ochrana dřeva proti působení slunečního záření.

Obr.: Příklad využití pohledových panelů v interiéru. Foto: Martin Zeman

Jaké jsou u nás podmínky pro stavbu vícepodlažních dřevostaveb?

Jejich realizace vícepodlažních dřevostaveb má svá úskalí a omezení. Jednoznačnou restrikcí jsou požárně-bezpečnostní limity, kdy je za určitých okolností možné bez větších potíží postavit tří- až čtyřpodlažní dům, respektive pětipodlažní, ale v posledním jmenovaném případě už je věc trochu složitější. Musíme totiž počítat s chráněnou únikovou cestou z nehořlavých materiálů, tedy ne ze dřeva. A nejde pouze o schodišťové jádro, ale o celou cestu až na venkovní prostředí.

Obr.: Nedávno dokončená, aktuálně nejvyšší dřevostavba světa Mjøstårnet v Norsku je vysoká 85,4 m.

Obecně je z mého pohledu problém spíše v tom, že projektant i investor mají obavy z možných problémů s dřevostavbou a raději zvolí jednodušší variantu, respektive o dřevu vůbec neuvažují. A stejné obavy budou panovat i na straně veřejné správy a schvalovacího procesu.

Laická a bohužel mnohdy i odborná veřejnost je podle mého názoru v této oblasti málo informovaná. Chybí osvěta. V zahraničí vícepodlažní dřevostavby vznikají snad díky lepším podmínkám pro stavbu těchto domů, například ve skandinávských zemích existuje dlouhá tradice stavby domů ze dřeva, stejně tak i v Kanadě či v Austrálii.

Lze říci, že ve srovnání s evropskými okolními zeměmi je u nás, pokud jde o výškové limity staveb ze dřeva, situace podobná. Ale podmínky nejsou jednotné ani na úrovni zemí EU, v knize je například tabulka srovnání se zmíněnými skandinávskými zeměmi, kde jsou výškové limity dávno zrušené.

Obr: Vyhlídková věž Schneckenturm v rakouském Korneuburgu je součástí muzea fosilií Fossilienwelt a stala se dominantním prvkem krajiny. Návrh věže byl inspirován tvarem fosilního plže. Foto: P. Diem

Komu byste svou knihu o CLT doporučil? Komu prospěje její koupě?

Řekl bych, že kniha prospěje jak stavebníkům, tak i lidem, kteří teprve chtějí začít stavět a uvažují o možnostech – poskytne jim nejen bližší vhled do tohoto tématu, ale najdou v ní srovnání s běžnými typy konstrukcí na bázi dřeva. Věřím, že může posloužit i studentům a projektantům, protože jde stále o (do určité míry) novou technologii, nicméně „nová" je již celkem dlouhou dobu, a povědomí o ní není zatím příliš velké.

Rád bych zdůraznil, že publikace není zaměřena pouze na rodinné domy, ale jsou v ní prezentovány i příklady ze světa – zde se trochu vracím na začátek, kde jsem říkal, že efektivitu této technologie spatřuji spíše v domech většího měřítka. V zahraničí vznikají budovy o deseti a více podlažích, v knize zmiňuji také extrémní případy – z CLT systému je kupříkladu vystavěna větrná turbína nebo jiné, zcela atypické konstrukce. Pomocí těchto příkladů se snažím doložit široké možnosti uplatnění CLT technologie a prolomit představu o dřevu jakožto o materiálu vhodném jen pro rodinné domy.

Marek Pavlas: Dřevostavby z vrstvených masivních panelů – Technologie CLT

Vydala: Grada Publishing, a.s., 2016, vydání první

Redakčně upraveno pro web.

Přečtěte si více o výhodách dřevostaveb z CLT panelů

CLT – moderní dřevostavby z masivního dřeva

 

Autor článku Ing. Dana D. Daňková

Ráda přicházím věcem na kloub, z čehož mé okolí někdy ztrácí nervy :-), a ráda se učím, v životě i v práci potřebuji tvořivost. Zajímá mne architektura, stavební technologie a funkční design

Nejnovější články autora

Hodnocení uživatelů: 5 / 1
Líbil se Vám článek?01