Štíty masivních dřevostaveb

Redakce | Úterý, 16. duben 2019 |

Štítovou stěnu lze považovat za výkladní skříň dřevostavby. Patří neodmyslitelně k roubeným a hrázděným stavbám a její provedení může být jednoduché, velmi často však stavitelé právě na těchto plochách uplatnili svůj výtvarný talent. Takovýmto bohatě skládaným a často i barevně provedeným štítům se říká lomenice. Ovšem nejde pouze o estetický prvek domu, právě naopak.

Lomenice je výraz pro svislý dřevěný štít, který se na území Čech vyskytuje v textech již od 16. století. Lomenice, neboli bednění, slouží především k ochraně dřevěné konstrukce krovu, nicméně v závislosti na tvaru a umístění může také plnit funkci částečné konstrukční ochrany pro spodní roubenou část stavby. U nás v zásadě rozlišujeme dva druhy lomenice, a to buď s takzvaným podlomením, což je v podstatě ochranná stříška v dolní části štítu, nebo bez podlomení.

Obr. 1, 2: Jestliže je nezbytná alespoň částečná konstrukční ochrana stěny, je třeba zhotovit podlomení. Foto a vizualizace: Štěpán Bartoš

Materiály a zdobnost štítů dřevostaveb

V Čechách byl v případě roubených staveb nejčastěji štít bedněn pomocí širokých, svisle kladených prken. Jednotlivé spáry mezi prkny byly poté kryty lištami, jejichž šířka proporcionálně odpovídala šířce bednicích prken.

Lomenice do jisté míry odrážela i sociální postavení majitele. Zatímco bednění dřevěným šindelem či svisle kladenými prkny s přelaťováním bývalo na domech nejchudších obyvatel vesnice, ti bohatší měli štíty členitější a zdobené. Mohlo se jednat o vertikální či horizontální "předělení" štítu římsami (ty samy o sobě mohly být zdobené různými obloučky, oslími hřbety a podobně) – na jedné části byla prkna kladena svisle a ve druhé části štítu byla vyskládána pod jiným úhlem tak, aby na štítu vytvářela různé obrazce a tvary. Kladení latí bylo shodné s polohou prken. V oblastech s nižší nadmořskou výškou bývaly štíty zdobeny i pestrobarevnými malbami rostlinných nebo geometrických ornamentů, zarámovanými po obou šikmých stranách vykrajovaným či malovaným okřídlím.

Obr. 3, 4: Nosná konstrukce štítu je předsazena před domovní stěnu. Často je jedna stropnice ze strany exteriéru vynesena vytaženými trámy roubení na nárožích a do ní jsou začepovány prvky, tvořící rám štítu. Toto předsazení je alespoň částečnou konstrukční ochranou roubené části domu. Foto a vizualizace: Štěpán Bartoš

Kromě dřevěných štítů můžeme zaznamenat bednění i z jiných materiálů. Ve východních Čechách, zejména v oblasti Orlických hor, je do dnešní doby k vidění velké množství roubenek s bedněním z eternitových šablon. V severních Čechách se pro změnu můžeme setkat s bedněním štítů s využitím štípané břidlice, která byla často záměrně volena v různých barevných kombinacích a tvarech tak, aby vytvářela ornamentální obrazce.

Obr. 5, 6: Pokud bychom chtěli ještě zvýšit konstrukční ochranu roubené stěny, je opět možné udělat podlomení. Foto a vizualizace: Štěpán Bartoš

Text, foto a vizualizace: Štěpán Bartoš, stavitel dřevostaveb z masivního dřeva

Mohlo by vás zajímat:

Co na střechu dřevostavby – vazbu, nebo vazník?

 

---

Není nad správný přesah střechy

 

---

Stavba roubenky - zdobení zhlaví trámů roubených staveb

 

Hodnocení uživatelů: 1 / 1
Líbil se Vám článek?10