Ovlivnit výsledky největší studentské soutěže zaměřené na dřevěné stavění v ČR můžete letos v létě i vy. Navštivte mezi 16. červencem a 31. srpnem webové stránky soutěže Stavby s vůní dřeva (www.StavbySVuniDreva.cz/hlasovani) a hlasujte pro některý z 51 studentských návrhů dřevěných staveb. Do soutěže je přihlásilo 63 studentů z 10 českých a slovenských fakult. Vítězové, které vybírá veřejnost i odborná porota, si rozdělí ceny v celkové hodnotě 230 000 Kč. Připravena je i soutěž pro hlasující o sadu dřevěných módních doplňků. Výsledky budou zveřejněny v úterý 11. září na webu soutěže. Tak neváhejte a podpořte svým hlasem mladé talenty.

Často se ve své praxi soudního znalce setkávám s nedodržením zásad konstrukční ochrany dřeva srubových domů. Je jich celá řada, tentokrát se zaměříme pouze na ochranu dřeva před negativním vlivem dešťové (srážkové vody). Jak to dopadne, když se tato zásada podcení, ilustruje následující případ.

Máme doma takový zvyk; na přelomu roku si dáváme dárek. Ten ale nesmí být koupený ani umělý a měl by nést nějaké poselství. A protože pozdě vstávám, hledám každoročně inspiraci na poslední chvíli, hned za domem, v lese. Před pár lety se tímhle rituálem započal příběh, který do mého života přinesl velké změny. Tehdy ještě tento časopis neexistoval a kdyby mi někdo řekl, že se v budoucnu – já horalka – přimknu k architektuře a stavebnictví, asi by mě rozesmál. Jenže v životě se někdy objeví prvek, říkejme mu zlomový, který jej může otočit vzhůru nohama. V mém případě jím byla stará větev.

Chcete se koupat na zahradě? Pořiďte si bazén! – Podobné slogany křičí z reklam u každé dálnice, v mnoha časopisech a dokonce i v televizi. Vlastně je to jednoduché: stačí říct, kde má bazén být, a firma už zařídí všechno od výkopu až po napuštění vodou. Na majiteli už je potom jen se koupat, od jara do podzimu sypat do vody chemii a trpět na zahradě něco, co jí na kráse příliš nepřidá. A vlastně nejen jí – že by měl chlór a další chemikálie příznivé účinky na člověka, také nikdy nikdo neslyšel.

Typový a přitom individuální. Jednoduchý, ale s mnoha důmyslnými detaily. Prošpikovaný dřevem, které našemu zraku neunikne ani venku, ani uvnitř. Pasivní typový dům realizovaný ze své série jako první. Tahle nenápadná stavba je v lecčem vpravdě neobyčejná.

Jak těžké je dosáhnout zvukové pohody v dřevostavbě? Jaké parametry to ovlivňují? A lze zlepšit akustiku v dřevostavbě dodatečně?

Dřív to nebyla žádná věda. Doma jsme měli staré dobré žárovky, které hřály na dotek i na duši svým žlutým útulným světlem. V kanceláři nás zase vítaly chladné zářivky. Sice si někteří z nás mohli připadat jako na pitevně, faktem ale je, že světlo se blížilo tomu dennímu a na tělo mělo podobný vliv. Dnes se koupeme ve svitu obrazovek a svítíme si  barevným koktejlem různých zdrojů. Přiznejme si, kdo z nás ví, co je teplota chromatičnosti nebo plnospektrální zdroj světla – tolik zásadní faktory pro přirozený rytmus těla?

Dokonalou dřevostavbu tvoří často opomíjené drobnosti. Třeba takové klasické dveře. Volba většinou padá na dveře otočné, zejména protože nabízejí nejvíce možností použití. Otočné dveře se standardně zavěšují na 2-3 nepříliš estetické panty, dnes se však čím dál tím častěji objevují elegantnější řešení, například v podobě bezfalcového provedení, pomocí kterého můžeme pant schovat do skryté zárubně, což je řešení pro moderní dřevostavbu na klíč naprosto ideální.

Dřevo jako přírodní materiál podléhá za „vhodných“ podmínek, zejména za přítomnosti vlhkosti, velice rychle rozkladu. Spolu s dalšími činiteli (kyslík, teplota atd.) hraje vlhkost významnou roli při destrukci dřevní hmoty. Zatímco krátkodobé navlhnutí dřevu nevadí, vlhkost, která zůstává ve dřevě dlouhodobě, může způsobit nenávratné škody.

Materiály v domě s námi stráví dobrých pár desítek let. Jak se nám s nimi bude žít, je tedy podstatné. A nejde jen o jejich vizuální podobu. Podlahu, která zabírá významnou plochu v našem prostoru, často hodnotíme z hlediska odolnosti, údržby a vzhledu, ale naší pozornosti by neměly uniknout i parametry ovlivňující naše zdraví nebo životní prostředí. Posvítíme se tedy na podlahové krytiny, které podle nás pasují do škatulky „eko“, byť to někdy není na sto procent.