Zabezpečení dřevostaveb proti požárům a bleskům
Markéta Gajdošová | Úterý, 26. červen 2018 |
Protipožární ochrana je důležitým tématem u všech staveb a u těch ze dřeva obzvlášť. Na ochranu proti ohni se tak musí myslet už od prvotních stavebních plánů a výběru materiálu pro stavbu. Tato prevence například ve formě impregnace hořlavého materiálu se samozřejmě může prodražit, jedná se však o investici do budoucnosti, která může zachránit nejen majetek, ale hlavně zdraví. Stejnou pozornost si zaslouží i správná instalace hromosvodu.
Snížení hořlavosti pomocí impregnace
Přestože jsou obavy některých lidí z dřevostaveb a jejich hořlavosti poněkud přehnané, zanedbat prevenci se pro ušetření pár korun ve vstupních nákladech z dlouhodobého hlediska rozhodně nevyplatí.
Směrnice EN 13501-1 určuje reakci na oheň u jednotlivých stavebních materiálů, podle které je rozděluje do sedmi tříd na základě jejich odezvy na potenciální požár. Ze tříd A1, A2, B až F označujeme první dvě jako nehořlavý materiál, což znamená, že neslouží požáru jako palivo a nepodporuje jeho rozvinutí.
Oproti tomu neošetřené dřevo spadá už do kategorie D, a vznik plně rozvinutého požáru tak přímo podporuje. K takzvanému flashoveru, při kterém se prudce zvedá teplota a požár se plně rozvíjí, dochází mezi druhou a desátou minutou od vzniku ohně.
Jak už však jistě sami víte, pokud dřevo před použitím ke stavbě správně ošetříte například impregnací, může svou třídu změnit dokonce až na A2, takže k flashoveru a plnému rozvinutí ohně vůbec nedojde. Impregnace snižuje hořlavost tím, že zpomalí šíření ohně a navíc se prostřednictvím tepla začnou ve dřevu rozkládat účinné látky na nehořlavé plynné látky, jež z povrchu dřeva uvolňují kyslík, kterého je pak v samotném dřevě pro šíření plamene nedostatek. Současně dochází také ke vzniku izolační vrstvy. Ta zabraňuje přímému kontaktu ohně se dřevem.
Jak požáru předcházet
Ať už máte či stavíte srub, ve kterém chcete s rodinou trávit klidné chvíle nebo moderní dřevostavbu na trvalé obývání, prevence požáru zůstává tématem, které není radno minout. Ať už se jedná o opatrnost s otevřeným ohněm v podobě svíček, cigaret nebo krbu či o zavedení dostatečných opatření proti vnějším vlivům.
O opatrnosti s otevřeným ohněm jsme nepochybně všichni dostatečně poučeni, ať už z vlastní nešťastné zkušenosti nebo článků a televizních pořadů. Proto si místo podobných základních pouček dnes řekneme něco víc o blescích a hlavně o hromosvodech.
Základní informace o hromosvodech
Hromosvod slouží k uzemnění elektrického náboje blesku. Skládá se ze tří částí. První je jímací vedení, které pokrývá budovu. Jeho druhou část tvoří svody, které spojují jímací vedení s uzemněním. Počet svodů se určuje podle velikosti nemovitosti (na každých 30 metrů obvodu půdorysu musí připadat jeden svod). Poslední součást hromosvodu představuje uzemnění.
Hromosvody se vyrábí z různých materiálů. Mezi levnější materiály patří AISiMG. Jedná se o lehoučký a hlavně v podstatě bezúdržbový hliník, takže jde o vhodné řešení pro klasické použití u rodinného domu či srubu.
FeZn neboli pozinkovaná ocel představuje ještě o něco levnější možnost, musí se však často ošetřovat, protože má sklony k rychlé korozi.
Měď (Cu) je nejdražší materiál na výrobu hromosvodu. Nejčastěji se používá ve městech a dalších prostředích s extrémně korozivními podmínkami.
Možná řešení uzavírá poměrně drahý NEREZ.
Hromosvod by měl pravidelně jednou za pět let projít odbornou revizí.
Instalaci hromosvodu se rozhodně nevyplatí dělat svépomocí už jen proto, že se tato operace řídí normami ČMS.
Česká legislativa
Podle vyhlášky MMR je hromosvod povinností u všech novostaveb. U starších budov, které jej nemají, se musí provést analýza rizik a celková revize, podle níž se určí, zda se bez něj neobejde. Tato revize probíhá podle normy ČSN EN 62305-2 ed.2.
Myslete na bezpečí své i svého majetku
Instalace hromosvodu stojí peníze i čas, obzvlášť na starší stavbě. Přesto se jedná o jednoduchý způsob, jak ochránit svůj majetek i zdraví, který není radno podceňovat.
Na co se ptáte: Proč říkáme hromosvod a ne bleskosvod? Vždyť to nedává smysl!
Poslední dobou se v češtině rozmáhá užití slova „bleskosvod". Vlastně to je logické, protože přece uzemňuje blesky a nikoliv hromy. Původ slova však vězí v historii, kdy se lidé báli právě hlučných hromů a tichý blesk si s nebezpečím nespojovali. Proto slovo hromosvod a proto další rčení s bleskem spojená: hrom aby do tebe, hrom do police a další.
Zajímám se především o design a interiéry, ale i veškeré zajímavosti, které se v oboru dřevostaveb objeví. Sama bydlím v paneláku, ale o dřevostavbách si ve volných chvilkách sním.
Vytvořeno v xart.cz
