Mlynář by ve skutečnosti měl žít na vodě, která mu přináší obživu. Jenže kdo dneska vlastní funkční mlýn a kdo se živí mletím obilí? Igor je novodobým mlynářem, alespoň tak se mu ve vsi za Prahou říká. Ke starému mlýnu přikoupil ještě další pozemky, a přestože stará mlýnice se dnes nachází v poněkud jiném skupenství pod jeho srubem, svůj sen obývat mlýn s funkčním kolem si málem splnil. Všechno ale dopadlo trochu jinak...

Stavba dřevostavby je pro většinu z nás zásadní investicí v životě. Proto tady více než kde jinde platí známé české pořekadlo: „Dvakrát měř, jednou řež." V tomto případě: „Pečlivě vybírej firmu, která ti postaví tvou vysněnou dřevostavbu." Jak ale takovou fimu najít?

V České republice se podle Českého statistického úřadu utratí za čistící a úklidové prostředky 465 Kč ročně na hlavu, což je celkem více než 4,5 miliardy korun. Přitom zatížení našich domácností chemickými látkami, mezi které patří nejrůznější úklidové a čistící prostředky, mlže způsobovat zvýšený výskyt alergií a jiných nemocí. Řešením je ekologický úklid, který může přinést i finanční úspory. Neplatí totiž, že co je ekologické, je také dražší.

Anketa Zlatý plamen je soutěž o nejlepší stavbu kamen, sporáku či krbu, kterou pro příznivce těchto tradičních topidel připravili kamnáři. Zúčastněte se již spuštěné ankety a hlasujte pro stavbu, která vás chytne nejvíce za srdce.

Zdálo by se, že dřevo a voda dohromady nejdou. Samozřejmě, voda může být největším nepřítelem dřeva, pokud na něj působí dlouhodobě. Může-li však dřevo včas vyschnout, nijak ho neohrozí. Kvalitní a ryhlé vysušení promočené konstrukce je v jakémkoli domě zásadní a dřevostavby mají v tomto směru oproti svým zděným kolegům dokonce navrch.

Hledání pozemku pro stavbu našeho nového domova není snadnou záležitostí; rozhodování vychází z různorodé směsi hledisek a podmínek. Nikdy asi nenajdeme naprosto ideální pozemek, ale snažme se po prvotním okouzlení oprostit všech emocí a podívejme se na vyhlédnuté místo z čistě pragmatického úhlu pohledu.

Poznejte příběhy kvalitních dřevostaveb! V článku představíme 6 dřevostaveb, které realizovali profíci na českém trhu. Ti jsou členy ADMD a jejich odbornost potvrzuje certifikát Dokument národní kvality.

Na začátku byl krásný pozemek se starou stodolou v krkonošském podhůří a mladý, sportovně založený pár, který si představoval moderní dům propojený s (někdy později) rekonstruovanou stodolou. Celkem jasné zadání pro stavební proces, na jehož konci jsou spokojení stavebníci i architekt.

Na jihomoravském venkově, kousek od Brněnské přehrady, by dřevěný dům čekal jen málokdo. Roubenky ani jiné podobné stavby tu nemají tradici, tady se vždy stavělo z kamene a později z cihel. O to větší pozornost vzbudil Pavlův dům nejen mezi sousedy, ale i na stavebním úřadě. S výsledkem může být nadmíru spokojen, přestože (nebo možná právě proto) si většinu prací dokázal udělat nebo zajistit sám.

Už dávno neexistuje, že vlastníkovi pozemku patří plot, který je po jeho pravé ruce při pohledu z veřejné komunikaci. Legislativně zakotveno je pravidlo, že oplocení staví (a také udržuje) ten, kdo ho potřebuje. Není to tedy ani tak, že každý dům musí mít plot. Postavíme-li si srub nebo roubenku někde na polosamotě, můžeme se dokonce obejít i bez jakýchkoliv vizuálně vyznačených hranic pozemku. Většinou ale takové štěstí mít nebudeme, takže otázku podoby oplocení budeme muset dříve či později vyřešit.