Klíčová otázka při stavbě pasivního domu: <small>Dřevo, cihla, vápno a písek, nebo beton?</small>

Klíčová otázka při stavbě pasivního domu: Dřevo, cihla, vápno a písek, nebo beton?

Ondřej Krejčí | Pondělí, 07. září 2020 |

Přidat na Seznam.cz

Jedna z prvních otázek, kterou si zájemci o pasivním dům logicky položí, zní: Z čeho stavět? Správně by ale otázka měla znít: Jak stavět? Současné technologie totiž umožňují výstavbu energeticky šetrných domů prakticky napříč materiálovým spektrem, důležitý je především návrh, způsob provedení stavby, konkrétní stavební situace a samozřejmě očekávání a preference klienta.

Problematika energeticky velmi šetrných budov totiž vnesla do návrhu potřebu komplexnějšího pojetí staveb. Jen kvalitní obálka ke splnění přísných energetických standardů nestačí, nízký součnitel prostupu tepla stěny a tedy její vysoký tepelný odpor je ale stále základním pilířem udržitelného stavitelství blízko energetické nuly.


Související aspekty se stavbou domu

Obecně se konstrukce domů dělí na lehké a těžké, přičemž do první skupiny můžeme zařadit většinu dřevostaveb, do té druhé konstrukce zděné, případně monolitické. Do výběru by v první řadě měl vstoupit fakt, zda dům budeme realizovat svépomocí nebo dodavatelsky, respektive na klíč. Především dřevostavbu by měla provádět prověřený společnost s referencemi a příslušnou certifikací, garážové pokusy se mohou vymstít nefunkčností celé stavby.

V tomto ohledu jsou masivní konstrukce méně nachylné na kvalitu provedení, nedá se ale rozhodně říci, že by se s nimi nedala obálka zkazit. Náročnost na odbornost a výrobní zázemí ale není tak vysoká jako u dřevostaveb. Důležitým aspektem je také rozdílná tepelná akumulace materiálů, respektive skladeb konstrukcí, s čímž je třeba počítat již v samotném projektu a sladit s ním například systém vytápění. Stejně tak posuzujeme difuzní parametry a do výběru logicky vstupuje také cena.

Názor odborníka

Aby domy vyhověly novým požadavkům NZEB, musí se pracovat nejenom s tepelně-technickými parametry obvodových stěn, ale s celou obálkou domu. Obvodová stěna do tepelnětechnického posouzení domu vstupuje pouze jedním z mnoha parametrů. Atrium pracuje s celou venkovní obálkou domu, tedy: obvodovými stěnami, podlahou nad základovou deskou, zateplením soklu, stropů pod půdním prostorem, šikmin, oken a vchodových dveří tak, aby byla tepelnětechnicky vyvážená.

To samé platí o jednotlivých technologiích, které budou v domě zajišťovat ohřev TUV, vytápění a větrání. Svoji roli hrají i další skutečnosti, orientace domu na pozemku, zastínění, sluneční zisky, atd. V tomto ohledu skutečnost, zda se jedná o difuzně otevřenou nebo uzavřenou konstrukci, nehraje významnou roli. Atrium se touto cestou vydala zejména z důvodu bezpečnosti, jednoduššího dosažení vzduchotěsnosti stavby, tím i dosažení vyšší přidané hodnoty a kvality. Je jistě neoddiskutovatelné, že se parobrzdná konstrukce tvořená deskami utěsní daleko jednodušeji a bezpečněji než parotěsná konstrukce tvořena fólií.

Ing-Oldrich-Sebek-ATRIUM
Ing. Oldřich Šebek
společník firmy ATRIUM s.r.o.

stavba-PD-vzorovy-dum-ATRIUM

Foto: ATRIUM s.r.o.


Teplo v dřevostavbě na prvním místě

Stavebníky bude zajímat pravděpodobně nejvíce tepelně izolační schopnost zvolené konstrukce. Té dosahují jednotlivé typy různými principy nesoucími svá specifika. U nejčastěji používaného typu dřevostaveb představuje nosná konstrukce relativně subtilní rám, zbytek skladby tvoří tepelná izolace a deskový záklop. Výjimku představuje chnologie využívající panely CLT z křížem lepených dřevěných desek. Samotná nosná dřevěná konstrukce ale de facto neizoluje.

U staveb zděných konstrukcí může být tepelná izolace buď integrovaná do jednotlivých prvků, nebo doplňuje postavenou stěnu jako další vrstva, případně ve skladbě není zastoupena vůbec. S tím jde ruku v ruce i tloušťka stěny, která se může u jednotlivých typů konstrukcí výrazně lišit, a v návaznosti na to se liší i plocha základové konstrukce. Dalším aspektem při výběru je tepelná akumulace. Dřevostavby tepelně akumulují hůře, čemuž bývá uzpůsoben i systém vytápění domu, masivní konstrukce naopak využívají vyšší tepelnou akumulaci.

Otázkou pak je, zda je pro náš návrh akumulace žádoucí. Zvážit musíme i průběh samotné výstavby, který je v posledních letech komplikován nedostatkem pracovních sil a bohužel stále kolísající kvalitou. A opomíjet nesmíme ani subjektivní pohled. Pro někoho může být jasnou volbou dřevostavba, která se stala synonynem energeticky šetrného a ekologického bydlení, druhý člověk ale bude toužit po masivní konstrukci, protože je mu její fortelnost bližší.

Přehled technologií


Keramické cihly

Moderní keramické cihly jsou prvky s voštinovými dutinami a velmi přesnými rozměry (mluvíme o takzvaných broušených cihlách) o tloušťce nejčas-těji mezi 440 a 500 mm. Minimální rozměrové odchylky jsou důležité pro přesně zdění a potlačení spár, které představují tepelný most. Ve styčných sparách se spojují cihly na pero a drážku, v ložných na tenkovrstvou maltu nebo PUR pěnu. Cihly mají dutiny prázdné nebo vyplněné minerální vatou, případně polystyrenem, součinitel prostupu tepla U dosahuje u nejlépe izolujících cihel cca 0,11–0,14 W/m2K.

Pro vnější stěny se dají využít i slabší tvarovky s dodatečným zateplením, „cihláři" ale upřednostňují jednovrstvé cihelné zdivo bez zateplení, které snižuje pracnost a eliminuje riziko vzniku lidské chyby při provádění zateplení. Mezi výhody cihel se řadí velmi dobrá izolační schopnost, komplexnost stavebního systému s doplňkovými prvky a snadná realizace. Počítat je nutné s vyšší cenou nejlepších tvarovek a doplňkových prvků a s horším vytvářením instalačních drážek ve stěně.

keramicke-cihly-HELLUZ

Foto: Wienerberger

keramicka-cihla-WEINBERGER

Foto: Wienerberger

Názor odborníka

Zásadní výhodou výstavby pasivu z Ytongu je, že výsledná obálka domu je zcela homogenní, což je u pasivní výstavby nejdůležitější předpoklad. Také se snadno opracovává - tepelné mosty nevznikají ani po provedení instalací a veškerých detailů. V blower door testech, které měří neprůvzdušnost obálky, dosahuje vynikajících výsledků, které vyhoví normám i s velkou rezervou. V současnosti je nejžádanějším řešením u pasivní výstavby jednovrstvá zděná konstrukce bez zateplení.

Pro tento typ výstavby byla vyvinuta tepelněizolační řada tvárnic, z nichž nejžádanější je Lambda YQ s dosud nejlepšími tepelněizolačními vlastnostmi. K celkové výsledné kvalitě stavby přispívají i systémové doplňky, jako je zakládací tepelněizolační malta a vnější i vnitřní omítka od Ytongu. S jejich použitím a při dodržení správných technologických postupů je možné dosáhnout optimálních tepelněizolačních vlastností, tepelného komfortu a zdravého vnitřního klima v domě

Ing-Michal-Vavrinek-XELLA-CZ
Ing. Michal Vavřínek
technický poradce Xella CZ

Pórobeton

Pórobetonové tvárnice jsou vyráběné ze směsi písku, vápna, cementu, vody a hliníkové pasty, která která reaguje s vápnem a přetváří se na vodík. Ten vytvoří miliony mikropórů, které jsou důležité pro tepelněizolační vlastnosti stěny. Tvárnice vynikají velkými rozměry, přitom jsou relativně lehké, takže se s nimi dobře manipuluje na stavbě. Snadno se rozměrově upravují pilou, sortiment doplňkových tvarovek je proto menší než u cihel.

Nejlépe izolující tvárnice se chlubí součinitelem prostupu tepla U pod hodnotou 0,16 – 0,13 W/m2K, při tloušťkách zdiva 450, 500 nebo 550 mm. Pro NZEB vyhoví tvárnice o tloušťce od 450 mm. Stejně jako u cihel je u pórobetonu preferovaný princip jednovrstvého zdění. Stěny, stropy, příčky nebo schodiště můžete doplnit i střechou na stejné materiálové bázi, masivní pórobetonové střechy snižují přehřívání podkrovních prostor, které bývá u skládaných lehkých střech problémem.

stavba-PD-XELLA CZ

Foto: XELLA CZ

Názor odborníka

Oproti lehkým konstrukcím můžeme s jednovrstvým zdivem z cihel HELUZ FAMILY ušetřit na ročních nákladech na vytápění až 20 %. Vysoká tepelná akumulace jednovrstvého zdiva má příznivý vliv na teplotní setrvačnost a stabilitu v interiéru. V zimě tedy šetříme na minimalizaci úniků tepla, v létě nás naopak cihelná konstrukce ochrání před přehříváním interiérů.

Významným benefitem jednovrstvé konstrukce jsou také difuzní vlastnosti, které jsou 4–6krát lepší než konstrukce s dodatečným zateplením. Obvodové stěny jednovrstvých konstrukcí jsou navíc nehořlavé, protože se oheň po nich nešíří jako po zateplené fasádě, a odpadá i problém s odstupovými vzdálenostmi.

Jednovrstvá cihelná konstrukce má rovněž vysokou trvanlivost a únosnost. Nedochází k možnému poškození cihelné tvarovky v důsledku kotvení vnějšího zateplení, odpadají rizika spojená s používáním nevhodných a nejlevnějších postupů při kotvení tepelněizolačních desek.

Ing-Filip-Bosak-HELLUZ
Ing. Filip Bosák
manažer technického poradenství HELUZ

Vápanopískové cihly s izolací

Princip vrstvenné konstrukce naopak využívá systém vápenopískových cihel. Ty vynikají nesmírně velkou pevností, takže jejich tloušťka může být z hlediska statiky domu velmi malá (stěna má tloušťku obvykle kolem 200 mm), o tepelnou izolaci se stará tepelný izolant z exteriérové strany. Výrobci doporučují využití komplexního systému včetně zateplení, který eliminuje riziko chybné realizace zateplení. Velkou výhodou je přítomnost instalačních kanálků, které výrazně usnadňují vedení technického zařízení stavby. Plusem je rovněž vysoká akusticky izolační schopnost stěny.

stavba-PD-KM BETA

Foto: KM BETA

stavba-PD-HELUZ-foto

Dřevostavby

Nosnou část u montovaných dřevostaveb představují relativně subtilní KVH trámy, izolace je instalovaná mezi trámy a z exteriérové strany. U dřevostaveb má klient na výběr realizaci difuzně uzavřené nebo otevřené skladby. Uzavřené skladby obsahují parotěsnou zábranu, která zabraňuje prostupu vlhkosti do konstrukce, otevřené skladby jsou řešené z materiálů, kterým prostup vlhkosti nevadí. Difuzně uzavřené skladby bývají levnější, je zde ale bezpodmínečně nutná pečlivá realizace kvůli zabránění poškození parotěsné fólie.

Obecně se realizace dřevostaveb přesunula ze stavenišť do výrobních hal, kde je zaručena kvalita výroby a především není produkce závislá na počasí. To je jedna z obrovských výhod dřevostaveb, realizovat se dají (až na extrémní výjimky) prakticky celý rok. Z výroby se kamionem dopravují na stavbu panely obvykle i s osazenými okny, dveřmi nebo fasádou, montáž je pak otázkou několika málo dní podle velikosti stavby.

Stále oblíbenější jsou dřevostavby provedené z CLT panelů, čili křížem lepeného dřeva (cross laminated timber). Zde nosnou konstrukci netvoří trámky, ale CLT panely, které se obvykle stávají rovněž finální vrstvou v interiéru. Panely se vyznačují vysokou pevností a stabilitou při namáhání tlakem i tahem, mimořádnou statickou únosností a jsou plošně neprůvzdušné.

stavba-PD-STORA ENSO

Foto: ATRIUM

Názor odborníka

V případě, že si chce zákazník realizovat svůj sen o pasivním domě, je potřeby dbát na architektonické ztvárnění stavby tak, aby se dům líbil a zároveň měl odpovídající poměr pevných a prosklených ploch. Při optimalizaci tohoto poměru je možné postavit i pasivní dům bez dodatečného zateplení. Společnost Wienerberger již několik let vyrábí cihelné produkty pro pasivní domy a domy s téměř nulovou spotřebou energie bez nutnosti dodatečného zateplení. Cílem těchto produktů je poskytnout zákazníkovi materiál pro stavbu zdravých cihlových domů na míru , které se opírají o koncept čtyř základních pilířů čtyřech ,,e,, a tím vytvářet domy ekonomicky výhodné, energeticky úsporné, z ekologických materiálů a estetické pro zákazníka.

Celý tento program výstavby domů uvádí společnost pod názvem Wienerberger e4 dům ( www.e4dum.cz). Pro výstavbu obvodových stěn se jedná se o produkty řady ,,energy+,, konkrétně výrobky Porotherm 50T Profi DF , Porotherm 44T Profi DF ,Porotherm 38T Profi DF a výrobky řady ,,comfort,, Porotherm 44 Profi DF. Energeticky úsporným domů napomáhá skutečnost že již od roku 2020 platí nová legislativa pro většinu staveb rodinných domů, provádět tyto stavby minimálně jako stavby domů s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB)

„Budova s téměř nulovou spotřebou energie je budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů". To znamená, že pro tuto budovu je hodnota průměrného součinitele prostupu tepla a tzv. referenční budovy o 30 % nižší. Dále pro tuto budovu musí být hodnota neobnovitelné primární energie snížena o 25 % oproti referenční budově kdy referenční budova je abstraktní budova, která má stejnou geometrii jako budova posuzovaná, avšak předem definované vlastnosti, které specifikuje vyhláška. Zjednodušeně řečeno pokud investor dbá při návrhu budovy na to, že energii dodanou do budovy bude mít z obnovitelných zdrojů nejlépe podle principů ,,e4,, pak je jeho budova legislativě vyhovující.

Ing-Daniel-Uskokovic
Ing. Daniel Uskokovič
Head of Wienerberger e4 house

stavba-PD-ilustracni Stora Enso

obr.: Rostoucí oblibě se těší stavby z CLT panelů, stavebníci hodně oceňují fládrovanou strukturu v interiéru. Foto: STORA ENSO

Pasivní dům systémem ztraceného bednění

Pasivní dům je možné realizovat i systémem ztraceného bednění, které může mít řadu variant. Nejčastěji se využívá systém se štěpkocementovými deskami nebo neoprovými stěnovými dílci. První z nich využívá jako bednění štěpkocementové desky (vyrobena z materiálu na bázi dřeva, pěnového skla a cementu), které se rozepřou speciálními sponami. Do vzniklého prostoru mezi ně se vloží tepelná izolace (obvykle polystyren) a zbylý prostor se vylije betonem, který funguje jako nosné a akumulační jádro.

Výhodou tohoto typu konstrukce je plynulý průběh tepelné izolace v konstrukci a dále vysoká mechanická odolnost. Velmi oblíbenou variantou konstrukce ztraceného bednění je systém ztraceného bednění tvořený z tepelné izolace EPS Neopor. Tento systém je díky svým vlastnostem určený především k využití právě v energeticky úsporných budovách. Neoporové stěnové díly mají speciální zámkový systém. Spojením dílů z neoporu pomocí rozebíratelných plastových příček se vytvoří ztracené bednění s oboustrannou tepelnou izolací.

Následným vyplněním betonovou směsí vzniká monolitické železobetonové jádro. Povrchovou úpravu stěn lze vytvořit tenkovrstvou omítkou s perlinkou, jádrovou omítkou a štukem, obkladem (SDK deskami, keramickým nebo dřevěným obkladem). Součinitel prostupu tepla U stěny se pohybuje od 0,29 do 0,08 W/(m2K) dle zvolené tloušťky a kombinace stěnových dílů. Výhodou je systému je jednak jeho jednoduchost a variabilita, ale také rychlá a přesná výstavba vhodná k svépomocné realizaci, obvodová stěna je navíc bez tepelných mostů od kotevních prvků.

stavba-PD-asting-maxplus-detail

Foto: Asting

stavba-PD-asting-maxplus-5

obr.: Systém ztraceného bednění maXplus dosahuje ve variantě 550N součinitele prostupu tepla 0,08 W/m2K. Foto: Asting


rocenka-pasivni-domy-2020

PASIVNÍ domy - jak se staví, jak se v nich žije...

  • Návrh a stavba pasivního domu
  • Technologie
  • Projekty a realizace
  • Zkušenosti

Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi. Přes 220 stran informací pouze za 85 Kč

koupit časopis

 

Vaše komentáře (0)

Nejnovější články v kategorii “Pasivní domy”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop