Máme doma takový zvyk; na přelomu roku si dáváme dárek. Ten ale nesmí být koupený ani umělý a měl by nést nějaké poselství. A protože pozdě vstávám, hledám každoročně inspiraci na poslední chvíli, hned za domem, v lese. Před pár lety se tímhle rituálem započal příběh, který do mého života přinesl velké změny. Tehdy ještě tento časopis neexistoval a kdyby mi někdo řekl, že se v budoucnu – já horalka – přimknu k architektuře a stavebnictví, asi by mě rozesmál. Jenže v životě se někdy objeví prvek, říkejme mu zlomový, který jej může otočit vzhůru nohama. V mém případě jím byla stará větev.

Chcete se koupat na zahradě? Pořiďte si bazén! – Podobné slogany křičí z reklam u každé dálnice, v mnoha časopisech a dokonce i v televizi. Vlastně je to jednoduché: stačí říct, kde má bazén být, a firma už zařídí všechno od výkopu až po napuštění vodou. Na majiteli už je potom jen se koupat, od jara do podzimu sypat do vody chemii a trpět na zahradě něco, co jí na kráse příliš nepřidá. A vlastně nejen jí – že by měl chlór a další chemikálie příznivé účinky na člověka, také nikdy nikdo neslyšel.

Typový a přitom individuální. Jednoduchý, ale s mnoha důmyslnými detaily. Prošpikovaný dřevem, které našemu zraku neunikne ani venku, ani uvnitř. Pasivní typový dům realizovaný ze své série jako první. Tahle nenápadná stavba je v lecčem vpravdě neobyčejná.

Jak těžké je dosáhnout zvukové pohody v dřevostavbě? Jaké parametry to ovlivňují? A lze zlepšit akustiku v dřevostavbě dodatečně?

Dřív to nebyla žádná věda. Doma jsme měli staré dobré žárovky, které hřály na dotek i na duši svým žlutým útulným světlem. V kanceláři nás zase vítaly chladné zářivky. Sice si někteří z nás mohli připadat jako na pitevně, faktem ale je, že světlo se blížilo tomu dennímu a na tělo mělo podobný vliv. Dnes se koupeme ve svitu obrazovek a svítíme si  barevným koktejlem různých zdrojů. Přiznejme si, kdo z nás ví, co je teplota chromatičnosti nebo plnospektrální zdroj světla – tolik zásadní faktory pro přirozený rytmus těla?

Dokonalou dřevostavbu tvoří často opomíjené drobnosti. Třeba takové klasické dveře. Volba většinou padá na dveře otočné, zejména protože nabízejí nejvíce možností použití. Otočné dveře se standardně zavěšují na 2-3 nepříliš estetické panty, dnes se však čím dál tím častěji objevují elegantnější řešení, například v podobě bezfalcového provedení, pomocí kterého můžeme pant schovat do skryté zárubně, což je řešení pro moderní dřevostavbu na klíč naprosto ideální.

Dřevo jako přírodní materiál podléhá za „vhodných“ podmínek, zejména za přítomnosti vlhkosti, velice rychle rozkladu. Spolu s dalšími činiteli (kyslík, teplota atd.) hraje vlhkost významnou roli při destrukci dřevní hmoty. Zatímco krátkodobé navlhnutí dřevu nevadí, vlhkost, která zůstává ve dřevě dlouhodobě, může způsobit nenávratné škody.

Materiály v domě s námi stráví dobrých pár desítek let. Jak se nám s nimi bude žít, je tedy podstatné. A nejde jen o jejich vizuální podobu. Podlahu, která zabírá významnou plochu v našem prostoru, často hodnotíme z hlediska odolnosti, údržby a vzhledu, ale naší pozornosti by neměly uniknout i parametry ovlivňující naše zdraví nebo životní prostředí. Posvítíme se tedy na podlahové krytiny, které podle nás pasují do škatulky „eko“, byť to někdy není na sto procent.

Možnost dopřát si klidné chvíle na vlastní zahradě je jedním z důvodů, proč se lidé tak rádi stěhují z rušného města do dřevostaveb na poklidném venkově, kde si děti mohou bezpečně užívat her na čerstvém vzduchu, zatímco rodiče připravují večeři na zahradním grilu. Pravé kouzlo zahrady se však často odhalí až v podvečer. Za cvrkotu cikád a cvrčků, a také za šera, v němž má možnost vyniknout unikátní osvětlení našeho kousku ráje.

Existence předmětu sloužícího jako hřeben se datuje až do pravěku. Je proto k neuvěření, že ani v novověku ho někteří lidé nepotřebují. Kdyby to například bylo jen na Abrahamu Lincolnovi, hřeben nemusel vůbec vzniknout. Ke svérázu bývalého dřevorubce a šestnáctého amerického prezidenta totiž patřilo i to, že účes neřešil a k úpravě vlasů používal jen prsty. Ať tak, či onak, na hřebenu je sympatické, že aniž by prošel výrazným vývojem, udržel si dodnes status důležitého osobního předmětu. Jeho potřeba propojuje kultury a země takřka na celém světě.