Na cestě za kvalitní dřevostavbou

Ostatní

Časopis sruby&roubenky 2/2018
Tento článek vyšel v: Časopis sruby&roubenky 2/2018
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 50 Kč
Objednat časopis
Tisk
Z jakého dřeva se staví masivní dřevostavba?

Z jakého dřeva se staví masivní dřevostavba?

Redakce | Čtvrtek, 02. srpen 2018 |

Výběr dřeva pro stavbu srubu nebo roubenky začíná již v lese a jedná se o velmi důležitý a složitý proces, který vyžaduje hluboké znalosti vlastností dřevin.
Jako neodborníky nás však asi bude více zajímat, který druh dřeva se pro jaký typ domu používá, a který bude tvořit nedílnou součást našeho domova, pokud se pro vlastní srub nebo roubenku rozhodneme.

Jaké druhy dřeva se tedy v České republice používají pro stavbu srubů a roubenek nejčastěji?

Smrk ztepilý

Smrk ztepilý je nejčastěji používaný materiál na stavbu srubu v našich končinách. Je snadno dostupný a také nejlevnější. V případě roubenek vykazuje smrkové dřevo vyšší praskavost vlivem porušení povrchového napětí vláken při řezání na hranol. To má za důsledek větší trhliny a v některých případech i nerovnoměrné praskání.

Borovice lesní

Borovice lesní se v u nás používá zřídka. Je to materiál využívaný převážně ve Skandinávii, kde je ho dostatek. Vyznačuje se vyšším obsahem pryskyřice, díky čemuž je toto dřevo odolnější vůči biotickým škůdcům, a uvolňováním atypické esence dřevostavba stále příjemně voní.

Modřín opadavý

Modřín opadavý je jedním z nejvhodnějších dřevin pro masivní dřevostavby. Oproti ostatním dřevinám na našem území má vysoký obsah pryskyřic, a tím pádem nejvyšší odolnost proti biotickým škůdcům mezi jehličnany. Pevné a houževnaté dřevo modřínu se velmi často používá jako prahový trám.

Borovice limba (sibiřský cedr), kanadský cedr

Cedr je materiál vykazující nejvyšší pevnost a dá se považovat za nejkvalitnější stavební dřevo. Tomu odpovídá i jeho cena a do ČR se musí navíc dovážet.

Jedle bělokorá

Jedle je nejvhodnější dřevinou pro roubené dřevostavby. Nevykazuje zvýšenou praskavost jako třeba smrk. Má více pryskyřice i vyšší objemovou hmotnost, což vede k větší pevnosti. Rovnoměrněji sedá a při dobrém výběru vykazuje nízkou točivost.

Text:
Ing. Pavel Řihák
stavitel dřevostaveb


Líbil se Vám článek?

Komentáře  

 
0 #3 Jiří Chovanec 2018-08-03 09:45
časem to vyčichne. Nutno ji ale vyzdvihnout při stavbách s trvalým vystavení vodě, kde i bez pryskyřice vykazuje velkou trvanlivost. Při stavbě srubu je jejím kladem také velká plnodřevnost, tudíž relativně malá sbíhavost proti smrku.
Tak přemýšlím spíše zda není v této době spíše společenská lobby na zvýšení užitkovosti jedle v návaznosti na kalamitní stavy ve smrkových lesích, a tak vytvořit tlak na lesnickou společnost prosazovat jedli. Což se např. u nás v Beskydech stejně děje v rámci zvyšování rozlišnosti druhové skladby lesních porostů, a změny smrkových monokultur na lesy smíšené. Jedle pak vychází jako přiměřená náhrada smrku, (z listnáčů se asi stavět nebude), ale to by nemělo mít vliv na prezentování mylných informací, na vyzdvižení popularity toho či onohu druhu. Aby se časem nezačalo, tak jako v mnoha jiných příkladech, považovat za správné to co se říká, spíše než to co je skutečně pravda. S pozdravem J.Chovanec
Citovat
 
 
0 #2 Jiří Chovanec 2018-08-03 09:33
Vzhledem k podstatně vyšší hustotě dřeva, a tudíž vyšší vodivosti a relativně nižšího obsahu vzduchu, funguje modřínové dřevo jako horší izolant než smrk. Nicméně jeho trvanlivost díky vysokému obsahu pryskyřice je bezprecedentně velkou předností.
Informace o jedli považuji však za hodně mylné. Jako jediná běžně používaná dřevina ve stavebnictví totiž nemá ve své struktuře pryskyřičné kanálky a tudíž nemůže pryskyřici obsahovat, řezal jsem již dost jedle na to abych si všiml, že jsem se k ní nikdy nepřilepil. Praská stejně jako smrk, ba navíc v mnoha případech trpí odlupčivou trhlinou vznikající již v rostoucím stromě, a to je docela velký problém jak designový tak co se pevnosti v konstrukci týče (u roubení to až tak velký vliv nemá) Hustotu smrku určitě převyšuje, ale co se týče pevnosti tak bych se domnívám, že je křehčí než smrk, což se v praxi nahrazovalo většími dimenzemi prvků, avšak na úkor vlastního zatížení. O smradu který se z ní při obrábění line nemá cenu debatovat,
Citovat
 
 
0 #1 Jiří Chovanec 2018-08-03 09:21
:sad: tak teď si nejsem jist, zda nevrátit diplom, případně donutit profesory přepsat skripta. Na podobný článek jsem narazil v časopisu Sruby&Roubenky a tak jsem se rozhodl podělit o názor.
1) smrk je zajisté v našich končinách nejdostupnější, ale naproti tomu jedle se prodává (vykupuje) určitě levněji. Většinou ji zařazují do smrkové kvality D a tedy o cca 200-500 kč levněji než smrkovou kulatinu pro stavební dříví. Praskliny budou vykazovat všechny dřeviny (hrušeň minimálně, ale z té se dům nepostaví :-) ), neboť jim to ani fyziologická struktura nedovolí jinak.
2) Borovice se dost obtížně pěstuje aby vyrostla jako rovný kmen podobný smrku, ale na hranoly fajn. Jen podstatně více trpí na zamodrání (zapaření) proti ostatním jehl. Vysoký obsah pryskyřice je velkou předností, nicméně trvanlivá jako modřín není.
3) co se týče modřínu si přesně pamatuji když nám profesor uváděl příklad modřínové roubenky, kdy se stavebníci divili, že jim je tam zima.
Citovat
 

Přidat komentář