Není nad správný přesah střechy

Redakce | Pondělí, 20. srpen 2018 |

Nutnost konstrukční ochrany dřeva platí pro masivní dřevostavby více než pro ostatní stavební technologie. Jejím primárním účelem je zabránit destrukci dřeva působením vody a prodloužit tak životnost dřevostavby třeba na několik generací. Jedním z mnoha požadavků konstrukční ochrany je vhodně zvolený střešní přesah.

Ikdyž je v poslední době moderní budovat střechy prakticky bez přesahů, představuje část střechy přesahující přes obvodové zdi konstrukční prvek chránící vnější stěny domu před povětrnostními vlivy, ale i vítanou sluneční clonu, která z oken odstíní vysoké letní slunce, čímž se snižuje přehřívání domu. Naopak nízké zimní slunce může okny bez problémů proudit do místností a zlepšovat tak tepelnou bilanci stavby. Aby tento mechanismus skutečně fungoval, je prací projektanta přesně vypočítat délku střešního přesahu a zohlednit při tom sklon střechy.

Voda dřevu nijak zásadně neškodí, ale...

U masivních dřevostaveb je třeba chránit obvodový plášť budovy včetně všech předsunutých dřevěných částí, v případě srubů tedy křížových spojů. Pokud by měl přesah střechy chránit dokonale celou stavbu, musel by být protažen až téměř k zemi, protože působením větru se déšť dostává na fasádě i na místa, kam za bezvětří obvykle neprší. Jde tedy o rozumný kompromis – voda dřevu nijak zásadně neškodí za podmínky, že je co nejdříve odvedena z jeho povrchu a dřevo může rychle oschnout.

Lepené dřevěné profily jsou na tom nejlépe

S tímto požadavkem souvisí také výběr profilu konstrukčního dřeva pro masivní dřevostavbu. Ze stěny vybudované z hraněného dřeva voda odtéká rychleji než ze srubu z kulatiny, proto také trvá déle, než srub po dešti zcela oschne. Na „hladké" stěně roubenky nebo srubu z hraněného řeziva se vyskytuje ve srovnání se stavbou z kulatiny jen minimum míst, kde se může usazovat srážková voda a s ní i nečistoty obsažené ve vodě či vzduchu.

Další nevýhodou kulatiny je v tomto směru také skutečnost, že jejich povrch tvoří mladé dřevo, které je méně kvalitní než dřevo jádrové a může tedy rychleji v kritických místech podléhat destrukčním účinkům. Při zpracování materiálu pro roubenou stavbu se toto bělové dřevo do jisté míry odstraní, takže hraněné trámy nebo lepené profily jsou do jisté míry odolnější. V tomto směru vyhrávají lepené profily na plné čáře – nehrozí u nich totiž vznik výsušných trhlin, v nichž by se mohla držet voda.

Pohled mezi letokruhy

Pokud si prohlédneme staré srubové konstrukce vystavené po desítky let účinkům povětrnosti, zjistíme, že na jejich průřezu se vytvořil výrazný žebrovitý povrch. Proč? Dřevo totiž přirůstá ve dvou fázích – jarní dřevo vytvářející se během počáteční fáze vegetace mívá nižší hustotu než dřevo letní, které je tmavší. Můžeme to pozorovat na letokruzích – každý z nich má větší část světlejší, menší část tmavší. Právě tato část s vyšší hustotou je zároveň i odolnější vůči vodě a UV záření a tvoří již zmíněná žebra.

Co z toho vyplývá?

Čím je vyšší nadmořská výška oblasti, ze které dřevo pro stavbu srubu pochází, tím vyšší je jeho hustota a tím kvalitnější fyzikální vlastnosti má.

Chemická ochrana může být někdy výhodnější, ...

Zatímco na okapové straně domu se na přesah většinou nezapomíná, mnohem intenzivnějšímu vlivu počasí je vystavena stěna štítová. Ta je na srubu tvořena vlastně dvěma částmi – do výše pozedního trámu klasickou kulatinou, odtud směrem ke hřebeni většinou svislými prkny kvůli sedání. Rizikovým místem je tedy dolní část štítové stěny, která se dříve chránila podlomenicí neboli obháňkou – malou příčnou stříškou. Můžeme ji dodnes vídat na historických dřevěnicích od Moravy směrem na východ. Soudobé masivní dřevostavby si pomáhají jiným prvkem, který je tak trochu trnem v oku některým architektům – balkonem. Ten skutečně funguje jako ochrana dřeva ve stěně pod ním a střecha se přetahuje nad něj, takže sám o sobě je chráněn dostatečně. Otázkou však zůstává, zda v tomto případě není cenově i esteticky výhodnější investovat raději do chemické ochrany, než zatěžovat dům doplňkem, který často vzbuzuje přinejmenším rozpaky.

... ale všespásná není

Z předchozího odstavce bychom mohli nabýt dojmu, že je jednodušší jednou za čas natřít srub či roubenku impregnačním prostředkem, než se hluboce zamýšlet nad rozměry, úhly, přesahy či okapovými chodníčky. Opak je pravdou – základem musí být vždy konstruktivní ochrana dřeva, chemie může být doplňkem. Zkušenosti jasně ukazují, že na jakékoliv méně příjemné úkony spojené s údržbou domu rádi zapomínáme. Jakmile nátěr odložíme o rok, dva, tři..., najednou se objeví problém, jehož vyřešení nás bude stát hodně času i peněz. Zeptejme se proto včas našeho projektanta, zda o konstrukční ochraně dřeva a optimálním dimenzování přesahu střechy už někdy alespoň slyšel.

Jak orientačně vypočítat přesah střechy

Kritéria pro stanovení přesahu střechy zobrazené na tomto obrázku je nutno považovat za minimální.
Velikost přesahu střechy je nezávislá na sklonu střechy a výšce stěny.

Princip je založen na poměru (8 : 1) mezi ochraňovanou výškou a střešním přesahem.
Pokud například konec prahové klády přesahuje rohový spoj o známou vzdálenost, potom vzdálenost okapové hrany bude stanovena z bodu „A" nahoru a směrem do exteriéru v poměru 8 : 1.
Po protnutí hranice krokví bude horizontálně určena vzdálenost přesahu – bod „B".

Nebo pokud je znám přesah střechy, potom postupujeme v opačném sledu od bodu „B" k bodu „A", čímž určíme maximální možný přesah prahové klády v bodě „A". Po celém obvodu srubové stavby by mělo být dodrženo toto minimální pravidlo konstrukční ochrany stavby a žádný dřevěný prvek by neměl prostupovat za tuto pomyslnou ochrannou rovinu.

Zdroj: Srubové domy z kulatin (Dalibor Houdek, Otakar Koudelka, ERA 2006)

Připravil: Martin Klíma

Přečtěte si také další články související s tématem přesahu střechy dřevostaveb:

 

Než si vyberete dům: Střechy bez přesahu - ano, či ne?

---

Konstrukční ochrana dřevostavby? Vytvořte suché prostředí!

---

Ochrana dřeva v konstrukcích srubů a roubenek

Hodnocení uživatelů: 4 / 6
Líbil se Vám článek?15