Zvýšená vlhkost a růst plísní po zateplení domu? Proč se objevují a jak jim předejít

Komerční sdělení | Středa, 10. září 2025 |

Zateplení domu či výměna oken jsou velmi častými kroky při snaze ušetřit za energie a zvýšit komfort bydlení. Někdy se však po renovaci mohou objevit nepříjemné problémy v podobě vysoké vlhkosti a růstu plísní, které mohou být obzvlášť problémové u dřevěných konstrukcí. Mnozí to kladou za vinu tomu, že „dům po zateplení přestal dýchat". Je to ale skutečně tak?

Dýchá dům?

To, že dům skrze své zdi dýchá, je pouze jeden z mnoha mýtů spojených se zateplováním. Přes konstrukci sice probíhá difuze vodní páry, ta je ale jen velmi pomalá a objemově zanedbatelná. K potřebné výměně vzduchu v interiéru by sama rozhodně nestačila. Skutečné větrání probíhá okny, větracími systémy, digestoří nebo ventilátory.

„Problémy s vlhkostí a růstem plísní nezpůsobuje zateplení domu, skutečným viníkem je výměna oken. Starší okna dostatečně netěsnila, takže jimi neustále proudil vzduch ven i dovnitř, což způsobovalo jeho nepřetržitou výměnu i při zavřených oknech. S tím však unikal i drahý teplý vzduch, což zvyšovalo náklady na vytápění," vysvětluje Ing. arch. Tereza Vojancová, technická poradkyně společnosti URSA.

Moderní okna sice lépe těsní, čímž se stávají energeticky výhodnou volbou, na druhou stranu ale vyžadují aktivní větrání. Pokud se totiž nevětrá, zůstává uvnitř domu vlhkost z běžných činností, tato vlhkost pak kondenzuje, a může vést k růstu plísní.

Jak předcházet problémům s vlhkostí?

Každodenními činnostmi, jako jsou vaření, sprchování, sušení prádla v interiéru nebo dokonce i samotné dýchání, vyprodukuje čtyřčlenná rodina zhruba 12 litrů vody denně. Dlouhodobá nadměrná vlhkost v interiéru však může způsobit řadu problémů, od růstu plísní, přes zdravotní potíže a pokud pronikne k dřevěným prvkům, může vytvořit vhodné prostředí pro biologické škůdce, hnilobu a snížit pevnost konstrukce. Abychom těmto problémům předcházeli, je třeba správně větrat.

„Správný způsob větrání závisí na ročním období. Během teplejších měsíců můžeme větrat klidně po celý den. Když je chladněji, je vhodnější vyvětrat v interiéru krátce a intenzivně, několikrát denně otevřít okna dokořán na pět až deset minut," dodává Tereza Vojancová.

Pomoci může mimo jiné také vlhkoměr. Ideální relativní vlhkost vzduchu v interiéru je 40–60 %. Pokud se vlhkost v místnosti zvýší, je pak na místě zapnout digestoř, ventilátor nebo zvýšit intenzitu větrání.

Zateplení pomáhá

„Se zateplením se zvýší povrchová teplota stěn na vnitřní straně. Vlhkost tak na zdech méně kondenzuje, a tím se snižuje riziko růstu plísní. Pokud by došlo k výměně oken bez zateplení domu, problém by byl ještě horší. Studené stěny by byly ideálním místem pro kondenzaci, a tedy i plísně," upozorňuje Tereza Vojancová.

V určitých částech konstrukce, například při zateplování podlahy půdy nebo šikmé střechy, může být vhodné použít difuzně otevřené minerální izolace. Tyto materiály umožňují částečný průchod páry. Vlhkost tak postupně sama odchází z konstrukce ven. Pro zateplení podlahy půdy či šikmé střechy jsou vhodné například izolace URSA DF 38, URSA DF 35 či URSA PUREONE DF 39.

„Ideálním řešením při izolaci špatně dostupných míst, kterými jsou typické například vazníkové či dvouplášťové střechy, je foukaná minerální izolace URSA Pure Floc. Je však důležité, aby byla správně navržena celá skladba, a to včetně parotěsnicí vrstvy na vnitřní straně. Parotěsnicí vrstvu je možné vytvořit pomocí parobrzdy URSA SECO SD 2 či parozábrany URSA SECO SD 100," radí Tereza Vojancová.

obr.: Parobrzda URSA SECO je spolehlivá ochranná fólie, která účinně reguluje prostup vlhkosti stavební konstrukcí a pomáhá tak předcházet vzniku plísní a degradaci izolací. Ideální řešení pro zdravé a trvanlivé vnitřní prostředí. Zdroj: URSA