Proč dřevo v exteriéru pozvolna a krásně šediví?

Redakce | Pondělí, 21. březen 2016 |

Neexistuje mnoho materiálů, které by měly tak široké uplatnění jako dřevo. Díky svým nesporným výhodám našlo své uplatnění téměř ve všech kulturách a ve všech obdobích vývoje lidské společnosti. Může za to zejména jeho široká dostupnost, snadná opracovatelnost, příznivý poměr hustoty a pevnosti a v neposlední řadě i velmi příjemný estetický vzhled.

V interiéru je dřevo vystaveno zejména vlivům způsobeným aktivitou člověka. V exteriéru je mnohem výraznější vliv jiných degradačních činitelů, obzvláště povětrnosti a různých druhů škůdců z řad dřevokazných hub a hmyzu. Zvláště atak dřevokazných hub může být pro nesprávně uložené a neošetřené dřevo naprosto zničující.

Vůči biotickým škůdcům může být ve většině případů dostačujícím, i když ne nejlevnějším řešením, využití druhů dřeva s vysokou přirozenou trvanlivostí. Jedná se o různé exotické dřeviny a z běžně vyskytujících se domácích dřevin například dub, akát, případně modřín jako zástupce jehličnatých dřevin. Dalším možným řešením je využití dřeva chemicky ošetřeného nebo modifikovaného (např. tepelně, acetylací apod.).

Trvanlivé neznamená beze změn

Všeobecně ne zcela známým faktem však je, že i dřeviny s vysokou přirozenou trvanlivostí vůči biotickým škůdcům jsou v exteriérové aplikaci trvale poškozovány vlivy povětrnosti v podobném rozsahu jako dřeviny netrvanlivé. Degradace povrchové viditelné vrstvy (do hloubky několika mm) způsobují atmosférické činitele a to hlavně sluneční záření, déšť a vlhkost obsažená ve vzduchu, emise a prachové částice unášené větrem.

Sluneční záření a v největší míře jeho UV složka způsobuje chemický rozklad složek dřeva ovlivňujících jeho barvu a odstín – ligninu a extraktivních látek. Ty jsou pak následně vyplavovány srážkovou vodou a do „odbarveného“ dřeva s jeho pórovitou mikroskopickou strukturou se usazují prachové částice a nečistoty z emisí. V některých případech může změnu barvy způsobit růst mikroskopických hub (plísní a dřevozbarvujících hub). Výsledkem je viditelný šedivý odstín dřeva vystaveného v exteriéru.

Na Fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze probíhá testování několika druhů v ČR pěstovaných dřevin z pohledu jejich barevných změn v exteriéru. Zástupci jehličnatých testovaných dřevin jsou smrk, borovice, modřín a douglaska. U všech těchto dřevin jsou viditelné výrazné barevné změny v poměrně krátké době.

Výhodou trvanlivějších dřevin jako je modřín, douglaska nebo borovice je zvýšená odolnost vůči dřevokazným a dřevozbarvujícím houbám, plísním a případně hmyzu. To se však ve všech případech týká, stejně jako u listnatých dřevin, pouze jádrové části, bělová není nikdy odolná. U naší nejvyužívanější dřeviny, smrku, nastává zvýšené riziko napadení biotickými škůdci zvláště v případě, pokud je výrobek vystaven srážkové vodě – tj. bez ochrany střechou či přístřeškem – a v kontaktu se zemí s trvale zvýšenou vlhkostí. V těchto případech je napadení nevyhnutné.

Zástupci testovaných listnatých dřevin jsou dub, akát, javor, olše a topol. U všech uvedených druhů dřeva jsou opět viditelné výrazné barevné změny. U trvanlivějšího dubu a akátu je ještě výrazněji snížené riziko biotického poškození než u jehličnatých dřevin. Naopak u méně trvanlivých druhů (javor, olše, topol) jsou viditelné skvrny a fleky způsobené výskytem plísní, které indikují možný nástup mnohem nebezpečnějších dřevokazných hub.

Povrchové změny nemusí znamenat ohrožení konstrukce

Hloubka barevných změn dosahuje i po víceleté exteriérové expozici pouze několika mm a u většiny stavebních prvků a konstrukcí je možné její odbroušení. Mnohem nebezpečnější může být výskyt trhlin zasahujících do hloubky a změny tvaru jako kroucení a borcení způsobené vlivem sesychání a bobtnání dřeva vystaveného změnám vlhkosti.

Jak je možné dřevo chránit před barevnými změnami v exteriéru? Nejdůležitější a nejpoužívanější metoda je aplikace vhodné povrchové úpravy, dále použití správných konstrukčních řešení, které dokáží výrazně ovlivnit intenzitu působení povětrnosti. V západní Evropě se stále více rozšiřuje trend brát barevné změny dřeva (šedivění v exteriéru) jako přirozený proces. Je však důležité zdůraznit, že tento trend je vhodný pouze pro trvanlivější druhy dřeva, u kterých nehrozí poškození dřevokaznými houbami při zvýšené vlhkosti.

Autoři: Ing. Miloš Pánek, Ph.D., Ing. Eliška Oberhofnerová, Ing. Kamil Trgala, Ph.D.

Zdroj článku: ESTAV.cz

ESTAV.cz poskytuje každodenní zpravodajství z oblasti stavebnictví. Nabízí informace o ucelených řešeních pro stavby, rekonstrukce a modernizace vašeho bydlení. Mezi autory naleznete techniky, stavaře, geodety, právníky nebo architekty.

Hodnocení uživatelů: 5 / 19
Líbil se Vám článek?019