Když dřevostavba přemýšlí za vás
Dagmar Šimonová | Pátek, 06. duben 2012 |
S termínem Inteligentní budovy se setkáváme čím dál tím častěji. Jak mohou být ale budovy inteligentní? Není snad inteligence především lidskou doménou? A proč by vůbec něco takového mělo být možné? To jsou otázky, které s sebou tento relativně nový obor ve stavebnictví přináší. A na které se pokusil mimo jiné odpovědět i seminář pořádaný Národním stavebním centrem 29.3.2012.
Inteligence budovy je měřitelná veličina
„Inteligence je rozumová schopnost řešit nově vzniklé nebo obtížné situace, učit se ze zkušeností, či se přizpůsobit novým okolnostem. Je podmíněna schopností správného určení podstatných souvislostí a vztahů, pomocí nichž řešíme nové problémy a orientujeme se v nastalých situacích." Tak zní definice klasické inteligence, kterou všichni známe a kterou dokážeme bez větších problémů změřit. Přestože je dána genetickou dispozicí a nemůžeme její míru nijak ovlivnit, můžeme ji rozvíjet a procvičovat. Z toho vypívá, že INTELIGENCE BUDOVY by měla indikovat její schopnost samostatně se rozhodovat na základě zjištěných informací, řešit nově vzniklé nebo obtížné situace a přizpůsobovat se uživateli. Podobně jako inteligence lidská, se i inteligence budovy dá měřit. Jejím indikátorem je tzv. BIQ - inteligenční kvocient budovy. Zní vám to jako science fiction? Je to ale realita.
Inteligentní budovy mají i svůj studijní program
Přednášku na téma Automatizace v budovách – inteligentní budovy zahájil Ing. Bohumír Garlík CSc., člen Výzkumného ústavu inteligentních budov v Brně a zaměstnanec Fakulty stavební ČVUT. Úvodem upozornil na nově vzniklý mezifakultní studijní program Inteligentní budovy, ze kterého v červnu minulého roku vzešli první absolventi. Na dvouleté prezenční studium se mohou přihlásit absolventi bakalářského studia na Fakultě Stavební, Elektrotechnické a Strojní. Protože se jedná o perspektivní obor, který se bude do budoucna chvatně rozvíjet, zájem o studium je od jeho počátku značný a jeho studenti se mohou těšit na velice dobré výchozí uplatnění v praxi.
Jak je to tedy s tou inteligencí?
Inženýr Garlík se dále snažil vysvětlit, co všechno by měla inteligentní budova „umět" a snažil se upozornit na mnoho různých rovin, ve kterých můžeme inteligenci budovy jako takovou chápat. „Inteligentní budova je DYNAMICKÁ A CITLIVÁ ARCHITEKTURA, metoda konstrukce a technologie stavby, jež poskytuje každému obyvateli produktivní, úsporné a ekologicky přijatelné podmínky, pomocí soustavné interakce mezi svými čtyřmi základními prvky: budovou, zařízením, provozem a vzájemnými vztahy mezi nimi," definoval přednášející.
Většina lidí si pod pojmem inteligentní budova představí především budovu automatizovanou, ve které pomocí inteligentní elektroinstalace můžeme řídit provoz domu z hlediska regulace vytápění, osvětlení, ovládání venkovních rolet a žaluzií, zapínání a vypínání různých zásuvkových okruhů nebo zabezpečení a ochrany celého majetku. Budova však není inteligentní pouze svou automatizací, ale také mnoha jinými aspekty.
Při automatizaci budov je důležité využívat certifikovaných přístrojů
Po obědě se ujal slova Ing. Jiří Hronek ze společnosti ATX, který představil automatizaci budov v praxi. Snažil se vysvětlit, jak inteligentní elektroinstalace fungují, na jakém pracují principu a proč jsou výhodné. Hovořilo se především o mezinárodní asociaci KNX, která byla založena v roce 1999 za účelem vytvoření celosvětově platného standardu, který by výrazně pomohl při instalování inteligentních elektroinstalací. V současné době sdružuje KNX přes 200 členských společností, jejichž přístroje tak musí být certifikovány v laboratořích KNX, díky čemuž je možné v jediné instalaci kombinovat přístroje různých výrobců, aniž by docházelo ke kolizím nebo nefunkčnosti.
Zajímá-li vás problematika inteligentních budov, do čísla 6/2012 časopisu Dřevo&Stavby připravujeme do rubriky Technika v domě právě toto téma!
Vytvořeno v xart.cz
