Rádce na podlahy: <small>1. Realizace podlahy aneb skladba podlahového souvrství</small>

Rádce na podlahy: 1. Realizace podlahy aneb skladba podlahového souvrství

Komerční sdělení | Pondělí, 29. červen 2020 |

Přidat na Seznam.cz

Když se řekne slovo „podlaha", obvykle se nám vybaví designová dlažba, leštěný kámen, koberec, lino, laminátové prvky, přírodní dřevo nebo například parkety. Jednoduše to, po čem se nesou naše kroky. Ale pod touto dobře viditelnou úrovní je neviditelná kompozice materiálů, která je často opomíjena. Je to přitom velmi důležitá část skladby podlahy a podcenění její realizace vám může způsobit v budoucnosti řadu starostí. Pokud se základ pro pochozí podlahu nepovede, budeme to vnímat po celou dobu užívání vaší stavby. Proto skupina Českomoravský beton vytvořila Rádce na podlahy, který ve třech dílech přehledně popisuje, jak vytvořit kvalitní podlahu.


1. díl: Realizace podlahy – Skladba podlahového souvrství

První díl ze seriálu Rádce na podlahy popisuje skladbu podlahového souvrství – zakomponování cementových litých pěn do podlahové sklady jako moderní a rozumné řešení.


Jak a čím začít při realizaci podlahy

Začínáme zpravidla „od spodu". Po dokončení hrubé stavby je viditelná nosná deska stropu, nebo části základové konstrukce, popřípadě vrstva hydroizolace. V nadzemních místnostech se objevují kabely, trubky, odpadní vedení, potrubí od centrálního vysavače, internetová spojení, aj.

Pro tento citlivý prostor doporučujeme zvolit materiál, který neuškodí užitným vlastnostem stavby, snadno se aplikuje, zakryje bezpečně všechny rozvody a zároveň vytvoří dobrou rovinu pro následné vrstvy. Materiálem s těmito vlastnostmi je například cementová pěna PORIMENT od skupiny Českomoravský beton.

1 PORIMENT_skladba


Projekt, možnosti, realita při realizaci podlahy

Všechny podmínky pro skladbu podlahy nejsou dány jen technologickými možnostmi současných materiálů. Návrh skladby podlahového souvrství definuje projekt, který prošel rukama architekta, projektanta, statika a specialistů na elektroinstalace či vytápění.

Jejich výhodou je, že v současné době mají tito navrhovatelé dostupné a relevantní informace o všech stavebních materiálech. Moderní materiály komponují i do návrhu podlahových sendvičů, a to obvykle funkčně správně.

Je ale možné, že během výstavby dojde k určitým změnám vizí, případně nedodržení výškových kót či opomenutí provedení trubních rozvodů. Pak se hledají náhradní řešení, či se šetří centimetry. V tomto případě je dobré zpětně kontaktovat projektanta, který navrhne správné řešení, často pomocí litých směsí.

2 PORIMENT_Stavba_rozvody pro zalití_1


Novostavba i rekonstrukce

Občas se stane, že si zamilujeme starší domek, který má úžasnou sedlovou střechu a zdravá špaletová okna, ale podlaha, ač z masivních trámů, nebo postarší železobetonová, je nerovná. Při rekonstrukci, kdy na vyrovnání podlahy většinou moc místa nezbývá, se osvědčí například litá cementová pěna s vyšší pevností pro tenčí vyrovnávky, která se může pokládat již ve vrstvě od 20 mm.

Díky tenčí vrstvě mohou další práce nastupovat o trochu dříve. Podklad z cementové lité pěny není obvykle nutné separovat od nosné konstrukce, ani dilatovat, či vyztužovat. Svou vahou nosnou konstrukci příliš nezatěžuje.

Ač izoluje asi 3x méně než standardní podlahové polystyreny, tak má naopak cca 4x vyšší pevnost a není v podstatě pružně stlačitelná, tedy velmi dobře chrání právě i duté rozvody a vedení, případně odvádí lépe teplo od elektrických rozvodů.

3 PORIMENT_Výroba_technika_na_stavbě


Další vrstvy podlahy

Zvýšení tepelného odporu souvrství se obvykle děje pomocí izolantu na bázi pěnového polystyrenu, nebo minerální vaty. Kročejový hluk ze skákání a běhání po podlaze je dobré tlumit pod roznášecí vrstvou pomocí polystyrenových, minerálních, nebo polyetylénových prvků (mirelon).

Síla a druh izolace jsou obvykle součástí výpočtu tepelného a akustického chování domu a jsou dobře určitelné při projekci. Následnou vrstvu, která obsahuje obvykle i podlahové vytápění, je dobré provést za pomocí litých samonivelačních potěrů, které dobře vedou teplo.

Není nutné je vyztužovat a i v relativně tenké vrstvě lze dosáhnout dobré rovinnosti jejich povrchu pro pokládku následných podlahovin. Dnes je standardním řešením v této oblasti cementový litý potěr CEMFLOW. K těmto hmotám, kromě technické dokumentace, existuje i rozšířené portfolio pomůcek, například kalkulátor tloušťky potěru.

4 PORIMENT_Nivelace_zpracovábí_do_požadované_roviny_RD

Tip pro vás

Po nalití cementové lité pěny se na stavbu můžeme vrátit za cca 1-2 dny a připravovat omítky, elektriku, podhledy. Jen pod štafle se musí prvních pár dnů používat roznášecí prvky.

Výhodou je, že pokud zapomeneme do této části podlahového souvrství něco vložit, tak není problém do materiálu lité pěny vyříznout drážku nebo otvor.

Když panují na stavbě rozumné větrací, teplotní a vlhkostní podmínky, tak je PORIMENT o síle 50 mm připraven nést další vrstvy za cca 10 dnů.

V dalších dílech seriálu Rádce na podlahy se podíváme na Realizaci podlahy s podlahovým vytápěním a na Řešení podlahy do vlhkých míst i nebytových prostor.

Vaše komentáře (1)

Nejnovější články v kategorii “Podlahy a povrchy”

Více článků »

Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

  • Banner

Proč jste na portále DŘEVO&stavby?

gotop