Jaké originální materiály jsou vhodné na stěny a podlahy v koupelně?

Keramika v koupelně

Asi nejoblíbenější a nejrozšířenější materiál nabízející širokou škálu velkostí, barev, dekorů i reliéfů. Dokáže imitovat povrchy jako beton, kámen nebo dřevo a zachovat si na rozdíl od nich své výhody. Čím větší věrohodnost a dokonalejší textura imitovaného materiálu, tím vyšší cena.

V moderních a minimalistických interiérech dnes převažují velkoformátové obklady a dlažby, které jsou rektifikované (ve výrobě seříznuté na přesný rozměr s minimální tolerancí, je možno je pokládat na minimální spáru jeden až dva milimetry). Pokládka takového obkladu vyžaduje precizní práci obkladače a přípravu dokonale rovného povrchu.

Vývoj výrobních technologií umožňuje postupné ztenčování i velkoformátových obkladů (9 mm) a dlažeb (9 až 11 mm), což přispívá k úspoře jak na materiálu, tak na logistice. V posledních letech vznikají i maxi-formáty velikosti například 100 × 300 centimetrů, které při pokládce na minimální spáru dosahují efektu jednolité stěny.

Jde o řešení pro ty, co nemají rádi klasické formáty obkladů, ale netroufají si na méně tradiční materiály, jako je například stěrka. Do hry se naopak vracejí i formáty miniaturní, tedy mozaika, i když jen jako řešení části koupelny, například sprchového koutu nebo prostoru nad umyvadlem.

obr.: Aktuální móda odvážně kombinuje různé povrchy. Rektifikované obkládačky jsou vhodné pro obkládání celé stěny nebo z nich lze tvořit dekorativní prvky – například vložit pruh do jednobarevné plochy stěny či mozaiku. Foto: Rako

Foto: SIKO

obr.: Bezchybná kopie kovu v šesti různých barvách je ozvláštněna metalickou černou nebo barvou mědi. Dekorační listely s květinovými prvky a mozaiky interiér zjemní. Foto: Senesi

Kámen v koupelně

Přírodní materiál používaný nejčastěji jako obklad ve formě dlaždic. Volbou povrchové úpravy můžeme vtisknout ráz jak luxusnímu (leštěný mramor), tak rustikálnímu (matný nerovný křemenec typický pro česká vesnická stavení) interiéru.

Desky jsou nejčastěji dva až čtyři centimetry silné o délce až 60 centimetrů, na výběr je také štípaný kámen. Je využíván například mramor, travertin, vápenec, žula a kvarcit (křemenec). Cena mramoru se může rovnat ceně nejkvalitnějších obkladů (velkých formátů s věrohodnou texturou) nebo je i převyšovat.

Není doporučováno používat obklad přímo do styku s vodou – například ve sprchovém koutu. I přes důkladnou impregnaci je trvalá zvýšená vlhkost činitelem, který může způsobit výskyt řas a plísní.

obr.: Travertin je nejoblíbenější přírodní kámen užívaný jako kamenný obklad či dlažba. Je porézní a pórovitý a má charakteristickou nažloutlou až hnědavou barvu, která v interiéru působí teple, přirozeně a elegantně. Foto: Interier Stone

Dřevo v koupelně

Pro použití ve vlhkých prostorách koupelny je vhodné dřevo vysušené na optimální vlhkost osm procent s vysoce kvalitním uzavíracím nátěrem nebo směsí přírodních olejů a vosků. Ideální jsou exotické dřeviny, jako je cedr, mahagon, teak, merbau, iroko, wenge nebo bambus, ale použít lze samozřejmě i místní – například ořech, modřín nebo třešeň.

Dřevo je na rozdíl od předchozích materiálů samo o sobě hřejivé a příjemné na dotek. Na druhou stranu má svoje specifika (například mění tvar podle množství vlhkosti v prostoru) a žádá si pravidelné ošetření. V případě potřeby lze dřevo také zbrousit.

obr.: Dekorativní dřevěné stěnové panely nabídnou ohromující moderní zážitek z designu vnitřních stěn. Foto: Evercladd

obr.: Teaková podlaha inspirovaná tradičním vzorem lodní paluby lodi. Jemné žilkování a jemný tón tropického dřeva, přirozená odolnost proti vlhkosti. Foto: Valen&Masar

Vinyl, PVC a Marmoleum v koupelně

Podlahové materiály jsou velmi dobře čistitelné díky celistvému povrchu a jejich aplikace je rychlá a snadná. Základem je samozřejmě kvalitní pokládka, která zabrání, aby se voda dostala pod krytinu. Možná je i kombinace s podlahovým vytápěním. Vinyl je příjemně teplý při došlapu bosou nohou.

Měkčený vinyl je na rozdíl od přírodního linolea dokonale voděodolný a ani dlouho nevytřená voda tak nezanechá skvrny. K dispozici jsou dnes velmi realistické přírodní dekory, které jsou díky technologii 3D tisku k nerozeznání od originálu.

Marmoleum je přírodní materiál, vyrobený z čistě přírodních surovin: lněný olej, pryskyřice, dřevitá moučka, vápenec, přírodní pigmenty a juta. Marmoleum není předurčeno pro trvalé působení vody (například do sprchového koutu), ovšem na podlahu v koupelně je vhodné. Bývá opatřeno povrchovou úpravou, která jej na povrchu chrání před kapkami vody i vlhkostí. Zůstanou-li však kapky vody na povrchu delší dobu, mohou na marmoleu zanechat skvrny.

obr.: Mezi vinylovými podlahami převažují klasické dekory dřeva, ale najdou se i takové vzory, které jsou originální, neotřelé a nabízejí možnost vytvořit z vašeho interiéru stylové místo s extravagantními prvky. Foto: Barkotex

Hliněná omítka, Tadelakt v koupelně

Materiály jako například hliněná omítka velmi dobře pracují s vlhkostí v interiéru – pohlcují nadbytečnou vlhkost a zase ji uvolňují zpět do interiéru, když její množství klesne. Díky tomu se nám třeba ani nezamlží zrcadlo. Hliněnou omítku je však třeba umístit mimo ostřikovou zónu, tedy mimo přímý kontakt s vodou.

Tadelakt je voděodolný leštěný povrch, který je tradičně používán v marockých lázních. Vzhledem se podobá mramoru a je možné jej využít jak na podlahu a stěny, tak na nejrůznější prvky v domácnosti (kuchyňskou linku, krbovou římsku, umyvadlo a podobně). Použití v umyvadlech nebo vanách a přímý kontakt s vodou však může snižovat jeho životnost. Tadelakt se vyrábí ručně leštěním, jeho cena díky tomu není příliš nízká.

obr.: Hliněná omítka absorbuje přebytečnou vlhkost, ukládá ji a znovu uvolňuje, když se vzduch v místnosti vysuší – ideální do koupelny. Foto: Clay

Sklo v koupelně

Sklo najdeme většinou na nejrůznějších doplňcích v koupelně (sprchových dvířkách, umyvadlech a podobně), speciální druhy (Lacobel) však lze použít také jako obklad. Je nutno použít bezpečnostní kalené sklo tloušťky šest až osm milimetru podle plochy a množství profilů/rámů.

Sklo je poměrně náročné na údržbu, nečistoty a voda mohou být vidět a na povrchu se viditelně usazuje vodní kámen. Oblíbeným skleněným prvkem interiéru jsou tradiční luxfery. Nejsou tak subtilní a světlopropustné, ale nahradí zděnou příčku. Účinně odfiltrují hluk a zároveň prosvětlí interiér. Volit můžeme jak čiré, tak barevné varianty.

obr.: Jednovrstvé grafosklo s grafickým dekorem se běžně používá například na obklady stěn. Bezpečnostní fólie s grafickým motivem se za vysokých teplot zalaminuje k jedné skleněné desce. Foto: J.A.P.

Stěrky v koupelně

Jsou moderním a neotřelým prvkem, který v posledních letech získává na oblibě. Na výběr jsou nejrůznější dekory a možnosti probarvení. Betonová stěrka není vhodná do přímého styku s vodou. Pryskyřičná (například epoxidová) a cementová stěrka se naopak řadí mezi voděodolné.

Jde o povrch beze spár, což minimalizuje vznik plísní a usnadňuje údržbu. Na podlahu se používá ochranná vrstva laku pro lepší čistitelnost povrchu. V porovnání s keramickým obkladem mají krátkou životnost za obdobnou nebo vyšší cenu.

obr.: Už žádné čistění spár – kombinace dvou barevných stěrek zalakovaných do matného epoxidového laku. Foto: Designwalls

Omyvatelná výmalba v koupelně

Je jednodušší na provedení nežli stěrka. Barvy je třeba vybírat z druhů na bázi akrylátu určených do koupelen a kuchyní (Dulux, Farrow&Ball).

Foto: Irina, Zdroj: Dreamstime

Tapeta v koupelně

Není vhodná do přímého styku s vodou, její omyvatelnou variantu odolnou vůči vodě, páře, otěru i teplotě však můžeme v koupelně mimo ostřikové zóny použít (například vinylovou nebo vliesovou tapetu).

Foto: Radek Wojnar, Zdroj: Dreamstime