Časopis DŘEVO&stavby 4/2013
Tento článek vyšel v: Časopis DŘEVO&stavby 4/2013
Objednejte si krásně vonící výtisk časopisu s kvalitními fotografiemi pouze za 50 Kč
Objednat časopis
Z AKTUÁLNÍHO VYDÁNÍ: <small>Užijte si zvuk ticha</small>

Z AKTUÁLNÍHO VYDÁNÍ: Užijte si zvuk ticha

Dagmar Šimonová | Pátek, 06. září 2013 |

Přidat na Seznam.cz

Ač je to dnes už těžko pochopitelné, moderní dřevostavby neustále vzbuzují v mnoha lidech nedůvěru a vyvolávají stále ty stejné otázky. Jedním z klasických a dodnes nevyvrácených mýtů je akustická pohoda dřevostavby, na kterou se dříve nebo později zeptá každý, kdo se o tuto technologii začne zajímat. Jak to tedy s tou údajnou hlučností dřevostaveb vlastně je?

Pod nedávno publikovaný příspěvek na našem facebooku přibyl komentář, který slýcháme až příliš často. Několika našim čtenářům, kteří chválili povedenou roubenku, se dostalo výmluvného protiargumentu – cihla je cihla. My v redakci jsme už jen pokrčili rameny, ovšem jeden z našich věrných fanoušků originálně odpověděl – a dřevo je zase dřevo. Podobně by se dalo odpovídat i na téma akustiky, ale nemusíte mít strach. I když protistrana většinou nemá příliš přesvědčivé argumenty, my si klademe za povinnost naše tvrzení podložit exaktními důkazy a přinést vám i názory odborníků, kteří mají k dané problematice skutečně co říct. Tak jdeme na to – akustické vlastnosti dřevostavby jsou při správném provedení konstrukce naprosto srovnatelné, ne-li lepší než u zděných domů. Nechte se přesvědčit.

07

Obr.: Zvukově izolační desky Wolf® jsou konstruovány na bázi volné masy (hmoty) v několika vrstvách. Masu tvoří volně sypaný křemičitý písek, který je umístěn do papírové formy - desky. Materiál v Čechách prodává firma CIUR a.s., výrobce a dodavatel foukaných izolací.

Rozhodující parametry každé konstrukce

U každého domu rozlišujeme několik zdrojů hluku. Jeden proniká z vnějšího prostředí – proti tomu nás chrání vnější stěny, střecha a výplně otvorů. Druhý prostupuje z patra do přízemí přes konstrukci stropu a ten poslední přes příčky a vnitřní nosné stěny z místnosti do místnosti. Rozeznáváme také dva druhy neprůzvučnosti. Neprůzvučnost vzduchová se šíří vzduchem a vyjadřuje schopnost konstrukce pohlcovat zvukové vlny a o danou hodnotu utlumit zvuk, který projde z jedné strany na druhou. Pro její vyčíslení se používá ukazatel Rw, jehož hodnota stoupá s neprůzvučností konstrukce. Máme- li například konstrukci s hodnotou Rw 20 dB (decibelů), z hluku 50 dB na jedné straně konstrukce zbude jen 30 dB na straně druhé. Druhý ukazatel neprůzvučnosti se značí Lnw a udává takzvanou neprůzvučnost kročejovou. Protože na rozdíl od zvukové neprůzvučnosti se neudává míra akustického útlumu, ale naměřená hodnota ve spodní místnosti, platí, že čím je parametr nižší, tím je konstrukce lepší. Kročejový zvuk se šíří do sousedních místností vibracemi konstrukcí, po nichž chodíme nebo kterých se dotýkáme.

10

Obr.: Protože foukaná izolace dokonale vyplní každou dutinu, je výsledná míra zvukové izolace lepší než u deskových izolací. Srovnávací zkoušky provedené na mezistropu s tloušťkou izolace 22 cm ukazují při použití celulózy Isocell zlepšení míry protihlukové izolace průměrně o 2 dB v porovnání s minerální vatou. Foto: Isocell

Zděný dům nebo dřevostavbu?

Rozdíl v obou technologiích se netýká střechy ani výplní otvorů, protože ty máme totožné ve zděných i montovaných domech. Hovořit proto budeme o rozdílu v konstrukci svislých stěn a stropů. U zděných staveb tvoří svislé stěny monolitická konstrukce vyskládaná z různého druhu cihel nebo vylitá z betonu. Tato konstrukce odolává zvuku na základě plošné hmotnosti stavebních dílců a jejich ohybové tuhosti. Čím je stěna silnější, tím většíohybovou tuhost, která se pro zvukovou izolaci projevuje nepříznivě. Cílem je tedy vždy dosáhnout co nejvyšší hmotnosti příčky nebo nosné stěny při co nejmenší ohybové tuhosti. Stěny v dřevostavbách jsou naproti tomu vícevrstvé a ponechávají tak mnoho otevřených možností. U těchto konstrukcí záleží na druhu jednotlivých vrstev, jejich vzájemném uspořádání a připevnění, jejich vzdálenosti, vzdálenosti nosných sloupků nebo velikosti a výplni dutého prostoru mezi nimi. Zvukové neprůzvučnosti tak můžeme dosáhnout mnohem sofistikovanější cestou, než jen přitěžováním a rostoucí tloušťkou konstrukce.

06

Obr.: Akustické interiérové příčky s modrou sádrokartonovou deskou Rigips jsou 7,5 cm silné, přitom o 3 dB překračují požadované normové požadavky na akustiku v bytě. Foto: Rigips

I ticho může být na obtíž

U sendvičových stěn zůstává princip stejný jako u monolitu - čím větší plošnou hmotnost má každá vrstva, tím větší je její útlum. Pokud k sobě desky nejsou přichyceny plošně ale bodově, mají dvě vrstvy o tloušťce 10 mm každá větší útlum než jedna vrstva tlustá 20 mm. „Akusticky nejzajímavější konstrukcí je vyhotovení dvou nezávislých opláštěných konstrukcí. Tím zcela zredukujeme přenos zvuku přes nosné stojky. U nenosných stěn se často využívá namísto dřeva pozinkovaných kovových profilů, které jsou pro akustiku lepší než ty dřevěné," říká Dipl. Ing. Jaroslav Benák, projekční konzultant pro dřevostavby a suchou stavbu ze společnosti Fermacell. Součástí sendvičových konstrukcí je vždy vzduchová dutina, která významně přispívá ke zvukové neprůzvučnosti. Čím je dutina větší, tím je útlum lepší – význam z hlediska akustiky má až při rozměrech nad 50 mm. „Významné zlepšení akustických vlastností má za následek vyplnění dutiny vláknitou izolací, jako jsou dřevní, skelná nebo minerální vlákna (ne polystyren), jež v optimálním případě vyplní 70% dutiny," říká Jaroslav Benák.

11

Obr.: Zvukově izolační chování příčky se také zhoršuje, pokud je vzdálenost svislých sloupků příliš malá (v zásadě by neměla být menší než 600 mm).

Pro zřetelně lepší vlastnosti se někdy přistupuje k výstavbě sendvičových příček i u zděného domu, nebo se pomocí předstěny a izolované dutiny napomáhá již stávajících zděným stěnám. Při jedné z redakčních návštěv si dokonce majitelé na přílišný útlum hluku stěžovali – díky dobře provedeným obvodovým konstrukcím a oknům s izolačními trojskly neslyšeli dovnitř zpěv ptáků a dokonce ani souseda, který řezal na kotoučové pile. Připadali si příliš odříznutí od světa.

08

Obr.: Zvukově izolační desky Wolf® jsou konstruovány na bázi volné masy (hmoty) v několika vrstvách. Masu tvoří volně sypaný křemičitý písek, který je umístěn do papírové formy - desky. Materiál v Čechách prodává firma CIUR a.s., výrobce a dodavatel foukaných izolací.

Od podlahy po strop

Protože se u dřevostaveb často realizují lehké podlahy (bez betonové vrstvy), nastává u montovaných domů větší problém s kročejovou neprůzvučností vodorovných konstrukcí. Pro tu je totiž velmi důležitá hmotnost stropní konstrukce a skladba jejího souvrství. Pokud s tímto citlivým místem počítáme a zaměříme se na jeho správné řešení, může stropní konstrukce vykazovat stejné nebo lepší vlastnosti než u klasických těžkých podlah. Čím dál tím více lidí při redakčních návštěvách přiznává, že z tohoto hlediska necítí žádný rozdíl oproti zděným domům.

09

Obr.: Protože foukaná izolace dokonale vyplní každou dutinu, je výsledná míra zvukové izolace lepší než u deskových izolací. Srovnávací zkoušky provedené na mezistropu s tloušťkou izolace 22 cm ukazují při použití celulózy Isocell zlepšení míry protihlukové izolace průměrně o 2 dB v porovnání s minerální vatou. Foto: Isocell

Vhodnou akustickou izolací podlah jsou stejně jako u svislých stěn pórovitě otevřené izolační materiály (minerální a dřevní vlákna). Stejně jako u stěn záleží na každé vrstvě, jejich vzájemném spojení a jejich tloušťce. Obecně se skladba stropní konstrukce sestává z podbití (často sádrokarton), nosné konstrukce (trámy), minerální vaty mezi nimi, záklopem (nejčastěji OSB), tlumící vrstvy z dřevovláknitých desek a roznášecí vrstvy (OSB nebo sádrovlákno – to dosahuje mnohem lepších parametrů, protože má větší plošnou hmotnost). Velký rozdíl způsobí i pochozí vrstva podlahy – koberec dokáže utlumit až 6 dB. Pokud potřebujeme akusticky izolovat vodorovnou konstrukci ještě více, máme na výběr ze dvou možností. Přitížit konstrukcizásypem, těžkou betonovou dlažbou nebo betonovou mazaninou, nebo zhotovit akustický podhled, který není spojen s nosnou konstrukcí a zcela zredukuje přenos zvuku přes spojovací prostředky.

01 kopie

Obr.: O významné zlepšení akustických vlastností dřevostaveb se zasazuje i společnost Fermacell, která vyvíjí nové materiály a možnosti. Jednou z nich je i podlahová voština, jež se pokládá celoplošně na nosnou část stropu a vyplní se voštinovým zásypem, který se následně zhutní. Na tuto vrstvu přijde deska z dřevovláknité nebo minerální izolace a sádrovláknité podlahové prvky Fermacell. Foto: Fermacell

02 kopie

03

04

05

Nezáleží jen na izolaci

„Alfou a omegou z hlediska akustiky není jen vhodné provedení konstrukce stěn a stropů. Neplechu může natropit špatně připojené schodiště, prostupy konstrukcí od trubek topení až po zásuvky a vypínače a obecně řešení a především provedení všech detailů konstrukce. Zvuk totiž samozřejmě neprochází jen přes plochu stěny, ale i přilehlými konstrukčními prvky. I bravurně navržená skladba stěny nebo stropu tak může snadno ztroskotat na jeho nevhodném spojení s okolní konstrukcí domu," říká Jaroslav Benák.

Možností řešení problematiky neprůzvučnosti je velmi mnoho. I když se samozřejmě vzhledem k odlišné technologii liší, kvalitativně se naprosto vyrovnají tomu, co bylo a je v naší republice označováno jako „běžné". Akustika v dřevostavbách je ale určitě parametr, na který se musíme při výstavbě nového domu zaměřit a zvolit vhodné řešení. Naštěstí stále přibývá informovaných a náročných investorů, kteří znají své možnosti a ví, co od nového domu mohou požadovat. Doufám, že díky našemu časopisu patříte mezi ně!

Připravila Dagmar Šimonová

 

Celý článek najdete v novém vydání časopisu Dřevo&Stavby 4/2013, který si můžete koupit v našem e-shopu.

Nebo si objednejte předplatné a ušetříte!

 


Líbil se Vám článek?

Přidat komentář


Nejoblíbenější projekty dřevostaveb

Zobrazit celý katalog »

  • Banner

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »

gotop