Marek razí teorii, že stavbu domu se všemi náležitostmi nelze naplánovat přes noc. Důležitá rozhodnutí potřebují svůj čas a některé myšlenky jednoduše musí uzrát. I proto o mnoha věcech rozhodoval až na stavbě, barvu fasády vybíral v průběhu užívání domu a interiéry se rodí za pochodu ještě dnes.

Bydleli jsme ve starém nájemním domě na okraji Prahy. Vzhledem k jeho stavu bylo načase začít řešit nové bydlení, navíc nám nevyhovovala občanská vybavenost lokality. Za vším se muselo dojíždět, a protože děti začaly růst, stali se z nás taxikáři. Hledali jsme proto samostatně fungující město ve středních Čechách, odkud bychom mohli dojíždět do Prahy za prací. A nakonec jsme našli. I když Polabská nížina není žádná velká krása, naše město se nám zalíbilo na první pohled. Pozemek, na který jsme tu narazili, pak už jen utvrdil naše rozhodnutí. Na parcele o výměře 3300 m2 jsme naplánovali výstavbu hned dvou domů – pro nás a pro moje rodiče.

Opěrná zeď a precizní technologie

Původní dům na pozemku jsme zbourali, celou parcelu vyčistili od skládky harampádí a nechali si udělat studii na dva moderní domy. Protože jsme ale s výstavbou nezačali hned, změnily se plány a naše požadavky se začaly vyvíjet, z realizace architektonicky výjimečných počinů sešlo. Půlku pozemku jsme prodali přátelům a začali jsme mluvit o domě mnohem praktičtějším, funkčnějším avšak o to lépe postaveném.

Rozhodli jsme se stavět v té odlehlejší a pro stavbu nekultivované části pozemku, což vyžadovalo rozsáhlé terénní úpravy a velkou opěrnou zeď, která byla finančně hodně náročná. Protože se ve své profesi denně setkávám se dřevem, mám k němu silný vztah. Dřevostavby znám dlouhá léta, obdivuji jejich technickou preciznost a „přirozené" energetické standardy bez nutnosti tlustých stěn. O technologii jsme tedy nepřemýšleli ani na okamžik.

Cesta od velké firmy k menší

Protože věřím na osobní reference, místo poptávání různých firem a zjišťování nejvýhodnějších nabídek jsem rovnou začal jednat s obchodním zástupcem velké společnosti, realizující dřevostavby, kterého jsem znal. V inspirační fázi jsme sice navštívili mateřskou společnost v Německu, kde měli perfektně zpracovaný showroom, nabídka pro český trh ale nebyla tak obsáhlá. Byl problém dělat změny ve vybraném projektu a změny v technologii pak nebyly myslitelné vůbec. Také jsem zjistil, že si nedokážu sednout na židli a v průběhu tří schůzek objednat celý dům. Zaplatili jsme tedy za projekt a ukončili spolupráci.

Kamarád mi doporučil firmu Nema, která nabízí individuální přístup. S panem Nemravou pak začalo jednání od počátku přesně tak, jak jsem si ho představoval. Pomohli nám s vyladěním projektu, respektovali náš výběr izolačních materiálů, oken, dveří, střešního pláště a umožnili nám do výstavby zasahovat při její realizaci – je opravdu neocenitelné, když si můžete stoupnout do rozestavěného domu a rozhodnout se, kam dáte kterou zásuvku. Rozhodně nechci nijak kritizovat práci velkých firem – jsou to profesionálové s výborným jednáním, kteří odvedou precizní práci, musíte si ale na dům ukázat v katalogu a být schopen se rychle rozhodnout. A já jsem zjistil, že to prostě není nic pro mě.

Organizace stavby

Od počátku jsme měli jasné představy o tom, co všechno potřebujeme. Spíž, velkou technickou místnost a pokoj pro hosty se sociálním zázemím. Úzký pozemek jednoznačně udal obdélníkový tvar spodního patra, z objemu daného požadovanými místnostmi pak vycházela půdorysná velikost domu. Také jsem trval na betonových stropech a to jak z hlediska akustiky, tak akumulace stavby. Zvažovali jsme vytápění peletami, ale nakonec vyhrál plynový kotel. Dům je tak úsporný, že investice financí a místa do takového zdroje vytápění není výhodná. V otopné sezoně nezaplatíme za topení víc, jak tisíc korun měsíčně.

Od společnosti Nema jsme si nechali postavit hrubou stavu včetně fasádního systému a střechy. Sami jsme pak řešili základovou desku, rozvody, elektroinstalace, finální barvu fasády a střešní krytinu včetně oplechování. A pak také interiéry. Mnoho firem jsme oslovili na doporučení pana Nemravy, některé řemeslníky jsem znal sám. Výstavba trvala necelého půl roku, a i když se na podzim práce trochu zbrzdily, před Vánoci jsme se mohli podle původního plánu stěhovat.

Připravila Dagmar Šimonová
Foto Martin Zeman

Velikost pozemku: 850 m2
Zastavěná plocha: 115 m2
Podlahová plocha: 182 m2
Spodní stavba: základová deska – železobetonová konstrukce
Stavební systém: sendvičové panely
Tepelná izolace: foukaná celulóza, dřevovláknité desky
Fasáda: lepidlová stěrka, CEMIX pastovitá omítka
Střecha: pultová
Střešní krytina: plechová krytina Yane Systems
Okna: dřevěná
Zasklení: izolační trojsklo
Podlahy: betonové, dřevěná plovoucí podlaha Magnum, dlažby
Vytápění: plynový kotel Junkers včetně ohřevu TUV, radiátory Korado
Skladba stěny od interiéru: sádrokartonová konstrukční deska 12,5 mm, instalační předstěna vč. tepelné izolace 60 mm, OSB deska 15 mm, nosná konstrukce z KVH hranolů 60/160 vč. izolace 160 mm, dřevovláknitá izolace 60 mm, podkladová armovaná omítka 4 mm, strukturovaná omítka 1,5 mm
Celková tloušťka stěny: 315 mm
U stěny: U = 0,18 W/m2K