Finále 2015

Na okraji civilizace

Na rozlehlé louce nad Kláštercem nad Ohří se pasou koně, horizont lemuje pás krušnohorského lesa. Tady, na samém kraji malého lázeňského města, vyrostla roubenka z cedrového dřeva. Pro majitele je od chvíle, kdy se do ní nastěhovali, každé počasí krásné. V mrazech si užívají praskání ohně v kachlových kamnech, v předjaří se vyhřívají na sluníčku v závětří jižní terasy, za deště se těší z toho, jak se roubenka rozvoní, a parné dny tráví v chládku na severní terase s výhledem do krajiny.

Chtěli jsme se odstěhovat z Ústí nad Labem a žít ve zdravém prostředí, ale zase ne úplně mimo civilizaci. A když už jsme se rozhodli pro bydlení v přírodě, jako ideální variantu jsme zvolili dům z masivního dřeva. Původně jsme toužili po klasickém srubu, hrozně se nám ten typ domu líbil. Začali jsme se na ně jezdit dívat a cesta nás náhodou zavedla ke známým, kteří žijí v roubence. Jakmile jsme vstoupili a uviděli vzdušný a praktický vnitřní prostor, byli jsme rozhodnuti. Zpočátku jsme uvažovali o stavbě roubenky z tradičních smrkových nebo modřínových trámů, během plánování jsme však narazili na firmu, která staví z cedrového dřeva. Cedr je zhruba o třetinu dražší než smrk, ale jeho vůně je neopakovatelná, navíc ho nenapadají škůdci. Nemusí se dokonce ani natírat. Jenže jsme nechtěli, aby trámy zvnějšku časem zešedly, tak jsme je napustili přírodním olejem s příměsí včelího vosku.

Průkopnická roubenka

Trochu složitější bylo vyjednat si na roubenku stavební povolení, na stavebním úřadě nám nejdřív řekli, že i když jsme úplně na kraji města, stále se jedná o městskou zástavbu a pohledová strana musí být omítnutá. Ukázala jsem jim návrh a vysvětlila, že vpředu bude hodně prosklených ploch a garáž, takže dřeva bude ze strany od ulice vidět minimum. Pomohl i argument, že nedaleko stojí rodinný dům s dřevěnou fasádou. Nakonec nám stavbu povolili. Jsme tu vlastně tak trochu průkopníci, v Klášterci je to první roubenka. Už když jsme stavěli, lidé chodili kolem a libovali si, jak ten cedr voní. Voní samozřejmě i normální dřevo, ale cedr obzvlášť.

Stavbu jsme zadali na klíč firmě CEDAR HOME. V lednu se podle našeho návrhu začal připravovat projekt, v červenci přivezli kamion očíslovaných trámů. Hrubá stavba až po krov trvala tři týdny a proběhla naprosto hladce. Nepotřebovali ani hřebíky. Za tři a půl měsíce jsme se stěhovali. Z celé stavby bylo plánování nejnáročnější, dopředu jsme museli mít přesně rozmyšlené i takové detaily, jako umístění zásuvek a vývody instalací. K několika malým zádrhelům došlo během dokončovacích prací, stalo se třeba to, že se řemeslníci nedomluvili a ten, co dělal v podkroví parozábrany, zakryl vývody pro světla. Nebo nám prohodili v technické místnosti umístění pračky a umyvadla, takže by nešly otvírat dveře. Naštěstí jsme si toho pokaždé všimli včas a s nápravou nebyly problémy.

Cedr ze zámoří

Stavba je založena na základové desce, obvodové stěny jsou z masivních cedrových trámů sesazených na zámky s paměťovou páskou kvůli zabránění profukům. Vnitřní příčky jsou také z cedru, nechtěli jsme tu vůbec žádné cihly, natož sádrokarton. Cedr má nejlepší zvukové a tepelné vlastnosti, prakticky nesesychá a nemusí se ani sušit. Dováží se z Kanady, konkrétně z Britské Kolumbie. Stropy tvoří smrkové pohledové BSH desky se záklopem ze smrkových podlahových palubek, z řezaného smrku jsou i krov a nosné sloupy, na ty se cedr nepoužívá. I když jde o husté dřevo, nemá takovou pevnost, takže by musely být předimenzované a to by nevypadalo hezky. Pohledové smrkové konstrukce jsou natřené barvou v odstínu, který je cedru dost podobný.

Střechu izolují polyuretanové desky, které jsou sice dražší, ale mají lepší vlastnosti než extrudovaný polystyren. Vstupní investice se podle nás vrátí na energiích. Původně byla navržena podkrokevní izolace, ale v průběhu stavby se nám zdálo, že bude lepší udělat nadkrokevní – zvětšil se tím opticky prostor v podkroví a přiznané trámy vypadají pěkně. Se změnou naštěstí nebyl žádný problém. Na střechu nám projektant doporučil kvůli zatížení betonové tašky. Na podlahu v přízemí jsme zvolili dlažbu, v patře dřevěnou plovoucí podlahu. Pod tu se muselo vylít 7 cm betonu, zaprvé kvůli kročejovému hluku, zadruhé kvůli akumulaci tepla. Chvíli trvá, než se nahřeje, ale pak teplo dlouho vydrží. Na domě se nám nechtělo nijak šetřit, usoudili jsme, že je lepší trochu víc investovat než později litovat, že jsme měli něco udělat jinak.

Kachlová kamna mají „duši"

Už během plánování jsme si představovali, jak venku za velkými okny leží sníh, vevnitř je příjemně teplo, my si zapneme hudbu, nalijeme skleničku vína a užíváme si praskání ohně v klasických kachlových kamnech. Na několikátý pokus jsme sehnali kamnáře u Aše. Objednali jsme kamna v březnu, když jsme ještě neměli ani stavební povolení, a složili jsme zálohu. Kamnář měl jednoho říjnového pondělí nastoupit, týden předem jsme mu volali, ale neozýval se nám. Nakonec přijel až v lednu, to už jsme měli dost pochybností. Až v polovině stavby kamen jsme mu teprve začali věřit. Byl neuvěřitelně pečlivý, kachle sedí na milimetry. Do kamen dokonce přidal i polodrahokamy z blízkého okolí, „aby kamna měla duši." Vysvětlil nám, jak máme začít topit – zpočátku se musí pomalu a opatrně, aby kamna postupně vyschla.

Kamna váží skoro dvě tuny a výborně akumulují teplo. Večer, když si zatopíme, tak ještě druhý den odpoledne jsou vlažná. Nahříváme jimi i vodu rozváděnou přes výměník do podlahového topení v přízemí i v patře. Když kamna vyhasnou a teplota klesne, vytápění se přepne automaticky na plynový kotel. Pokud bychom to s topením v kamnech nějak neúměrně přehnali, otevřou se ventily do všech podlah, teplota zase spadne a nic se nemůže poškodit.

Nejsme příznivci přehnaně inteligentních systémů v domě. Máme jen centrální snímač teploty, termostaty v místnostech a vše funguje perfektně. O nic se nemusíme starat, nic nemusíme hlídat. Údržba domu vlastně obnáší jen běžný úklid.

Všude dobře...

Vždy, když se sem vrátíme, třeba i jen z práce, protože odsud jen neradi odjíždíme na delší dobu, uvědomíme si, jak dům voní. Je to stejné, jako když z hor přijedeme někam do smogu, taky nám teprve potom dojde, jak čistý vzduch jsme na horách dýchali. Dnes, když přijdeme do zděného domu, cítíme rozdíl – nejen v kvalitě vzduchu, ale i ve vlhkosti. Tady, i když jsou v létě vedra a teplota vyšplhá nad 35 °C, teplota uvnitř sice stoupne na 26 – 27 °C, ale zvýší se i vlhkost a je tu vyloženě příjemně. Navíc díky přesahům střechy už odpoledne nesvítí sluníčko dovnitř, končí před terasou. V zimě jsou zase dřevěné stěny na dotek pořád teplé. Nic bychom tu neměnili. Od jara do podzimu trávíme většinu času na terasách, v zimě si rádi posedíme v obýváku nebo u kamen. Všude je nám tu dobře.

OBVODOVÉ STĚNY: cedr, tloušťka 195 mm, výška 286 mm
VNITŘNÍ PŘÍČKY: cedr, tloušťka 144 mm
STROPNÍ POLE: smrkový pohledový hranol BSH, záklop ze smrkových podlahových palubek
KROV: řezaný smrk
OKNA: hliník
STŘEŠNÍ IZOLACE: nadkrokevní, polyuretanové desky
STŘEŠNÍ KRYTINA: betonová taška
REALIZACE: CEDAR HOME s.r.o., www.cedar-home.cz

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »