Vydání 06/2018

Chytrý fešák v kovovém kabátě

Elegán chráněný odolným pláštěm proti větru, měl v době svého vzniku úsměvné přezdívky jako „kurník" nebo „jezevčík". To pro jeho podlouhlý tvar. K smíchu však rozhodně není. Své majitele si hýčká jedinečnými vlastnostmi: vyrábí energii, slunce pouští do interiéru pouze v těch správných momentech, náležitě pečuje o čerstvý vzduch uvnitř a cenné teplo jen tak nevydává. Zkrátka je oddaným služebníkem na cestě k příjemnějšímu životu ve zdravém prostředí.

Rozrůstající se rodina byla jasným impulzem ke změně. Čtyřicet metrů čtverečních velký byt pro čtyři přestal být udržitelný. Nyní tomu budou dva roky, co Jana s Janem vyměnili panelákové bydlení za rodinný dům ve stejném městě. 115 metrů čtverečních užitné plochy přízemí doplněné o vestavěná patra a půdu, je pro rodinný život opravdu zásadní rozdíl. První slovo, které jim s tímto bydlením přichází na mysl, je bez rozmyšlení „prostor".

"Fotovoltaika pokryje 62 % celkové spotřeby domu, v letních měsících vyrobí více, než dům spotřebuje."

Zasáhla do návrhu domu místní regulace?

Ano, původně jsme například chtěli pouze pultovou střechu, ale regulativ stanovil sedlovou. Pro nás to nebyl problém. Prostor obytné zóny jsme zkrátka otevřeli až do krovu. V druhé části stavby máme navíc půdu (přibližně 40 metrů čtverečních), která je k nezaplacení. V dětském pokoji holčiček je místo pod střechou využito pro patra na spaní.

Pasivní dům ale hlavní prioritou nebyl, je to tak?

Pasivní dům vykrystalizoval až v průběhu. Určitě jsme chtěli nízkoenergetický, stejně jako jsme chtěli dřevostavbu – priorita byla mít dům co nejdříve postavený. Navíc se nám dřevostavby líbí a náš kamarád je navrhuje. Navštívili jsme několik domů a měli dobré reference. Jen tedy rodina mého muže, kde jsou všichni stavaři, tuto konstrukci zpochybňovala. Ale nakonec nám jeho tatínek dělal stavební dozor a prý všechno „dobrý".

"Kontakt se dřevem jsme si přáli mít i v interiéru."

Laborovali jsme s tvarem domu a poměrně brzy přišli na tenhle dlouhý obdélníkový tvar. Líbil se nám, protože pokoje jsou odděleny od živější obytné zóny. Ondra, náš kamarád architekt, spolu s dodavatelskou firmou počítali a v určitém bodě přišli s tím, že by mohl vyjít pasivní standard. Řekli jsme si tedy, proč ne. Nakonec jsme k tomu získali nejvyšší možnou dotaci – 580 tisíc korun, která pohodlně pokryla náklady na technologie.

Nucené větrání s rekuperací jste plánovali od začátku, ještě před rozhodnutím pro pasivní dům?

Rekuperační jednotku jsme viděli v jiných domech a zaujala nás. Ta naše je navíc dánská technologie, která už v zahraničí funguje déle. Nechtěli jsme, aby byl objekt přetechnizovaný. Máme rádi jednoduché věci. Zdálo se, že v našem domě vzduchotechnika nebude nějak složitá a opravdu není – z jednotky vedou rozvody v pevných nerezových trubkách rovně na dvě strany a krátce k pokojíčkům.

Jste s touto volbou spokojeni?

Ano, maximálně.

"Je úžasné, že se tady práší mnohem méně, než jsme byli z vyklí. Prach se zde tolik nevíří, což může souviset i s méně častým otevíráním oken."

Je proudění vzduchu slyšitelné?

Vůbec o něm nevíme. Trošku poznáme rozdíl jen během vaření, když sepne na vyšší výkon. Během noci je úplný klid.

Vyžaduje systém vzduchotechniky nějakou údržbu?

Měníme filtry, na což systém pravidelně upozorní. Rozpozná změnu tlaku - zanešení filtru. Výměna probíhá přibližně jednou za tři měsíce. K tomu jednou za čas přijede kontrola z firmy. Zrovna nás čeká.

Vnímáte v souvislosti s nuceným větráním a dalšími vlastnostmi pasivního domu jiný přístup k jeho užívání? Dáváte si například pozor na otevírání oken?

Zastáváme názor, že dům je tady pro nás. Nejsme tu od toho, abychom vycházeli vstříc nějaké jednotce. Když je venku příjemně, okna si otevřeme.

Ale změnily se určité drobnosti, třeba čas, kdy zapínáme některé spotřebiče (pračku, myčku). Maximálně využíváme dobu přes den, kdy máme vlastní energii z fotovoltaiky.

Je třeba v létě stínit, aby se dům nepřehříval?

Vůbec ne, obejdeme se dokonce bez žaluzií. Dům funguje v tomto směru naprosto báječně. Má totiž přesahy vyřešeny tak, aby stínily v létě, ale v zimě nechaly paprsky vyhřát interiér. Je hezké vidět, že tento princip funguje ve všech místnostech, ať už jsou okna jakkoli velká. V obýváku, kde člověk přes den častěji běhá, je o něco tepleji, což je ideální. V pokojích a v ložnici je větší chladno příjemné na spaní. Jediné místo, kde je stahovací roleta, je západní prosklená fasáda. Letní slunce umí k večeru pěkně hřát. Nejvíc během září, kdy je slunce už hodně nízko a do interiéru se dostane dál.

Přibližte nám systém hospodaření s teplem a energií v objektu.

Teplo rozvádí samotný vzduch dohřívaný v kompaktní jednotce. „Topí" také okna díky zmiňovaným důmyslným přesahům. Tedy sluneční paprsky, které mohou dovnitř. Jako doplňkový zdroj tepla jsou tu elektrické sálavé panely, které občas využijeme v zimě. Vychází to opravdu výborně. Když je přes zimu tlaková výše, je jasno, svítí sluníčko a je třeba mínus deset stupňů. Avšak sluníčko topí, takže my topit nemusíme. Naopak přitápíme, když je pošmourno, kolem nuly a slunce schované, ale to není třeba dodávat tepla tolik. Část energie si vyrábíme pomocí fotovoltaických panelů na střeše. Jde o typ, který při největším slunci nedává maximum, ale bere o to víc energie, když je pod mrakem. Panely zvládnou obhospodařit kompaktní jednotku, kde ohřívají užitkovou vodu v nádrži, a ještě několik spotřebičů – například ledničku, myčku, dvě plotýnky na vaření a další. Součástí jednotky je tepelné čerpadlo, takže v létě můžeme dům i chladit.

Střešní krytina na fasádě je neokoukaný prvek. Jak tento nápad vznikl?

Jmenuje se to tu „Na větrníku". Hodně tady fouká ze severozápadní strany. Věděli jsme, že budeme chtít plechovou střechu, ale co s fasádou? Pak jsme si řekli: proč by plech nemohl být až dolů?

Někdo vzhled domu těžko tráví. Lidé chodí a říkají: „Počkejte, až to budete natírat.". Ale my se natírat nechystáme, mělo by to prostě vydržet. Nátěr ovšem bude časem potřebovat dřevěná část fasády, která je ošetřena olejovou lazurou. S jeho obnovou počítáme.

Řešili byste nějaký aspekt či detail domu s odstupem jinak?

Snad jen dveře oddělující klidnější a aktivnější část domu. Zavrhli jsme posuvné dveře kvůli úsporám, ale byly by nejspíš praktičtější než běžné, které trošku překáží.

Také mi zde chybí místo na uskladnění potravin jako jsou brambory nebo ovoce, které by bylo po ruce. Pod domem máme doslova skálu, takže zde nebylo možné vybudovat sklípek.

Která místa v domě patří mezi vaše nejoblíbenější?

Příjemná je terasa. Můžeme si vybrat, na které světové straně se usadit podle toho, jak fouká vítr nebo svítí slunce. Během dne se stěhujeme s putujícími slunečními paprsky.

Oblíbeným místem je také naše „hovítko" – patro nad kuchyní. Je netradičně umístěno vprostřed objektu a je z něj báječný výhled. Funguje současně jako optické a pocitové oddělení relaxační zóny obýváku a kuchyně s jídelnou.


Pohled projektanta

Od úvodních skic nám bylo jasné, že vzniká velmi zajímavý dům s čistými liniemi, minimem výrazových prostředků a minimem rušivých prvků. Naší snahou bylo zachovat co nejvíce z architektonického návrhu a spíše přizpůsobit naši konstrukci navržené architektuře. Z tohoto pohledu byla klíčová především statika, řešení přesahů střech a vykonzolování podlahy terasy a zápraží. Statickým „oříškem" pak byl způsob řešení západního štítu, kde je okno na celou výšku štítu přesně v místě, kde potřebujeme podepřít vrcholovou vaznici a také dům „stáhnout" vodorovným prvkem.

Díky ochotě statika vymýšlet nevšední řešení a díky velké provázanosti realizační fáze s projekční přípravou, jsme nakonec na všechny tyto výzvy našli odpověď. Zajímavostí je i to, že si statik v jisté fázi projektování vytvořil model domu, aby si v reálu ověřil chování a deformace zamýšlené konstrukce.

Požadavek investora na dům, který spotřebuje malé množství energie a bude ekologický, vyústil po vzájemné debatě v návrh pasivního domu, jenž bude splňovat požadavky dotačního programu Nová zelená úsporám. Jelikož je nutné skloubit spoustu požadavků jednotlivých profesí (tepelná technika, tepelné mosty, vzduchotěsnost, vzduchotechnika, vytápění, a podobně) a také požadavků dotačního programu, bylo pro nás i stavebníka velkou výhodou, že jsme všechny projekční fáze zajišťovali u nás ve firmě.

Samotná stavba pak měla hladký průběh a vše bylo dopředu pečlivě naplánované. Závěrečné práce na vnitřních a vnějších dřevěných obkladech nás naplňovaly radostí a očekáváním finálního výsledku. Je hezké sledovat, jak se během chvíle promění konstrukce v hotový dům. Dokončený dům je završením celého procesu navrhování, projektování a výstavby samotné. Cesta, ve které jsme myšlenky stavebníka nejprve převedli do skic na papír, následně pak zhmotnili v dům, je u konce. Zbývá jen předat klíče a popřát příjemné bydlení.

Petr Filip
vedoucí zakázky Chytrý dům s.r.o.


Pohled architekta

Návrh rodinného domu a pasivního zejména, je velmi komplexní činnost. Cílem je vytvořit plošně zanedbatelnou, avšak autonomně plně funkční záležitost, šitou na míru konkrétního živatele, který si za tím účelem pořídil konkrétní pozemek. K tomu je třeba splnit pasivní standard, který je exaktně definovaný. Osobně kladu největší důraz na funkční rozvržení a hladké provozní návaznosti. Součástí rodinného domu musí být dostatek úložných prostor, které kupříkladu v developerských projektech zoufale chybí. Propojení domu s okolím zprostředkovávají okna, výhledy jsou pro mě priorita číslo dva.

V případě tohoto domu, kde se pozemek nachází na špičce terénní vlny s výhledem na rybník, město i hluboké Brdské lesy zároveň, si byl stavebník popisovaných hodnot vědom. Sladit výhledy s nízkoenergetickým konceptem proto byla opravdu radost.

Třetí věc, která mě přednostně zajímá, je dojem pozorovatele při pohledu zvenku. Je skvělé, když se povede navrhnout dům, který odráží osobnost majitele a zároveň se nepere s okolím.

Dále už jen drobnosti: dodržet rozpočet, propojit dům se zahradou, nezapomenout na stínění v létě, usilovat o co nejvyšší míru soukromí na pozemku, usadit dřevostavbu správně technicky a zároveň uživatelsky na terén, obhájit stavebně složité detaily, díky kterým bude stavba uživatelsky lépe fungovat a bude krásnější, obhájit drahý obklad na fasádě, použít materiály které jsou pěkné, kvalitní a zároveň dostupné, a vůbec na nic důležitého nezapomenout.

Ing. arch. Ondřej Kaluš

Typ domu: pasivní, potřeba energie na vytápění 11 kWh/m2
Zastavěná plocha: 227 m2 (dům + sklad)
Užitná plocha: dům 112 m2, půda 42 m2, mezipatýrka 20 m2, sklad u domu 40 m2
Konstrukční systém: pasivní dřevostavba, lehký skelet - systém Chytrý dům
Teplo a větrání: větrání, ohřev TV – Nilan kompakt, vytápění - elektrické desky, fotovoltaika 3,7 kWp
Součinitel prostupu tepla stěnou: 0,10 W/m2K
Architektonický návrh: Ing. arch. Ondřej Kaluš
Projekt a realizace: Chytrý dům s.r.o., www.chytry-dum.eu, 2014–2016

Akce / DřevoStavby

Zobrazit kalendář »