ADMD podporuje dřevostavby v ČR už 25 let! Zajímá vás více?

Blanka NOVÁČKOVÁ (* 1983)

• Vystudovala MENDELU, obor Dřevostavby
• Tajemnice v ADMD (2007–2013)
• Manažerka veletrhu Dřevostavby (2013–2015, Terinvest)
• Manažerka veletrhů FOR ARCH, FOR WOOD (2015–2021, ABF)
• Ministerstvo životního prostředí (2021–2024)
• Ředitelka ADMD (od pol. 2024)
• Má 9letou dceru a 6letého syna

Blanka Nováčková
ředitelka ADMD

Dřevostavby ste vystudovala a věnovala se jim také v prvních letech zaměstnání. Jaká byla vaše cesta, než jste se k nim po letech zase vrátila?

---

Po přestěhování do Prahy jsem pracovala jako manažerka veletrhu Dřevostavby v Holešovicích a pak se 6 let na stejné pozici věnovala stavebním veletrhům v ABF. Během té doby jsem porodila dvě děti, u obou si dala rok pauzu a pak se k práci vrátila z domova. Potom přišla nucená pauza kvůli covidu a já jsem cítila potřebu změny.

Syn nastupoval do školky a od Radka Beneše z vaší redakce mi tehdy přišlo avízo o tom, že MŽP hledá někoho na Odbor komunikace. Tematicky mi to přišlo blízko, životní prostředí a dřevostavby. V oddělení marketingu a PR jsem mimo jiné měla na starosti právě účast na veletrzích, české předsednictví v EU, řešila jsem různé smlouvy a veřejné zakázky.

Srdce vás ale táhlo zpátky do světa dřevěných staveb?

---

Neměla jsem úplně v plánu vstupovat podruhé do stejné řeky. Pak jsem se ale od Lenky Trandové, kterou jsem do ADMD shodou okolností kdysi přivedla já, dozvěděla, že odchází na mateřskou, a rozhodla jsem se výběrového řízení na místo ředitelky ADMD zúčastnit. Asi bylo mojí výhodou, že tu organizaci znám a v oboru dřevostaveb jsem se stále nějakým způsobem pohybovala.

Přestože je stavebnictví stále chápáno spíše jako mužský obor, v čele ADMD tedy podruhé za sebou stanula mladá žena. Čím to podle vás je?

---

Při výběrovém řízení jsem necítila žádné znevýhodnění z pozice ženy ve stavebnictví, za což jsem velmi ráda. Rozhodovaly dovednosti i zkušenosti a případné obavy a předsudky jistě rozptýlila dobrá práce mojí předchůdkyně. V rámci asociace máme ještě výkonnou radu v čele s předsedou a směřování ADMD tak nestojí jen na mně. Konkrétně pozice ředitelky není tolik technická, je spíše komunikační nebo marketingová a tam se ženská energie hodí.

Vrátíme-li se tedy na začátek, proč vlastně Asociace dodavatelů montovaných domů vznikla? Kdo a za jakým účelem ji založil?

---

Důvodem bylo, že na našem trhu působilo málo firem, které se dřevostavbami zabývaly, a ty chtěly tu myšlenku jejich větší výstavby společně podpořit a prosadit. Jednotlivec sám nic nezmůže, rozhodly se tedy spojit a táhnout za jeden provaz. Přece jen, když bude vůči např. státním orgánům stát asociace zastřešující více členů, bude i více slyšet.

Navíc byla tehdy taková doba, vznikalo spoustu cechů, svazů a podobných oborových organizací. V současné chvíli máme 25 členů, včetně některých, kteří jsou tam od začátku (ATRIUM, RD Rýmařov), a do konce roku by se měl jejich počet ještě navýšit. Firmy sdružené v ADMD se aktuálně podílí na cca 30 % produkce dřevostaveb v ČR.

obr.: Kromě členů, tedy zjednodušeně řečeno firem, které staví dřevostavby, má ADMD od roku 2008 i partnery, tedy společnosti dodávající materiály a technologie pro dřevostavby. Podmínkou jejich členství je, že musí spolupracovat s některým z členů, který je na partnerství doporučí. Foto: ADMD

Tedy šlo o to prosadit více dřevostaveb v Česku?

---

Přesně tak. Od počátku se ADMD snažila zvýšit povědomí o dřevostavbách u široké veřejnosti, revidovat normy o požární odolnosti staveb, zasadit se o naplňování závazků ČR vůči EU v oblasti vyššího podílu dřeva ve stavebnictví či pořádat na téma montovaných domů edukativní konference. Řešila se metodika studijních oborů dřevostaveb a dřevokonstrukcí na českých školách či požární kritéria pro dřevostavby v řadové výstavbě a v problematice bytových domů.

Hlavní cíle asociace byly pojmenovány jako prosazování zájmů výrobců v oblasti státně legislativní, vzdělávací, zabezpečování kvality, zvyšování povědomí o těchto technologiích a vytváření předpokladů pro zvyšování zájmu zákazníka a tím rozšiřování prosperity účastnických firem.

Před těmi 25 lety asi bylo primárně třeba vysvětlit veřejnosti, že se ze dřeva stavět dá a může...

---

Ani ne tak vysvětlit, že se ze dřeva stavět může, spíš bylo potřeba lidem znovu připomenout, že dřevo je stejně dobrý stavební materiál jako jakýkoliv jiný. Dřevo tu s námi je, vždycky bylo a stále bude. Jen v minulosti, vzhledem k určitým okolnostem (požáry měst, nařízení tehdejších panovníků apod.) bylo v mysli lidí používání této suroviny pro stavby částečně upozaděno.

Spousta lidí je (byla) přesvědčená o tom, že dřevo je vhodné tak leda pro nějaké kůlny, přístřešky či maximálně pro sociální bydlení. Tato představa může pramenit i z pohádky o třech prasátkách, kterou pravděpodobně všichni dobře známe a která v nás mohla určité předsudky zanechat. Neboť i v této pohádce je dřevo pro stavbu domu vykresleno jako ten nejobyčejnější materiál a dům z něj postavený nic nevydrží. Dřevo se tak na čas stalo symbolem levného, provizorního řešení. Až v posledních letech se mu postupně vrací zasloužená důvěra – jako materiálu trvale udržitelnému, konstrukčně kvalitnímu a architektonicky sebevědomému.

Proč do vaší asociace spadají jenom montované stavby, a ne sruby a roubenky?

---

Zástupci jejich řad si v té době zakládali (nebo chtěli založit) vlastní organizaci, a hlavně, ADMD má od roku 2006 schválený Dokument národní kvality (DNK), který musí všichni členové splňovat, a ten je vypracován na technologie montovaných domů.

Tato certifikace je tím nejdůležitějším, co naše členy odlišuje od ostatních firem na trhu – připravil ji pro nás náš certifikační partner, Výzkumný a vývojový ústav dřevařský (VVÚD), a pro zájemce o dřevostavbu představuje punc důvěryhodnosti a kvality daného výrobce.

V ČR totiž do stavby vstupují jednotlivé certifikované výrobky a materiály, ale neexistuje žádný jiný dokument, který by posuzoval stavbu jako celek od návrhu přes výrobu až po montáž.

Co se v Dokumentu národní kvality píše? Jaká kritéria musí výrobce splňovat, aby certifikací prošel?

---

Dokument národní kvality je dokument, jenž stanovuje požadavky nejen na vlastnosti výrobku jako takového, ale i na celý proces od návrhu přes výrobu až po montáž a finální předání hotové dřevostavby. Obsahuje několik nástrojů, kterými jsou kvalitativní znaky staveb prověřovány. Základním předpokladem je akceptování kvalitativních požadavků kladených na vstupní materiály a deklarace základních vlastností konstrukcí.

V průběhu celé stavby je kladen důraz zejména na sledování kritických bodů, což jsou fáze výroby a montáže, ve kterých existuje reálný předpoklad porušení technologických pravidel a konstrukčních zásad ovlivňujících základní vlastnosti montovaných staveb. K těmto bodům jsou jasně stanovená pravidla a krajní meze, které nesmí být výrobcem porušeny nebo překročeny.

Členství v ADMD je tedy přidanou hodnotou pro vaše členy, z pohledu prestiže, a zároveň znakem, který může zájemcům o dřevostavbu pomoci při výběru realizační firmy, mohou ho chápat jako záruku kvality?

---

Ano, certifikace dle DNK totiž není jednorázovou záležitostí. Dbá se na neustálé udržování kvality formou kontrolních dozorů, které jsou certifikačním orgánem prováděny 2× ročně, a to jak ve výrobě, tak na stavbě. Toto je předpoklad pro udržení vysokých kvalitativních standardů. Potěšující je, že v praxi k zásadním prohřeškům nedochází, spíš se objevují drobné nedostatky, které firma zpravidla jednoduše opraví.

Má možnost nápravy, v opačném případě by došlo k jejímu vyloučení. To se ale zpravidla nestává, a tak se zákazníci na naše členy mohou spolehnout. Dokument pro nás VVÚD na základně aktuálně řešených témat, našich požadavků a nejnovějších poznatků zvyšujících kvalitu a životnost dřevostaveb průběžně aktualizuje. Při poslední aktualizaci byly například přidány požadavky týkající se hydroizolace na všech úrovních stavby nebo zabezpečení vnějších parapetů otvorových výplní.

S jakými dotazy se na vás vlastně koncoví zákazníci obrací?

---

Nejčastěji chtějí poradit, s jakou firmou stavět. Výběr je široký a podle jejich preferencí jsme schopni doporučit 2–3 společnosti, které následně osloví. Rozhodovat může lokalita stavby, preferované stavební materiály nebo i typová nabídka domů. Finální výběr stavební firmy je ale vždy v rukou zákazníka, protože nejde jen o seznam požadavků a očekávání, ale roli hraje také lidský faktor a to, jak si s danou stavební firmou porozumí.

Když se tedy vrátíme do dob přijetí DNK, jaký byl následně vývoj asociace?

---

V roce 2013 jsme vstoupili do Evropského svazu dřevostaveb, kde jsou zástupci i jiných okolních států, a s tím souvisely další kroky: v následujícím roce jsme přijali Etický kodex – jednak z hlediska vystupování členů mezi sebou, protože se přece jen stále jedná o konkurenční prostředí, a jednak z pohledu jejich vystupování vůči zákazníkům.

Zároveň jsme se u sousedů inspirovali i v otázce zřízení role ombudsmana, pro případ nějakých sporů, kdy je pro koncového zákazníka komfortnější řešit to se třetí stranou, která problému rozumí, než u soudu. Jako první se této funkce ujal Oldřich Šebek a aktuálně tuto pozici zastává Libor Hrubý. Pozitivní informací pak určitě je, že se případy, ve kterých by musel zasáhnout, téměř neobjevují. Naše firmy už totiž v otázce kvality staveb i komunikace se zákazníkem velmi pokročily.

TIP NA ČLÁNEK: Ombudsman pro dřevostavby Libor Hrubý: Konflikty přetavuji v dohody

Jaké jiné výhody nabízí ADMD svým členům?

---

Například od roku 2014 pořádáme Den otevřených dřevostaveb, kde naši členové prezentují stavby v různé fázi rozestavěnosti i vzorové domy. My se staráme o marketing a zájemci o dřevostavby mohou vybrané objekty navštívit, prohlédnout si je, vyzkoušet na vlastní kůži, zeptat se zástupců firem na to, co je zajímá. O tuto akci je velký zájem na obou stranách, chodí tam až 1500 návštěvníků. Pro představu, loni se akce z 25 našich členů účastnilo 19 a otevřeno bylo 53 domů napříč ČR.

Letos jste už podruhé pořádali také Den velkých dřevostaveb, zaměřený mimo individuální výstavbu – tedy na budovy veřejné a sloužící více lidem než jedné rodině. Jsou na to u nás už vhodné podmínky?

---

V tomto oboru už jsme si zvykli, že některé věci trvají dlouho. ADMD sice vznikla před 25 lety, ale k rozmachu dřevostaveb dochází až v posledních letech. Když se podíváte na cíle asociace při založení, zjistíte, že jsou to stále tatáž témata, která řešíme dodnes. Teď už se nás lidé sice neptají, jestli jim dům ze dřeva neodfoukne vítr, ale stále je třeba vyvracet některé mýty a komunikovat výhody stavění ze dřeva.

U větších, veřejných staveb, bytových domů a podobně nemůžeme očekávat rychlejší vývoj. Budou postupně přibývat, ale mají před sebou velký kus cesty. Firmy musí navýšit své výrobní kapacity a s přibývajícími příklady dobré praxe věříme, že Česko nebude zaostávat oproti zahraničí, kde jsou velké dřevostavby přijímanou a leckdy i preferovanou variantou pro výstavbu bytových domů či jiných staveb pro veřejný sektor.

Jak se tedy naplnila vaše očekávání?

---

Dne velkých dřevostaveb se letos zúčastnilo 5 firem s 9 stavbami a kromě zástupců měst a obcí, na které byla akce primárně cílena, jsme zaznamenali i projektanty a architekty, kteří projevili velký zájem, za což jsme rádi. Jedna věc je investorovo rozhodnutí pro stavbu ze dřeva, ale druhá potom sehnat architekta a projektanta, kteří se toho budou schopni a ochotni ujmout.

Pro nás je úspěchem každý starosta, projektant nebo architekt, kterého touto akcí oslovíme a pozitivně ovlivníme jeho příklon k dřevostavbám. Za tímto účelem jsme také letos vytvořili stránku admd.cz/velkedrevostavby s řadou ukázek staveb z Česka i zahraničí, pozvánkami na akce a informacemi o dřevostavbách.

Kromě členů má asociace také partnery – jaký je v tom rozdíl?

---

Partnery začala mít až později, někdy okolo roku 2008. Zjednodušeně řečeno, člen je firma, která staví dřevostavby, a partner firma, která do ní dodává materiály a technologie – např. sádrokartony, střešní tašky, okna nebo tepelná čerpadla.

Vesměs jsou to společnosti zapálené pro dřevostavby, kterým se líbí myšlenka spolupráce a vzájemné podpory. Podmínkou je, že musí spolupracovat s některým z našich členů, který je na partnerství doporučí. Partnerů je aktuálně 72 a díky aktivní spolupráci s ADMD se mohou zapojovat do pořádaných akcí, informovat o svých novinkách, vzdělávat se a být v kontaktu s realizačními firmami.

A co ti již zmínění architekti a projektanti?

---

Současně s ombudsmanem jsme do asociace začali přijímat i stavební dozory a TDS, později v roce 2023 se zapojili i první projektanti a architekti. Budeme rádi, když odborníků na dřevostavby bude přibývat a my jich budeme moci prezentovat více, protože se na nás často obrací zástupci měst a obcí, kteří chtějí někoho z jejich řad doporučit.

Obecně je jich takových, kteří se nebojí dřevostavby navrhovat, málo – jedním z důvodů je to, že je školy na tuto specializaci dostatečně nepřipravují, a v neposlední řadě také to, že v ČR dosud není k dispozici ucelený přehled konstrukčních materiálů a skladeb, které se v dřevostavbách používají.

Pracují-li pro konkrétní firmu, pak její technologie a možnosti znají, ale ti, kteří jsou na volné noze, mají těžké rozhodování, jakou skladbu do daného projektu navrhnout. Také proto jsme vytvořili konfigurátor stavebních konstrukcí WOOD BASE a pořádáme zdarma pravidelné semináře WOOD CAMP ONLINE.

obr.: Konference WOOD CAMP LIVE je každoroční setkání odborníků z praxe i výzkumu, kteří sdílejí své zkušenosti napříč různými typy projektů. Foto: ADMD

Po změnách ve školství a lepší přípravě na různé pracovní pozice okolo dřevostaveb se ozývá volání z různých stran...

---

Pochopitelně. Mě na tom nejvíc mrzí, že všichni chceme to stejné, ale ty snahy jsou roztříštěné. Spolupráce by dávala mnohem větší smysl. My třeba máme Pracovní skupinu školství, která nabízí stavebním školám bezplatnou přednášku pro žáky, kde je s dřevostavbami seznamujeme. Je potřeba to semínko zasít už na ZŠ, kde se žáci rozhodují, kam budou jejich kroky směřovat. S podobným programem přišlo i Národní centrum stavebnictví 4.0. Jejich program StaGram – stavební gramotnost – dokáže zájem o technické obory zvýšit. Tam třeba také vidím prostor pro spolupráci.

Pořádá ADMD i jiné akce, při nichž dřevostavby prezentuje?

---

Například se již třetím rokem snažíme o osvětu u zástupců měst a obcí prostřednictvím seminářů pro starosty, kterou také zvažujeme rozšířit i na projektanty a architekty. Koná se šestkrát ročně, pokaždé v jiném kraji, a součástí je vždy i zajímavá exkurze do realizací či výroby některého z našich členů.

Hezkou ukázkou je třeba dřevěná nástavba na stávající budově – to je za mě velmi zajímavé řešení do měst. Například v Praze nejsou dostupné nájemní byty, protože v mnoha z nich bydlí studenti, kteří nedostali místo na koleji. Právě nástavby v podobě lehkých dřevěných konstrukcí by přitom mohly kolejní kapacitu významně navýšit a byty by se tak mohly uvolnit pro rodiny.

A co akce pro vaše členy a partnery? Čeho dalšího se mohou účastnit a navazovat tak užitečné kontakty?

---

Pro zaměstnance členských firem jsme v roce 2019 začali pořádat Kulatý stůl techniků, kde mohli společně řešit problémy, slabá místa a dotazy v předem daných tematických oblastech. Letos jsme se rozhodli tuto akci rozšířit i na další odborníky z oboru mimo členy asociace.

Já osobně jsem zastáncem otevřené širší spolupráce – důležitá je společná myšlenka: více staveb ze dřeva, samozřejmě té nejvyšší kvality. Kulatý stůl techniků se letos uskuteční 11. 11. 2025, tedy den před začátkem konání naší listopadové konference WOOD CAMP LIVE v Brně.

obr.: Kulatý stůl techniků, kde mohou členské firmy společně řešit problémy, slabá místa a dotazy v předem daných tematických oblastech, se letos rozšíří i na další odborníky z oboru mimo členy asociace. Foto: ADMD

Máte i online verzi s podobným názvem – jaká je jejich historie?

---

V době covidu, kdy se lidé nesměli setkávat, vznikly webináře WOOD CAMP ONLINE, které běží doposud, a pokud se nestihnete připojit, jejich záznamy najdete na YouTube. Každopádně, když skončil zákaz kontaktu naživo, vznikl projekt každoročního brněnského setkání, kam jezdí přednášet i zahraniční hosté a účast bývá okolo tří set lidí.

Loňské rozdělení programu do tří sálů jsme aktuálně zredukovali na dva, protože i tak mívají účastníci problém, že jim některá ze zajímavých přednášek či diskuzí uteče. Letošní 4. ročník se bude konat 12.–13. listopadu opět v krásném prostředí OREA Congress Hotel Brno ****.

Co tedy za vás jako ředitelku ADMD obor dřevostaveb v ČR aktuálně potřebuje?

---

Určitě pro to, aby se dál mohlo stavět ze dřeva, potřebujeme studenty – budoucí zaměstnance těch firem, kteří budou obor posouvat dál. Pokud se nezmění výuka na středních a vysokých školách, nikam se nepohneme – to se týká stavebnictví obecně. Je třeba ale dovzdělávat i ty, kteří už se v oboru pohybují – každý by se měl neustále snažit držet krok s vývojem.

Tak jako dodavatelé přicházejí s novými materiály a technologiemi, i výrobní firmy by měly myslet na inovace a investovat do rozvoje. Palčivě nás trápí nedostatek projektantů, architektů, a zejména stavebních dozorů pro dřevostavby, a v neposlední řadě délka stavebních řízení.

Velká výhoda dřevostaveb – rychlost výstavby – se totiž zcela ztrácí v tom, o kolik se prodlužuje doba schvalovacího procesu, a firmy tak přichází o zakázky, což je velký problém. Patnáctiprocentní podíl dřevostaveb v rámci českého stavebnictví se mohl za loňský rok dostat minimálně na 16 %, ale zbrzdila to stavební povolení vinou digitalizace a nefunkčního schvalování.

A jak vidíte další činnost ADMD?

---

Určitě budeme pokračovat ve vzdělávacích akcích, ať už je to Kulatý stůl techniků, WOOD CAMP ONLINE, či WOOD CAMP LIVE, i v osvětě u municipalit. Chceme dál komunikovat i s ministerstvy, aby se o dřevu mluvilo. Jsme například součástí skupiny, která řeší Surovinovou politiku. Uvidíme, jaká bude situace po podzimních volbách – teď jsou tam lidé, kteří jsou dřevostavbám nakloněni, tak budeme doufat, že tomu tak bude i nadále, jelikož celá EU směřuje k většímu využívání dřeva, jakožto obnovitelné suroviny.

Ministerstvo zemědělství například hlásá, že chce dřevo více používat ve svých stavbách a rekonstrukcích, stejně tak třeba aktuálně nově i Ministerstvo obrany a Armáda ČR – tam se teď chystá seminář – a tato tendence by se měla rozšiřovat i na další resorty. A samozřejmě budeme pokračovat i v osvětě vůči koncovým zákazníkům, pro které připravujeme články, točíme videa, realizujeme poradenské centrum na stavebních veletrzích, a především organizujeme akce Den otevřených dřevostaveb. Pravidelně se ptáme členů i partnerů, co by od nás chtěli, a z odpovědí vyplývá, že jim stávající činnost asociace vyhovuje, a tak stále držíme vizi směrem k podpoře kvalitních dřevostaveb.

Co by si závěrem přála Blanka Nováčková, aby se ve světě dřevostaveb stalo?

---

Přála bych si, aby narůstal počet koncových uživatelů rodinných domů, kteří najdou spokojené bydlení v dřevostavbě, a stejně tak aby se našlo více zástupců měst a obcí, kteří budou otevřeni stavění ze dřeva. Nedělám si iluze, že budou čistě ze dřeva, ale hybridní stavby rozhodně jsou cesta a je velká škoda tu surovinu, kterou tu ve velkém máme, nevyužívat.

A za asociaci bych si přála rozšíření o více členů, partnerů a také architektů a projektantů, abychom společně měli větší sílu věci měnit a dostat dřevo do zajímavých projektů, které budou reprezentovat nejen naše města a obce, ale i celou ČR.

Děkuji za rozhovor.

AUTOR ČLÁNKU: DAGMAR ČESKÁ pro časopis DŘEVO&stavby